Japonské restaurace: Turistům neúčtujeme víc, ale místním méně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Japonsko nikdy nebylo známé tím, že by nadsazovalo ceny pro cizince. Ovšem nadměrný turistický ruch, který mimo jiné pohání i slabý japonský jen, nedávno přiměl restaurace v zemi, aby zvážily výhody rozdílných cen pro místní a pro cizince, napsal zpravodajský server CNN.

„Lidé říkají, že je to diskriminace, ale pro nás je opravdu těžké obsluhovat cizince a je to nad naše síly,“ řekl Šogo Jonemicu, který provozuje Tamatebako, gril s mořskými plody v rušné tokijské obchodní čtvrti Šibuja. Tvrdí, že turistům neúčtuje žádné příplatky. Místo toho nabízí místním slevu 1000 jenů (asi 150 korun). „Tenhle dvojí cenový systém potřebujeme kvůli vyšším nákladům,“ řekl Jonemicu.

Japonsko se po covidu-19 zcela otevřelo až na podzim 2022 po zrušení pandemických cestovních omezení. Letos, povzbuzeni slabým jenem, který klesl na nejnižší úroveň vůči dolaru za poslední desetiletí, se turisté vracejí - v opravdu hojném počtu. Podle vládních údajů dosáhl počet návštěvníků v Japonsku v první polovině roku 2024 rekordních 17,78 milionu - a je na nejlepší cestě překonat rekord země z roku 2019, kdy do země přijelo 31,88 milionu turistů.

V reakci na to začala různá místa po celé zemi zavádět turistické daně, omezovat počet návštěvníků, a dokonce zakazovat prodej alkoholu ve snaze omezit dopady přílišného turistického ruchu. Začátkem letošního roku postavilo letovisko na úpatí hory Fudži obří zábranu, která blokuje výhled na kultovní vrchol. Reagovalo tak na nedisciplinované turisty, kteří se hrnuli na místo, odkud se dala hora Fudži nejlépe fotografovat, blokovali dopravu a nechávali po sobě odpadky.

Mezitím úřady pro cestovní ruch v nejsevernější prefektuře Hokkaidó, která je známá malebnou krajinou a lyžařskými středisky, tento měsíc vyzvaly podniky, aby stanovily nižší ceny pro místní obyvatele. A jeden starosta v západním Japonsku uvedl, že zvažuje vybírat od zahraničních turistů více než šestinásobek místního vstupného do hradu Himedži, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Elisa Chanová, zástupkyně ředitele výzkumného centra pro pohostinství Čínské univerzity v Hongkongu, uvedla, že rozdílné ceny mohou být účinným způsobem boje proti nadměrnému turismu. „Majitel se může chtít ujistit, že náhlý příliv turistů nevyžene všechny jeho věrné a časté místní zákazníky. Vyšší ceny pro turisty pak mohou být vnímány jako řešení tohoto problému,“ dodala.

Zatímco v Japonsku jde o nový fenomén, v jiných částech světa jsou dvojí ceny zcela běžné. Vzhledem k tomu, že levnější ceny pro místní obyvatele jsou často napsány v místním jazyce, zahraniční turisté ani nemusí vědět, že zaplatili více.

V Japonsku je na každém podniku, aby se sám rozhodl, zda chce zavést dvojí ceny. A někteří japonští podnikatelé se jednoduše snaží být kreativní. Šudži Mijake, který provozuje izakaju neboli neformální hospodu v tokijské čtvrti Cukidži, nabízí nudle s humrem za 5500 jenů, což je čtyřikrát více než za krevetové nudle, které si často objednávají místní štamgasti. Prémiový pokrm s humrem je určený turistům, kteří podle něj mají vyšší rozpočet na to, aby mohli zkoušet nové věci.