Článek
Japonská vláda v úterý schválila plán na uvolnění pravidel pro export některých zbraní. Světová média upozorňují, že stát tak definitivně zpečetil další krok, který je v rozporu s dlouholetou pasivní funkcí japonské armády i obraného průmyslu.
Tento pacifistický přístup Japonsko přijalo po druhé světové válce, přičemž například omezení použití armády pro obranné účely a zapovězení vývozu zbraní zaneslo i do ústavy. Ostatně japonská armáda se oficiálně jmenuje Japonské síly sebeobrany.
Exportní pravidla se poprvé uvolnila až za vlády bývalého premiéra Šinzóa Abeho v roce 2014, kdy byl povolen vývoz vojenského materiálu, který není určen k zabíjení. Loni Tokio povolilo výjimku umožňující vývoz zbraní, které se v Japonsku vyrábí na zahraniční licenci. Takové zbraně je možné vyvézt do těch zemí, od kterých Japonsko licenci získalo. Konkrétně změna umožnila vývoz raket do protivzdušného systému Patriot Spojeným státům, které touto zbraní zásobují Ukrajinu.
Nová výjimka se má vztahovat na země, které mají s Japonskem dohodu o zbrojní spolupráci. Umožnit má přitom budoucí vývoz stíhaček, které Japonsko vyvíjí ve spolupráci s Velkou Británií a Itálií a které mají vstoupit do služby nejdřív v roce 2035. Zcela vyloučený má být nadále prodej zbraní zemím, které jsou ve válečném konfliktu nebo porušují Chartu OSN.
Japonský ministr obrany Minoru Kihara podle BBC prohlásil, že Japonsko i přes tuto změnu zůstává věrné „základní filozofii pacifistického národa“ a že povolení k vývozu bude nadále podléhat „přísnému rozhodovacímu procesu“.
Posun Japonska od pasivního hráče na poli bezpečnosti k aktivní vojenské mocnosti je ale zjevný a nová výjimka je jen posledním z celé řady jeho projevů. Ty podle některých komentátorů začaly už před desítkami let a velmi se o ně snažil i premiér Abe vládnoucí od roku 2012.
Hodně jich nicméně přibylo po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a následném růstu napětí v celém pacifickém regionu kvůli neutuchající rivalitě Číny s USA, spekulacím o čínském útoku na Tchaj-wan a stále agresivnějšímu chování Severní Koreje.
Japonsko krátce po vypuknutí války na Ukrajině nejprve velmi rychle částečně vyhovělo, jak napsal deník New York Times, zdánlivě „marné“ žádosti Kyjeva o pomoc a dodalo mu neprůstřelné vesty a helmy.
Co je ale důležitější, do konce roku Japonsko přijalo dvě zásadní změny.
První z nich bylo schválení plánu na pořízení zbraní a nabytí schopností použitelných k zasažení druhých států na jejich území. Japonsko na základě rozhodnutí později začalo nakupovat například americké rakety Tomahawk a nastartovalo i vývoj vlastní mezikontinentální balistické rakety, čímž se nepřímo odklonilo od deklarované zásady limitace funkce armády na ryze obrannou.
Ve stejném roce Japonsko oznámilo i záměr značného zvýšení rozpočtu na Japonské síly sebeobrany. Konkrétně vláda rozhodla o navýšení „výdajů souvisejících s národní bezpečností“ na dvě procenta HDP do roku 2027, přičemž do té doby byly tyto náklady zastropované na jedno procento.
To sice nutně nemusí znamenat, že se dvojnásobně zvýší přímo i rozpočet na armádu, nicméně i ten se alespoň zatím výrazně zvyšuje. Na fiskální rok 2024 Japonsko schválilo obranný rozpočet v rekordní výši 7,7 bilionu jenů (zhruba 1,2 bilionu českých korun), přičemž v roce 2022 rozpočet činil 5,4 bilionu jenů.
Země, která ostatně už před válkou na Ukrajině patřila do top 10 světových zemí podle výše obranného rozpočtu a Global Fire Power Index ji považuje za sedmou vojensky nejsilnější na světě, si tedy sice ponechává pacifistickou ústavu, ale disponuje schopnostmi a zdroji hodnými vojenské mocnosti, které aktivně rozšiřuje.
