Izrael může mlčet navždy, načasování je nápadné. Co víme o likvidaci hlavy Hamásu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak jistá je smrt Haníji?

Zabití lídra Hamásu Ismáíla Haníji oznámilo ve středu brzy ráno středoevropského času samotné hnutí Hamás. Čin, ke kterému došlo v íránském hlavním městě, Hamás okamžitě přičetl Izraeli. Současně smrt Haníji oznámil i Írán. I podle něj je zodpovědný Izrael.

Samotný Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Ke zničení Hamásu jako politické i vojenské entity se nicméně zavázal po teroristických útocích ze 7. října a záměrem zlikvidovat jeho vedení se nijak netajil.

Zatím nebyly zveřejněny žádné záběry těla, nebo jiné exaktní důkazy o Haníjově smrti. Zároveň ale vůbec nic nenasvědčuje variantě, že by zpráva o jeho zabití byla falešná. Minimálně v tuto chvíli všechny okolnosti nasvědčují, že k útoku skutečně došlo.

Americká CNN k tomu dodává, že nápadné je i načasování. Zpráva o smrti Haníji se totiž objevila jen hodiny poté, co Izrael oznámil, že dronovým útokem zabil vysoce postaveného vojenského představitele Hizballáhu Fuáda Šukra. Ten měl být podle Izraele zodpovědný za nedávný raketový útok, který usmrtil 12 dětí a mladých lidí na hřišti v Golanských výšinách.

Média si rovněž všimla, že tisková kancelář izraelské vlády na oficiálním facebookovém profilu nakrátko zveřejnila Haníjovu přeškrtnutou fotku s nápisem „eliminováno“. Následně ale příspěvek bez vysvětlení zmizel.

Mlčení židovského státu není překvapivé.

Cílená likvidace člověka na území cizího suverénního státu často zůstává bez komentáře a bylo tomu tak u vícero takových akcí provedených v minulosti. Například k zabití otce íránského jaderného programu Mohsena Fachrizádeha, kterého v roce 2020 usmrtil dálkově ovládaný kulomet (a málokdo pochybuje o tom, že šlo o práci Izraele), se židovský stát rovněž dosud oficiálně nepřiznal.

Jak už jsme ale zmínili, Izrael o likvidaci vedení Hamásu neskrývaně dlouhodobě usiluje. Zprávu z Teheránu navíc rovněž veřejně přivítal například izraelský ministr Amichaj Elijahu, když napsal, že „Haníjova smrt dělá svět o něco lepším místem“.

O tom, jakým způsobem měl být Haníja zabit, se zatím mnoho neví.

Podle íránských státních médií byl Haníja v Teheránu před útokem na inauguraci nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Posléze měl přebývat v rezidenci určené pro veterány na severu města. Kolem druhé hodiny ráno měl Haníju zasáhnout „vzdušný řízený projektil“. Jiné výroky se pak omezují na obecný pojem „vzdušný útok“.

Zatím tedy není ani jasné, jestli podle Íránu šéfa Hamásu zabil dron, nebo něco jiného.

Že k tomu došlo přímo v Teheránu a navíc po honosné oficiální akci, je podle deníku New York Times důležité, protože to ukazuje neschopnost Íránu ochránit své spojence přímo v jeho srdci. „Haníja se nedlouho před smrtí setkal i s vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. To vzbuzuje pochybnosti ohledně bezpečnosti íránského vedení a otázku, zda by je Izrael dokázal rovněž zasáhnout,“ napsal NYT.

Na zprávu o likvidaci šéfa Hamásu už reagovala celá řada zúčastněných i nezúčastněných aktérů.

Hamás uvedl, že boj s Izraelem se po smrti Haníji posouvá do nové fáze. Írán čin odsoudil a slíbil, že „pomstít Haníju je jeho povinností“.

Kromě dalších íránských nebo palestinských představitelů či jemenských povstalců se proti Izraeli obořil například i Katar, který je spolu s Egyptem a USA zprostředkovatelem vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá útok odsoudilo a uvedlo, že takové izraelské chování podkope mír.

Dále zabití Haníji odsoudily i Sýrie a Jordánsko, Turecko, ale i vzdálené země jako například Rusko a Čína.

S reakcí zatím váhají Spojené státy. Za ty zatím jen zdrženlivě promluvil ministr obrany Lloyd Austin, kterého novináři s dotazem zastihli při jeho návštěvě Filipín. Řekl, že není seznámený s podrobnými informacemi a nemůže se vyjadřovat k zapojení Izraele. Dodal ale, že si nemyslí, že širší válka na Blízkém východě je nevyhnutelná.

Kromě zmiňovaných dopadů na mírové jednání s Hamásem a vyhrocení situace v Gaze a na Západním břehu se jako nejvážnější důsledek očekává odvetný krok Íránu, případně jím podporovaného Hizballáhu.

Teherán se nejen kvůli geografickým podmínkám může s Izraelem těžko pustit do otevřené plnohodnotné války. Když ale naposledy odpovídal na útok na íránský konzulát v Sýrii, provedl proti Izraeli masivní raketový a dronový útok.