Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Třináctého dubna se zprávy o Íránu ocitly na prvních stránkách světových médií. Íránský režim totiž zahájil odvetný útok na Izrael, při němž na území nepřítele vyslal na dvě stovky dronů. Ve stejný den ale zahájil i jiný agresivní útok, o němž se už nemluví - proti vlastním ženám.
Policie islámské republiky v ten den oznámila, že začíná realizovat „plán Núr“. Jeho cílem je „zachovat posvátnost cudnosti a hidžábu a bojovat proti špatnému chování“. Jak ale píše opoziční server Zamaneh, podrobnosti plánu už zveřejněny nebyly - tedy hlavně to, jak policie naloží se ženami, které příkaz nosit šátek respektovat nebudou.
Chameneí: Nošení hidžábu se musí dodržovat
A takových je v Íránu značné množství - v rámci protestního hnutí po smrti Kurdky Mahsá Amíníové spousta Íránek hidžáb odložila a videa natáčená v ulicích íránských měst nebo i v metru, na nichž se procházejí ženy s odhalenými vlasy, rychle zaplavila internet.
V prvních měsících se zdálo, že režim ajatolláhů alespoň v této věci ustoupil a povinný šátek se stane minulostí. Loni v létě ale vláda obnovila mravnostní policii, která se má nyní zaměřit právě na nošení hidžábů.
„Pokud osoby, ať už jako chodci nebo cestující ve vozidle, odmítají uposlechnout policejní příkazy a nejsou ochotny nosit hidžáb a dodržovat zákon, bude policie nucena jednat podle zákona,“ citovala z policejního prohlášení agentura Mehr.
O prostituci v íránském svatém městě
Přečtěte si rozhovor s íránskou režisérkou Niloufar Taghizadehovou:
Plán Núr přichází jako reakce na projev nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který na začátku dubna prohlásil: „Z náboženského hlediska je hidžáb jednoznačným náboženským nařízením a je pro ženy povinný, s výjimkou zahalování obličeje a rukou, a to nelze přehlížet; musí se to dodržovat.“
Nenošení šátku spojil Chameneí s „úsilím nepřátel“ a obvinil ženy, které se vzpírají ho nosit, že byly najaty, aby „porušovaly posvátnost hidžábu“.
Režim tak v ulicích plně obnovil takzvané hidžábové hlídky, které mají na „mravnost“ Íránek dohlížet. Ty hned v prvních dnech zadržely mnoho žen a dívek, mnohdy se to neobešlo bez násilí: „Držela se uličního zábradlí a plakala. Policistka ji udeřila pěstí do ruky a důstojník jí násilně uvolnil prsty. Odvlekli ji do policejní dodávky. Bylo to, jako by zatýkali členy Islámského státu,“ popsali uživatelé sociálních sítí jeden z incidentů, při němž byla v Teheránu zatčena dospívající dívka.
Kolemjdoucí se snažili policii přesvědčit, aby nechala dívku jít, a jeden z mužů jí nabídl šátek, aby policii přesvědčil. Hlídka jim ale pohrozila použitím slzného plynu a zatčením, poté se přesvědčování změnilo v křik a nadávky.
Íránská média také informovala o zatčení a následném propuštění manželky a dcery legendárního bývalého brankáře íránského národního fotbalového týmu Ahmadrezy Abedzadeha za to, že na veřejnosti „vyvolaly napětí a konflikt“ kvůli tomu, že neměly povinný hidžáb.
Jak se žije ženám v Íránu
Protesty v Íránu výrazně zeslábly. Kathy v pokračování revolučního hnutí už příliš nevěří: „Protesty nejsou asi tou správnou cestou, ztratili jsme už moc životů. Nemáme na ně sílu a žádná země nás nepodporuje. Možná to chce postupnou změnu vládnutí, to se mi zdá logičtější než protesty,“ myslí si. Protesty podle ní změnily jen dvě věci: Všechno se radikálně zdražilo a ženy a dívky se už odvažují chodit bez hidžábu.
Někteří uživatelé sociálních sítí psali, že Írán se mstí na ženách, protože nemá odvahu vykonat „tvrdou pomstu“ na Izraeli, informoval server Iran International. Kritika zaznívá i od reformistů.
Bývalý ministr komunikace Mohammad Džavád Džahromí na sítí Telegram uvedl, že „jak uvedl svatý prorok a další muslimští svatí, pravidla islámu nelze stanovit použitím síly proti muslimům“. Džahromí kritizoval vládu za to, že se nepoučila z neúspěchu předchozích represí proti ženám. Nejde přitom o žádného demokrata - na bývalého zpravodajského důstojníka uvalil Západ sankce kvůli jeho roli v cenzuře a špehování lidí během protirežimních protestů v roce 2019.
Mešity jako základny basídžů
Kromě zpřísnění pravidel oblékání utužuje režim moc i jinak, například výstavbami mešit v parcích. V nich se lidé setkávají a podle režimu mohou i plánovat protesty, proto je potřeba tyto prostory zmenšit a kontrolovat. Mešity mají kromě náboženského i další důležitý význam: Slouží jako základny polovojenských jednotek basídž, brutalitou známých sil podléhajících Íránským revolučním gardám.
امروز همراه مردم محلی درخت های پارک قیطریه رو متر کردیم ببینیم نهال ها چه قطری دارند؟!؟ #زاکانی #پارک_قیطریه #قطع_درخت pic.twitter.com/Epf7Y7T5jI
— samanehrostami (@samaneh2rostami) March 30, 2024
V Teheránu lidé protestují proti plánované výstavbě mešity v jednom z hlavních parků - argumentují mimo jiné tím, že v okolí parku už několik mešit stojí, jejich návštěvnost je přitom malá.
Kvůli mešitě by také nejspíš padla řada několikasetletých stromů, proti jsou tak i ekologové. Několik aktivistů se proto do parku vydalo, aby změřili objem kmenů, a dokázali tak stáří a vzácnost dřevin. Když se lidé na začátku dubna v parku sešli na pokojné demonstraci, brutálně proti nim zasáhla policie. „Smrt diktátorovi,“ ozývalo se skandování během zásahu.