Článek
Ministři zahraničí zemí G7 potvrdili minulý týden podporu Ukrajině a rozšiřování sankcí vůči Rusku. Reagovali tím na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko uzákoní svou první válečnou mobilizaci od druhé světové války a na ukrajinských územích pořádá pseudoreferenda o připojení. Zároveň Putin zdůraznil hrozbu použití jaderných zbraní „k obraně země“.
Japonsko, které je součástí sdružení ekonomicky nejvyspělejších států, se rozhodlo v pondělí zakázat vývoz zboží souvisejícího s chemickými zbraněmi do Ruska. „Japonsko je hluboce znepokojeno možností použití jaderných zbraní během ruské invaze na Ukrajinu,“ oznámil v pondělí hlavní tajemník vlády Hirokazu Matsuno.
Podle agentury Reuters dodal, že Japonsko bude pokračovat ve spolupráci s mezinárodní společností při podpoře Ukrajiny a sankcionování Ruska. Na svůj sankční seznam tak země přidala dalších 21 ruských organizací, mezi nimi například vědecké laboratoře, které jsou napojené na ruskou armádu.
Japonsko rovněž zmrazilo likvidity držené ruskými finančními institucemi a pozastavilo vydávání víz některým ruským jednotlivcům a subjektům, upozornil japonský deník The Japan Times.
Sankce jsou výsledkem úzké koordinace se Spojenými státy a evropskými národy a symbolizují „sílu jednoty“ ve snaze zabránit další eskalaci, řekl japonský premiér Fumio Kišida.
Poškozují Rusko sankce?
Představitelé Ruska se to snaží bagatelizovat, ale vládní dokumenty, ke kterým se dostala agentura Bloomberg, hovoří jinak. Ekonomika padá a země nezvládne vyrábět klíčové produkty. Problémy čekají i těžbu.
Japonsko vyjádřilo podporu Ukrajině již po začátku invaze, kdy se připojilo k prvním sankcím proti Rusku. Válka ale oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy.
Tehdejší japonské území, které Sovětský svaz během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Země dosud nepodepsaly mírovou smlouvu, jež by územní spor vyřešila.
Dohoda je nyní kvůli japonské podpoře Ukrajiny v nedohlednu. Ruský velvyslanec v Japonsku Mikhail Galuzin řekl, že poslední oznámené japonské sankce „nepřispějí k budování dobré atmosféry během dialogu o velmi široké agendě, kterou spolu máme, včetně otázky mírové smlouvy“. Tokio podle něj bude čelit „vážné reakci Moskvy“, píše The Japan Times.
Nové sankce i ze strany USA a EU
Vyhlášení částečné mobilizace přimělo rovněž západní státy k rozšíření sankcí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek oznámil sankce zaměřené mimo jiné na dvě největší ruské finanční instituce a elitní jednotlivce spolu s kontrolami vývozu, které mají omezit schopnost Moskvy získat špičkové technologie.
Foreign ministers from Japan and other G7 nations reaffirmed their cooperation in support of #Ukraine as it battles #Russia's invasion, while condemning Moscow's "sham referenda" in occupied regions of Ukraine. (via @kyodo_english)https://t.co/9NXf26KerY pic.twitter.com/RAl68USxLC
— Sasakawa USA (@SasakawaUSA) September 23, 2022
Evropská unie rovněž souhlasila s uvalením dodatečných sankcí, jež se týkají finančního, energetického a dopravního sektoru.
Znepokojení vyvolala Putinova prohlášení o možném použití jaderných zbraní. Pokud by je Rusko opravdu na Ukrajině použilo, bude čelit katastrofálním následkům, uvedl v neděli Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan v televizi NBC. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat.