Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
S válkou musejí ukrajinští civilisté žít už více než dva roky.
Přesto se snaží fungovat co nejvíc „normálně“ to jde. Pokračují ve svých životech, chodí do práce, a pokud to jde, tak se i baví a randí.
Seznam Zprávy oslovily tři Ukrajince, aby popsali, jak se proměnil jejich společenský život a vztahy. Teď nabízíme rozhovor s Artemem. „Je mi 33 let a žiju v Kyjevě se svým partnerem. Pracuji jako designér pro ukrajinskou IT společnost,“ říká.
Jak ruská invaze na Ukrajinu, od jejíhož začátku nedávno uběhly už dva roky, proměnila váš společenský život?
Zásadně. Někteří mí přátelé odešli do zahraničí a už nejsme v tak úzkém kontaktu jako dřív.
Noční život v Kyjevě je pryč. Minimálně ten legální. Dřív jsme chodili na večírky, které začínaly kolem 23. hodiny. Teď začínají kolem čtvrté odpoledne a končí právě kolem 23. Už to není jako dřív.
Jak se randí ve válce
Ksenia, Artem a Ljudmyla popsali, jak ruská invaze změnila jejich sociální život. Zatímco dříve navštěvovali noční kluby, teď s přáteli tráví čas hlavně doma. Setkávají se i v kinech a galeriích, kam chodí za ukrajinskou kulturou.
Máte vůbec náladu chodit ven a bavit se?
Kvůli mobilizaci se venku necítím bezpečně. Pracovníci našeho vojenského registračního a odvodního úřadu často překračují své úřední povinnosti - mohou vás zastavit, předat vám obsílku nebo vás dokonce přinutit nastoupit do autobusu a odvézt na vojenský úřad.
Snažím se těmto situacím předejít a zůstávám proto doma. Nechci jít do války a umřít. Obecně tady nepanuje dobrá nálada. Je to nejhorší období v mém životě, ale aspoň mám práci. Jinak bych se zbláznil.
Jak válka ovlivnila seznamování a randění?
Přesunulo se především do domácího prostředí. Jak jsem už říkal: S partnerem se snažíme vyhnout tomu, abychom narazili na vojenské úředníky, a náš domov je v tomto ohledu bezpečné místo.
Udržet všechno pohromadě ale stojí hodně energie. Nemáme vždy úplně prostředky pro to být při randění kreativní.
Ukrajina se chystá na mobilizaci
Pokud chce Kyjev nadále odolávat ruské agresi, musí zahájit rozsáhlou mobilizaci. Toho si je ukrajinská vláda vědoma. Momentálně se snaží parlamentem protlačit mobilizační zákon, který by umožnil vyčerpané vojáky vystřídat. Není ale v jednoduché pozici: Aby je mohla poslat domů, musí naverbovat statisíce jiných.
Je těžké v těchto podmínkách udržovat přátelství? Proměnil se nějak způsob, jakým s přáteli trávíte čas?
Rozhodně. Dřív jsme šli do baru, na večírek, do dalšího baru a pak na další večírek. Teď je kvůli nočnímu zákazu vycházení, který začíná o půlnoci, téměř nemožné sehnat po 23. hodině taxi. Musíte být u sebe. Výsledkem je, že trávíme hodně času s kamarády u nás nebo u nich doma.
Když jdeme do baru nebo na večírek, neustále nás provází pocit, že děláme něco špatně. Stále chodíme na večeře do restaurací nebo na výstavy. Přijde mi ale, jako bych zestárl.
Je vůbec možné navazovat v této době nová přátelství a romantické vztahy?
Jasně, že ano, ale je to těžké. Žongluji s několika věcmi najednou - pečuji o vlastní duševní zdraví, starám se, abych byl v bezpečí, mám práci a partnera. Na navazování nových vztahů mi zbývá tedy jen málo času. Možná to ani nemá nic společného s válkou, ale s tím, že stárnu.
