Článek
Ostřelování ruských pozic je kvůli všudypřítomným dronům pro ukrajinské dělostřelecké jednotky stále obtížnější.
Potvrzují to i příslušníci dělostřelecké jednotky 13. brigády ukrajinské Národní gardy Chartija (česky Charta), se kterými mluvila agentura Reuters.
„Každý měsíc je pro nás stále těžší pracovat kvůli dronům,“ stýská si velitel jednotky s volacím znakem Kučera.
„Po dokončení práce musíme rychle odjet a zamaskovat se. Bez rychlosti bychom mohli prozradit naše palebné postavení,“ přibližuje.
Jednotka používá houfnice především k úderům na ruskou pěchotu a její úkryty podél frontové linie. Snaží se tak zabránit Rusům v postupu směrem k ukrajinským pozicím.
Člen jednotky s volacím znakem Tyson upozorňuje, že obsluha někdy sotva začne maskovat houfnici a už se na místě objeví bezpilotní stroje.
„Pokud pozici odhalí, mohou na ni shodit naváděné letecké pumy KAB nebo cokoli dalšího,“ vysvětluje, jaké nebezpečí hrozí po odhalení.
Dělostřelectvo je stále potřebné
Přestože všudypřítomné drony komplikují jeho působení, je ukrajinské dělostřelectvo stále důležitou a potřebnou součástí války.
Podplukovník Vitalij Kornijenko, velitel 7. dělostřelecké brigády, v nedávném rozhovoru pro ukrajinský server Oboronka rozebral proměnu charakteru boje.
„Jde o naši koncepci, která byla schválena: spojení dělostřelectva a dronů v rámci jedné brigády. Drony likvidují nepřátelské dělostřelectvo a logistiku, zatímco naše děla poskytují podporu pěchotě, ničí cíle a drží nepřítele v jeho zákopech. Tímto způsobem zmírňujeme omezení obou systémů a zvyšujeme celkovou efektivitu,“ přiblížil.
Zatímco FPV a malé bombardovací drony jsou efektivní proti „měkkým“ cílům (auta, pěchota), proti těm „tvrdým“, jako jsou opevněné bunkry nebo chráněné systémy elektronického boje, často nestačí. Chybí jim kinetická energie nebo dostatečně velká nálož.
Právě pro tyto účely se jako neocenitelné stále ukazuje klasické dělostřelectvo, ideálně s laserově naváděnou municí, která je přesná a odolná vůči rušení.
„Přiznejme si to, v současnosti je 95 procent úderů prováděno drony. Dělostřelectva se ale nemůžeme jednoduše vzdát,“ říká Kornijenko.
„Drony kvůli elektronickému rušení na některé cíle nedosáhnou, pomalé drony s optickým vláknem navíc protivník jednoduše sestřelí. Co tedy uděláme? Zavoláme dělostřelectvo. Jeho granáty nic neovlivní. Mlhy, silný vítr, sněžení, na tom dělostřelectvu nezáleží. Bude fungovat za jakýchkoli podmínek,“ dodává.
