Článek
Počínání Budapešti je podle vicepremiérky nepříjemným překvapením zejména pro ukrajinské Maďary.
„Nepodporuje sankce. Nejenže neposkytuje zbraně, ale ani zbraně z jiných zemí nesmí přes maďarské území. Vlastně na všechno říkají ´ne´. Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná chcete naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala Vereščuková.
Vicepremiérka také varovala, že při nynějším „střetu civilizací“ je málo pravděpodobné, že by Maďarsko dokázalo přesvědčit Rusko a pomalu profitovat z problémů svého ukrajinského souseda.
„Musíme stát na straně civilizovaného světa! Neopakujte chyby z druhé světové války, kdy se Maďarsko rozhodlo špatně. Ano, správná volba je vždy zpočátku těžká, ale je také správná, protože je snadná později,“ apelovala na Maďarsko.
Ruský list Kommersant v souvislosti s výhradami Vereščukové k maďarskému postoji připomněl, že vztahy Kyjeva a Budapešti jsou napjaté od roku 2017, kdy Ukrajina přijala nový zákon o vzdělání, který podstatně omezil výuku v jazycích národnostních menšin.
Nynější Zakarpatská oblast Ukrajiny bývala v meziválečném období jako Podkarpatská Rus částí Československa. Ještě dříve bývala součástí Uherska a k Maďarsku byla připojena i za druhé světové války, kdy Budapešť patřila ke spojencům nacistického Německa.
O veškeré územní zisky však Maďaři přišli s pádem nacistické Třetí říše. Ještě dříve tisíce maďarských vojáků zahynuly na východní frontě, u Stalingradu, v Karpatech a při bojích s Rudou armádou v samém Maďarsku.
