Motivy atentátů? Útočník na Reagana chtěl ohromit slavnou herečku, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Takřka bezprostředně po sobotním atentátu na Donalda Trumpa řada politiků i komentátorů veřejně prohlašovala, že listopadové volby prezidenta USA jsou de facto rozhodnuty.

Obdobně reagovaly i finanční trhy, jelikož například podle serveru Polymarket jsou aktuální šance republikánského kandidáta na úrovni 70 procent, zatímco ještě v pátek se pohybovaly na 60 procentech.

„Volební predikce jsou módní, ale pokud k sobě chceme být upřímní a spravedliví, nedokážeme s velkou jistotou odhadnout, co bude, a obávám se, že možné jsou oba směry,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jaroslav Bílek.

Politolog, který se specializuje na autoritářskou politiku, polarizaci či volební manipulace, poukazuje na to, že atentáty na čelné představitele nejsou novinkou.

V uplynulých letech došlo k útokům na vysoce postavené politické představitele nebo kandidáty v různých částech světa. Například v Brazílii, Japonsku, na Slovensku nebo v Dánsku. Přibývá jich podle vás globálně?

Nemyslím si, i když z pohledu atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, který byl od nás blízko, to tak může vypadat.

Pokud se na to ale podíváme globálně, není tomu tak. Ve Spojených státech byla útoků celá řada. Podle kongresové výzkumné agentury už v roce 2008 zažilo atentát deset ze 42 amerických prezidentů, tedy každý čtvrtý.

V Latinské Americe jsme jich za posledních pár let napočítali také celou řadu. V Ekvádoru došlo k zabití prezidentského kandidáta (Fernanda Villavicencia), v Brazílii k pokusu o zabití (pozdějšího prezidenta Jaira Bolsonara). Neúspěšný byl také útok na argentinskou viceprezidentku Cristinu Kirchnerovou nebo na pozdější viceprezidentku Kolumbie Franciu Márquezovou, venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a minulého prezidenta Kolumbie Ivana Duqueho.

Z mého pohledu tedy pokusů nepřibývá, ale chápu, že to tak na českou veřejnost může působit.

Kde k útokům dochází nejvíce?

Řekl bych to takhle: K nejméně z nich dochází v Evropě, především v té západní.

Není to ale nic neobvyklého. Mám pocit, že v posledních letech kvůli sociálním sítím, internetu a tím, jak se svět zásluhou moderních technologií zmenšuje, to více vnímáme a dochází k nim častěji, protože v řadě demokratických zemí stoupá společenská polarizace.

Lze v obecném měřítku říct, kdo za útoky stojí?

Když došlo k atentátu na Donalda Trumpa, vyrojila se celá řada expertů, kteří tvrdili, že pachatel útočil z politických motivů. Mnoho komentátorů mělo v tomto ohledu naprosto jasno. Studie přitom ukazují, že důvody jsou často jiné, než jaké nás na první pohled napadnou.

Můžete to vysvětlit?

Například typologie J. M. Martinéze rozděluje atentátníky do pěti kategorií. Dochází tak možná k překvapivému závěru, a to k tomu, že čistě politické motivy ve smyslu, že někdo chce zabít nějakého politika, protože nesouhlasí s jeho názory a tímto aktem může způsobit změnu, měla jen část těchto atentátníků.

Například John Hinckley spáchal atentát na amerického prezidenta Ronalda Reagana, aby udělal dojem na slavnou herečku Jodie Fosterovou. To je příklad, kdy očekáváme, že motivy útočníků jsou politické, ale někdy jde o to, že je třeba nebaví život nebo se chtějí „vyznamenat“.

Podle Martinéze může dalšími důvody být, že na sebe chce pachatel upoutat pozornost, má zdravotní nebo psychické problémy a někdy se ten důvod nezjistil.

A co politici, kteří se stávají terči útoků? Dají se nějak typizovat? Ptám se proto, že například Jair Bolsonaro v Brazílii i Robert Fico na Slovensku z atentátu na sebe obviňují liberální opozici.

To je další podstatný optický klam. V souvislosti s útokem na Trumpa se zmiňuje, že v poslední době se útočí jen na pravicové, konzervativní politiky a že za to mohou liberální média. Tak tomu ale není.

Například kongresová výzkumná služba zjistila, že do roku 2008 došlo k deseti atentátům, z toho šestkrát na demokratického politika a čtyřikrát na republikánského.

Když se podíváme do Latinské Ameriky, tak ano, Jair Bolsonaro je pravicově konzervativní politik, podobně Donald Trump. Pak tu ale máme další, na které byly spáchány atentáty – venezuelský prezident Nicolás Maduro, argentinská viceprezidentka, dnes už kolumbijská viceprezidentka. A to byli rozhodně levicoví politici. Nelze tedy generalizovat, byť chápu, že to k tomu svádí.

Samozřejmě i komentování těchto událostí je formou politického boje, kdy se se svou skupinou nebo vy sami utvrzujete v názorech, takže se hodí nálepkovat. Z mého pohledu to ale nesedí.

Jako přesnější vnímám, že atentáty probíhají na politiky, kteří společnost určitým způsobem buď polarizují, nebo ta na ně má hodně vyhraněný názor. Ve výsledku je ale jedno, jestli jste pravicově, nebo levicově orientovaný. Pokud nějakým způsobem rozdělujete zemi, tak je pochopitelné, že stoupá pravděpodobnost, že se vás pokusí někdo zbavit.

Nálepkování levice a pravice je nicméně ošemetné a lidé to vytahují, jak se jim to hodí.

Od útoku na Donalda Trumpa se řeší, zda mu může atentát v předvolební kampani pomoct, nebo naopak uškodit. Dá se to podle vás říct? Je pravidlem, že když je na politika spáchán atentát, může ho to politicky ovlivnit?

K prohlášení den po atentátu, jaký to bude mít efekt, jsem velmi skeptický. Například v pondělí se vyrojila srovnání právě s útokem na Jaira Bolsonara, kterému údajně pomohl zmařený atentát vyhrát prezidentské volby.

Už se ale neřeší, že útok proběhl měsíc a den před prvním kolem brazilských prezidentských voleb. Tím, že šlo o čerstvou událost, minimálně v paměti lidí, to pro někoho mohlo být velké téma. Bolsonaro kvůli tomu nenavštěvoval televizní debaty, takže mu to zcela jistě v kampani pomohlo.

Jen těžko ale dokážeme říct, že to podobně pomůže Donaldu Trumpovi, když on do debat chodí, časový úsek je významně větší a nevíme, co se ještě v těch posledních měsících prezidentských voleb stane.

Volební predikce jsou módní, ale pokud k sobě chceme být upřímní a spravedliví, nedokážeme s velkou jistotou odhadnout, co bude. A obávám se, že možné jsou oba směry. Z jedné strany vám to může pomoct, když vás lidé vnímají jako mučedníka nebo oceňují, že jste se zachoval statečně a odvážně, jak například ukazuje fotka Donalda Trumpa.

Zároveň ale nevíme, jak bude kampaň dále probíhat, co v ní zazní a jak bude reagovat. Zároveň nevíme, jakým způsobem Trumpa útok ovlivnil. Klidně se tedy může stát, že mu nezdařený atentát může pomoci, ale také uškodit.

Dokážou podle vás v obecném měřítku mít atentáty takovou moc, že změní názor voličů nebo podporovatelů?

Na nerozhodnuté voliče to určitě efekt mít může. Co se týká USA, je potřeba si uvědomit, že pro získání odpovědi je potřeba mít data, kolik voličů je v tento moment nerozhodnutých a kolik z nich se ještě může podařit nalákat. Jinak jde pouze o spekulaci nepodloženou daty.

Zajímavější mi přijde, jak to celé ovlivní samotného Trumpa.

A co politici? Jak ti v rámci svých kampaní pracují s tím, že na ně byl spáchán atentát?

Záleží na osobnosti jedince. Teoreticky by se mohlo stát, že by Trump utrpěl velké psychické trauma a začal prosazovat zákaz zbraní. Také se ale může stát, že bude ještě víc naštvaný na své oponenty a nepřátele uvidí všude. Nejpravděpodobnější ale je, že bude přibližně stejný jako předtím.

Jak moc téma řešíte, ale na vaše voliče může mít vliv. Část těch potenciálních můžete odstrašit a naopak mobilizovat ty, kteří by vás jinak nevolili nebo za normálních okolností k volbám nešli. I proto vnímám jako pošetilé aktuálně deklarovat, jak to vše ovlivní volby.

Dokázal někdy politik využít atentát ve svůj prospěch?

Už jsem zmiňoval případ Jaira Bolsonara z roku 2018, i když šlo jen o část příběhu, protože tehdejší vláda byla zároveň také extrémně neoblíbená a zkorumpovaná.

My se moc soustředíme na jeden faktor, který nám vše vysvětlí, ale v reálném světě jde vždy o kombinaci více faktorů. Ale samozřejmě vám neuškodí, když jako v případě Trumpa přežijete atentát, zachováte se odvážně – a je třeba říct, že Trump podle mnohých pozorovatelů projevil velkou dávku osobní odvahy. Ty fotky a záběry o tom vypovídají a rozhodně působil velmi odhodlaně, takže si myslím, že mu to může pomoct.

Když jsem se vás ptala na typologii útočníků, existuje rozdíl v tom, jaký má útok dopad na voliče, když je motiv pachatele politický a když není?

To se, pokud vím, nikdy nikdo nepokoušel seriózněji zkoumat.

Pokud se ale podíváme na dopad atentátu na politiku země, záleží, v jakém stavu je společnost a především její politické instituce. Pokud je společnost velmi polarizovaná, což v USA je, a zároveň důvěra v politické instituce klesá, bude efekt atentátu v určitém časovém horizontu velmi negativní a destabilizující pro politiku. A to je to poslední, co chcete.

Důležité je ale zdůraznit, že málokterý politik v současnosti usiluje o sjednocení společnosti. Pro vás jako pro politika je výhodné, když získáte voličskou podporu v nesjednocené společnosti.

AKTUALIZACE: Opravili jsme jméno kolumbijského prezidenta. Za nedopatření se omlouváme.