Rozsah zkázy v Gaze: Zničených budov je po roce víc, než kolik domů má Praha

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvě třetiny budov v Pásmu Gazy za zhruba poslední rok utrpěly škody. Zcela zničených domů je asi 52 tisíc, vážně poškozených 19 tisíc, přes 56 tisíc středně a u dalších 35 tisíc je míra poškození nejistá. Vyplývá to z posledního reportu satelitního centra OSN (UNOSAT) vydaného na konci září.

Zpráva vychází ze srovnání satelitních snímků s vysokým rozlišením před a po začátku izraelské operace, která začala před rokem po teroristických útocích Hamásu.

Analytici OSN sledovali vývoj destrukce pravidelně. Z porovnání jejich zpráv tak lze vypozorovat i to, jak se měnila intenzita bojů v prostoru i čase.

Satelitní snímky analytici získali z komerčně dostupných zdrojů. Konkrétně od společností Maxar a Airbus.

Analýzy nepřekvapivě prozrazují, že nejvíc budov bylo zničeno a poškozeno v prvních měsících bojů, kdy se vzdušné údery Izraele, ale i pozemní boje mezi izraelskou armádou a Hamásem, odehrávaly hlavně v hustě zastavěné oblasti města Gaza.

Zprávy vycházejí ze srovnání se satelitními snímky z května 2023 a září 2023. Ukazují tedy skutečně rozměr destrukce, k níž došlo až po vypuknutí nového konfliktu. Nikoliv počet veškerých zničených budov v Pásmu Gazy včetně těch, které byly poškozené už před 7. říjnem 2023.

Na základě zjištění rozsahu poškození budov analytici nejprve vytvořili tři kategorie („zničené“, „silně poškozené“ a „středně poškozené“). Později přidali ještě jednu kategorii, do níž zahrnuli všechny budovy, o nichž se jen domnívají, že pravděpodobně utrpěly škody. Ty sice nejsou dost vážné na to, aby byly rozpoznatelné ze satelitních snímků, ale přesto není důvod o škodách pochybovat.

Do této kategorie jsou zařazeny budovy v přímém sousedství zřetelně poškozených budov (15 metrů), nebo v nebezpečné vzdálenosti (75) metrů od kráterů, což znamená, že je s vysokou pravděpodobností musela zasáhnout alespoň tlaková vlna.

Podívejte se na srovnávací snímek, který ukazuje okolí uprchlického tábora Džabálijá k 31. říjnu 2023 (nalevo) a k 1. listopadu 2023 poté, co byl zasažen izraelským útokem. Situaci „před“ a „po“ si můžete porovnat jednoduchým potažením šipek uprostřed snímku. Fotografie zveřejnila společnost Maxar Technology.

Existují navíc i ještě tristnější odhady.

Například analýza dvojice amerických expertů, kterou zveřejnila BBC, uvádí, že zničeno nebo poškozeno bylo mezi 144 tisíci až 175 tisíci budovami. A to vyšla už v lednu, takže nyní by její autoři s vlastní metodologií jistě napočítali podstatně víc poškozených domů než tým ze satelitního centra OSN.

I když se přidržíme nižšího čísla, cifra je pořád obrovská.

Pásmo Gazy je malé, ale velmi hustě zastavěné (a před válkou bylo i hustě obydlené). Přirovnání do českého kontextu tak působí až bizarně.

Poškozených budov je například víc než počet všech domů v Praze (106 tisíc), nebo třeba v Karlovarském (98 tisíc) a Libereckém kraji (48 tisíc) dohromady. Nejpodobnější je celková cifra součtu všech domů v Jihočeském kraji, kde podle dat z roku 2021 stojí přes 174 tisíc budov.

„Rozsah škod se nepodobá ničemu, co jsme dosud zkoumali. Škody přibývají mnohem rychleji a jsou mnohem rozsáhlejší než cokoliv jiného, co jsme kdy mapovali,“ popsal rozměry destrukce jeden z autorů americké analýzy Corey Scher z City University of New York.

Podle dalších odhadů bylo v Gaze zničeno také například nejméně 67 % vodovodní infrastruktury a čističek (jde o měsíce starý údaj).

Obdělávané zemědělské půdy bylo podle nejnovějších odhadů poškozeno rovněž zhruba 67 %.

Škol bylo poškozených už asi 70 %.

Podle Lékařů bez hranic alespoň částečně funguje 17 z původních 36 nemocnic. Poškození nicméně utrpěla drtivá většina z nich. Už v květnu byly škody potvrzené u 31 z nich.

Umíraly samozřejmě i tisíce lidí. K tomuto tématu jsme nicméně připravili separátní text.

Izrael své akce opakovaně vysvětluje tím, že bojuje proti Hamásu, jehož bojovníci se skrývají v civilních budovách. Nejméně stovky civilních budov izraelští vojáci odstřelili i řízeně (tedy i když už nebyly pod kontrolou Hamásu) s tím, že si z nich teroristi udělali svou infrastrukturu.

Okolí nemocničního komplexu Šífa, největšího zařízení v Pásmu Gazy, na snímku z 1. června 2022 (nalevo) a z 1. dubna 2024 poté, co se odtud stáhla izraelská armáda. Situaci „před“ a „po“ si můžete porovnat jednoduchým potažením šipek uprostřed snímku. Fotografie zveřejnila společnost Maxar Technology.

Válka začala před rokem po teroristických útocích Hamásu na území Izraele, při nichž bylo zavražděno asi 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších 251 lidí bylo uneseno jako rukojmí. V Pásmu Gazy si izraelská operace podle úřadů kontrolovaných Hamásem vyžádala životy necelých 42 tisíc Palestinců.