Jako rána z nebes. Expert říká, proč záplavy v Libyi zabily tisíce lidí

Bouře Daniel, která minulý týden bičovala Řecko, zasáhla Libyi. Země se potýká s ničivými záplavami. Podle dosavadních informací libyjských úřadů jen ve městě Darná na východě země zahynulo přes 5 tisíc lidí. Zaplavená jsou ale i další města.

Počet obětí ale pravděpodobně ještě poroste. Podle Červeného půlměsíce se v důsledku povodní momentálně pohřešuje na 10 tisíc lidí.

Šéf libyjského úřadu pro mimořádné situace Osama Aly řekl, že země nebyla na katastrofu tohoto rozsahu připravená, protože ji nepředvídala. Přiznal přitom chyby v reakci úřadů.

Na to, proč Libyi bouře tolik překvapila, se Seznam Zprávy zeptaly hydrologa Jana Daňhelky, který pracuje v Českém hydrometeorologickém úřadu i ve Světové meteorologické organizaci.

„Zatímco v Řecku všechno bylo předpovězené, vědělo se o tom, tak v Libyi to přišlo jako před 200 lety, jako čistá rána z nebes, zničehonic velké povodně. Tomu odpovídá i uváděný počet obětí. Bez varování jich vždycky bývá více,“ uvedl.

Proč zasáhla bouře Daniel Libyi tak silně?

V tuhle chvíli zahraniční tisk reprodukuje zprávy místních odpovědných autorit. Co se k tomu dá říci, je, že tam hodně pršelo, jak se přesunula tlaková níže, teď v podobě tzv. medikánu. To znamená opravdu velice intenzivní srážky.

Postižená je východní část Libye. Je to oblast, kde je relativně strmé pobřeží, které vystupuje do výšek okolo, řekněme, 150 až 200 metrů. Dochází k orografickému zesílení srážek. Prší tam více, protože vítr s velice vlhkým vzduchem se pohybuje nad volnou vodní hladinou a pak narazí na orografickou překážku v podobě pohoří.

Vzduch obecně stoupá, musí se dostat výš. Zvedá se a ochlazuje, tím pádem neunese srážky a musí se vypršet. Určitě tam sehrálo roli působení orografického efektu.

Píše se, že kvůli obrovským srážkám se v Libyi protrhly vodní nádrže. Jakou to sehrálo roli při záplavách?

V těch zprávách se zmiňuje, že došlo k protržení dvou nádrží. Přiznám se, že jsem se rychle podíval na mapu a žádné významné nádrže nevidím. V Libyi by mě to i dost překvapilo. Byly tam asi nějaké menší nádrže.

Povodí nad městem Darná je malé, nemá velkou retenční schopnost, což znamená v podstatě, že z toho, co tam naprší, velká část odtéká. Každá protržená nádrž tak může mít vliv.

Jde zejména o nástup té průlomové vlny, o to, že přichází velice rychle. Ono se občas říká, že to přišlo jako tsunami, když se popisují ty přívalové povodně. Není to tak, respektive může to být právě v případě, že se nad tím něco protrhne, pak se opravdu pohybuje ta vodní stěna. Jinak je to spíš velice rychlý vzestup.

Tady v tom případě s protržením to může být tak, že to přichází velice rychle. Nese to většinou velké množství nečistot, vše, co po cestě sebere, což samozřejmě zhoršuje destrukční účinky.

V podstatě se k tomu víc říct nedá. Žádná čísla nemáme. Hovoří se o tom, že je to extrémní, že něco takového tam nezažili. To je dost dobře možné. Informace o tom, že by tam někdy něco podobného bylo, není.

Čekalo se, že bouře Daniel zasáhne Libyi tak silně? Dalo se to předvídat?

Já se přiznám, že já nevím, jestli se to čekalo. Já jsem to nekontroloval, to je mimo naši jurisdikci. Z těch zpráv ale vyplývá, že to v podstatě bylo nepředpovězené v takové podobě, aby to umožnilo nějakou včasnou reakci.

Dokazuje to, že stát a jeho schopnost fungovat je to klíčové. Zatímco v Řecku bylo všechno předpovězené, vědělo se o tom, tak v Libyi to přišlo opravdu jako před 200 lety, čistá rána z nebes, zničehonic velké povodně. Tomu odpovídá i uváděný počet obětí. Bez varování jich vždycky bývá více.

Nejde jen o varování, ale třeba i o to, jestli tam máte nějakou restrikci, třeba zákaz stavět v záplavovém území. Nebo jestli vůbec máte zmapované záplavové území, jestli vůbec víte, že tam záplavové riziko hrozí, nebo se nacpete do suchého údolí a pak tam něco přijde. To může být povodeň, která se opakuje jednou, dvakrát za sto let. Nikdo si to nepamatuje a pak to tam vypláchne. Lidé mezitím mohli zastavět místa, kde se ještě před 100 nebo 200 lety osídlení nevyskytovalo.

Tohle jsou ale všechno spekulace, protože to vážně teď nevíme, z místa nejsou skoro žádné informace.

Jediné, co jsem zaregistroval a co mně přišlo zajímavé, je, že podle článku CNN místní ministr nebo nějaký představitel řekl, že se staly chyby na straně státu. Upřímně řečeno slyšet takhle rychle přiznání toho, že všechno nebylo perfektní a že nějakou odpovědnost nesou státní orgány a jejich neschopnost, to se nestává. V Evropě vůbec ne.

Té nepřipravenosti, předpokládám, odpovídají i počty obětí, které pořád narůstají.

Přesně tak. Jde i o schopnost reakce. Když se něco děje u nás, zavoláte na 112, hasiči přijedou a začnou vám pomáhat s evakuací. Starosta ví, že má povodňový plán. To v Libyi vůbec nebude.

Dalo by se říct, jestli měla na povodně v Libyi vliv klimatická změna?

Já osobně to vždy v průběhu té akce strašně nerad posuzuji a hodnotím. Nerad bych o tom hovořil, když ta událost stále probíhá, na to je ještě příliš brzy.

Můžeme určitě říci, že letošní rok je velice divoký. Takových let v historii Evropy moc není. Byla dříve, v 19. století. Když se podíváte do kronik, vidíte tam jeden problém za druhým, po celé Evropě. Často to bylo po výbuchu sopky, kdy se to nějakým způsobem rozkymácelo.

Bouře Daniel z Libye zamířila k Egyptu. Dá se očekávat, že tam způsobí podobnou zkázu?

Vždycky záleží, kam se přesně trefí, a na tom, jaké tam je osídlení, takže to nelze říci. V Egyptě nějakým způsobem aspoň funguje vláda, takže možná bude zajímavé vidět, jestli se tam něco podobného stane a jestli ta reakce na to bude třeba úspěšnější.

Nedokážu příliš predikovat. S těmito oblastmi opravdu nemáme zkušenosti.