Viník po 77 letech? Annu Frankovou možná zradil židovský notář

Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval v pondělí list The Guardian.

Tým odborníků, který zahrnoval vysloužilého agenta amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Vincenta Pankokeho a přibližně 20 historiků, kriminalistů a specialistů na data, obvinil notáře na základě anonymního dopisu, který obdržel Annin otec Otto Frank po svém návratu do Amsterdamu na konci války.

V poznámce se tvrdí, že notář, který byl členem židovské rady, prozradil místo úkrytu Frankovy rodiny a další adresy, na kterých se ukrývali židé.

Nacisté objevili Annu a její rodinu 4. srpna 1944 poté, co se téměř dva roky skrývali v tajném přístavku nad skladištěm u kanálu v Amsterdamu. Všichni byli deportováni a Anne zemřela ve věku 15 let v táboře Bergen-Belsen, který o měsíc později osvobodila britská armáda.

V dokumentu televizní stanice CBS a doprovodné knize Rosemary Sullivanové The Betrayal of Anne Frank (Zrada Anny Frankové) se uvádí, že notáře k prozrazení vedly obavy o vlastní život a o bezpečí jeho rodiny. Vyšetřovatelé předpokládají, že muž používal adresy úkrytů jako formu životního pojištění pro svou rodinu. On ani jeho dcera nebyli deportováni do nacistických táborů.

Záhada, kdo nacisty k úkrytu přivedl, zůstává navzdory řadě vyšetřování nevyřešená. Otto Frank, který zemřel v roce 1980, měl údajně silné podezření na totožnost této osoby, ale nikdy jej nezveřejnil.

Novináři Frisu Endtovi několik let po válce řekl, že rodinu zradil někdo z židovské komunity. Vyšetřovatelé zjistili, že Miep Giesová, jedna z těch, kteří rodinu pomohli ukrýt, se během přednášky v Americe v roce 1994 nechala slyšet, že osoba, která je zradila, zemřela někdy před začátkem šedesátých let minulého století. Podle nizozemského deníku de Volkskrant Van den Bergh zemřel v roce 1950.

Někteří experti ale zdůraznili, že důkazy nejsou přesvědčivé. Historik Erik Somers z nizozemského ústavu pro studium války, holokaustu a genocidy (NIOD) ocenil rozsáhlost vyšetřování, k jeho závěrům byl ale skeptický.

„Zřejmě vycházejí z toho, že byl vinen, a našli motiv, který tomu odpovídá,“ řekl Somers agentuře Reuters. Podle něj existuje mnoho dalších možných důvodů, proč nebyl Van den Bergh nikdy deportován, protože „byl velmi vlivným mužem“.

V minulých desetiletích byly jmenovány desítky podezřelých. Samotný památník Dům Anny Frankové dospěl ve svém posledním vyšetřování v roce 2016 k závěru, že je možné, že objevení tajného přístavku byla náhoda.

Právě památník ve svém prohlášení uvedl, že na něj závěry vyšetřovacího týmu „zapůsobily“. Jeho výkonný ředitel Ronald Leopold dodal, že nový výzkum „vygeneroval důležité nové informace a fascinující hypotézu, která si zaslouží další výzkum“, uvádí BBC. Muzeum uvedlo, že se přímo nepodílelo na vyšetřování, ale poskytlo vyšetřovatelům své archivy.