Čtyři roky od vraždy Kuciaka: nový pomník i stará nenávist vůči médiím

Celý článek si můžete také poslechnout v audioverzi.

Po čtyřech letech od chladnokrevné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, archeoložky Martiny Kušnírové, odhalili v centru Bratislavy jejich památník. Ocelové umělecké dílo má motiv trhliny a doplňuje ho Kuciakův citát „Neděkuj, pamatuj“. Na fasádě domu na náměstí SNP nahradilo spontánní vzpomínkové místo.

Nový památník vznikne později i v domě v obci Velká Mača, kde dvojice přišla 21. února 2018 rukou vraha o život. Ani stavba pomníků dvou mladých lidí ale neznamená, že by Slovensko za případem udělalo tečku.

Zaznělo už sice několik pravomocných odsuzujících rozsudků, na verdikt ale stále čeká dvojice obžalovaná z objednávky vraždy – Marian Kočner a jeho společnice Alena Zsuzsová. Osvobozující rozsudek ze září 2020 nakonec loni v červnu zrušil nejvyšší soud. Znovu se bude případem zabývat příští pondělí specializovaný trestní soud v Pezinku.

Kuciaka a Kušnírovou zavraždil 21. února 2018 v jejich domě v obci Velká Mača nájemný vrah Miroslav Marček. Ten si odpykává trest 25 let. Stejný trest dostal i Marčekův bratranec Tomáš Szabó, který vraha na místo dovezl a po činu ho vyzvedl. Zprostředkovatele objednávky vraždy Zoltána Andruskóa poslal soud za mříže na 15 let.

Zároveň se bude s vraždou Kuciaka a Kušnírové řešit i další proces, ve kterém figurují Kočner se Zsuzsovou. Oba už si odpykávají tresty za jiné trestné činy: Kočner 19 let za padělání směnek a Zsuzsová 21 let za podíl na vraždě komunálního politika.

Kromě toho, že soud bude znovu posuzovat, zda byl Kočner objednavatelem vraždy novináře, který popisoval jeho byznys, a Zsuzsová zprostředkovatelkou vraždy, se budou zároveň řešit i tři případy vraždy ve stadiu přípravy z roku 2017.

Kočner se Zsuzsovou měli plánovat vraždy současného generálního prokurátora Maroše Žilinky, speciálního prokurátora Daniela Lipšice a bývalého náměstka na generální prokuratuře Petra Šufliarského. Obžalovaných je ve věci dalších pět lidí, včetně Marčeka, Szabóa a Andruskóa.

Důvodem vražd měly být opět ekonomické zájmy Kočnera a ovlivňování justice.

Slovenská média vnímají Kuciakovu vraždu i po čtyřech letech velmi citlivě. Upozorňují, že i teď politici útočí na novináře nevybíravým způsobem. „Jsem přesvědčený, že na Slovensku funguje organizovaná zločinecká skupina novinářů. A jsou soustředěni především v Denníku N, v deníku SME a v Aktualitách. A upozorňuji orgány činné v trestním řízení, aby začaly vážně prošetřovat, do jaké míry tito novináři nebourávají státnost, do jaké míry útočí na státní orgány republiky,“ prohlásil například expremiér Robert Fico ze strany Směr.

Šéfredaktorka listu SME v této souvislosti varuje, že se „opět vytváří atmosféra nenávisti vůči novinářům“. „Fico a jeho hlavní propagandista Ľuboš Blaha označují novináře za zrádce. Ochotně zapomněli, že už si jednou někdo interpretoval situaci na Slovensku tak, že novináři se můžou vraždit jako škodná. Zabijí jednoho a ostatní se stáhnou,“ napsala Beata Balogová v komentáři.

Podle šéfredaktora serveru Aktuality.sk, pro který psal Kuciak, je současná doba pro novináře na Slovensku nebezpečnější než kdy dříve. „Fico našel v novinářích nepřátele státu, presstituty. Dnes o nás mluví jako o ‚amerických‘, ‚zahraničních‘ médiích, čímž chce navodit dojem, že jsme protislovenští,“ píše Peter Bárdy.

Po vraždě se začalo debatovat o ochraně novinářů. Podoba ústavního zákona, který připravuje ministerstvo kultury, není dosud známa. Kuciak byl jedním ze zhruba třiceti novinářů a desítek jejich rodinných příslušníků, které nechal Kočner sledovat. Šlo mimo jiné o redaktory Denníku N, SME, serveru Aktuality.sk, televize Markíza, JOJ a dalších médií.

Šok po vraždě Kuciaka a Kušnírové odstartoval na Slovensku před čtyřmi lety velké společenské změny, které smetly už zmíněného premiéra Fica. Dlouholetý předseda vlády skončil po volbách 2020 v opozici, navíc s rozštěpenou stranou.

Masové protesty „za slušné Slovensko“ a změna politické nálady naopak vynesly do funkce hlavy státu liberálku Zuzanu Čaputovou. Před dvěma lety také umožnily vznik nové vlády, kterou rok vedl excentrický Igor Matovič. Čtyřkoalice během pandemie brzy ztratila dech a nakonec Matoviče kvůli jeho nepředvídatelnosti vystřídal méně výrazný Eduard Heger.

Teď, po čtyřech letech od vraždy, se nálada na Slovensku výrazně liší. Podle průzkumu agentury AKO by volby se 17,5 procenta vyhrála strana Hlas expremiéra Petra Pellegriniho. O tři procentní body za ní by na druhém místě skončil Směr Roberta Fica, který má stejnou podporu jako vládní Svoboda a solidarita Richarda Sulíka. Matovičovo OLaNO je až páté za liberály s 8 procenty.

Do parlamentu by se dostali i extremisté. I když je krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby pod hranicí nutnou ke vstupu do parlamentu, v Národní radě by ji vystřídala Republika, kterou tvoří někdejší Kotlebovi příznivci, teď s vůdcem strany rozkmotření.

Republika si oproti poslednímu průzkumu mírně polepšila na téměř 7 procent a mírně posílil i Ficův Směr. Na Ficově politickém „comebacku“ mají podíl mimo jiné opakované lockdowny, odpor k očkování a ostrá kritika postupu vlády. V poslední době mu pomohl také odpor proti slovensko-americké obranné dohodě, proti níž Směr společně s krajní pravicí před parlamentem protestoval. Celé téma, stejně jako téma covidu-19, na Slovensku provází mnoho dezinformací, ke kterým jsou Slováci podle vícero průzkumů náchylnější.