Jsme proevropští, ale NATO tu mají za agresora, říká novinářka z Moldavska

/Od spolupracovnice v Moldavsku/

Moldavská vláda v čele s prezidentkou Maiou Sanduovou razí proevropskou politiku. Země přitom ještě dlouhá léta po pádu Sovětského svazu platila za věrného spojence Ruska. Podle Natalie Zaharescuové, investigativní novinářky z moldavského nezávislého týdeníku Ziarul de Garda, ale se současným postojem souzní většina obyvatel, i když ve společnosti rezonují i proruské nálady.

Přiživuje je nejen ruská propaganda na sociálních sítích, zejména na Telegramu, ale i opoziční strany. Příkladem je nyní už rozpuštěná strana Șor, jejíž členové jsou ale stále aktivní. Strana je zodpovědná za organizaci proruských protestů v hlavním městě Moldavska, v rámci nichž docházelo k podplácení demonstrantů.

„Organizátoři objížděli nejrůznější města a okresy v Moldavsku, zejména na periferii země, odkud demonstranty speciálními autobusy sváželi do Kišiněva. Tam je nechali pár hodin protestovat a poté je odvezli zpět domů,“ popisuje novinářka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak byste zhodnotila současnou společenskou, potažmo politickou situaci v Moldavsku?

Naše společnost je hodně rozdělená. Když začala válka (na Ukrajině), hodně lidí přestalo podporovat Rusko, takže v současnosti bych řekla, že většina smýšlí spíše proevropsky. Máme i podobně orientovanou vládu.

Naše prezidentka Maia Sanduová například ihned po začátku ruské agrese dala jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou a Rusko považujeme za agresora. Na druhou stranu máme opozici, která se snaží působit neutrálně, ve skutečnosti je ale proruská, i když to oficiálně neříká.

Myslím, že hodně lidí by si přálo, aby Moldavsko vstoupilo do Evropské unie. Problematické je ale NATO. To je u nás hodně citlivé téma, o kterém vláda nechce mluvit. NATO totiž nemá v Moldavsku nejlepší image a kvůli ruské propagandě jej řada lidé vnímá jako agresora. Evropská unie jim na druhou stranu příliš nevadí.

V hlavním městě Moldavska se v posledních měsících konaly četné proruské demonstrace. Ty měly být údajně organizované opozicí, konkrétně proruskou stranou Șor, která demonstranty platila z peněz poskytnutých Ruskou federací. Máte k tomu důkaz?

Ano, máme. V tento moment sice nemůžeme prokázat, odkud ty peníze pocházely, v souvislosti s tím právě probíhá právní šetření, ale máme důkaz, že demonstranti byli placeni. Několik z nás se mezi ně totiž infiltrovalo. Nakonec jsme společně s ostatními demonstranty dostali zaplaceno asi 20 eur za dvě hodiny protestů. Všechno jsme natočili na skryté kamery.

Popsala byste blíže způsob, jakým organizátoři demonstranty sháněli?

Organizátoři objížděli nejrůznější města a okresy v Moldavsku, zejména na periferii země, odkud demonstranty speciálními autobusy sváželi do Kišiněva. Tam je nechali pár hodin protestovat a poté je odvezli zpět domů.

Vydali jsme se do jednoho z okresů, jehož starostou byl do roku 2019 Ilja Șor, zakladatel strany Șor, která protesty organizovala. Našli jsme listy popsané jmény místních obyvatel, které patřily organizátorům, dotyčné jsme potom kontaktovali a ti nám potvrdili, že se protestů již několikrát zúčastnili a dostali za ně zaplaceno.

Jaké byly hlavní cíle demonstrací?

Protesty začaly v září 2022, několik měsíců po vypuknutí války na Ukrajině. Účastníci demonstrovali proti vysokým cenám a sociálním a ekonomickým podmínkám. Hlavním cílem bylo destabilizovat Moldavsko a ukázat, že proevropský postoj vlády je zodpovědný za aktuální situaci a že ho většina populace nepodporuje.

Ty protesty nebyly přímo proruské, v současné situaci vám totiž kvůli válce nikdo napřímo neřekne, že podporuje Rusko. Byly spíše mířené proti Západu, což ale Rusku samozřejmě hraje do karet.

Sám Ilja Șor před tím, než byl obviněn z obrovského bankovního podvodu a utekl do Izraele, několikrát prohlásil, že Moldavsko nemá mít proevropskou vládu.

Probíhají protesty i nyní?

V současné době už neprobíhají. Strana Șor byla totiž rozpuštěna, protože ji soud vyhodnotil jako protiústavní, a s ní skončily i demonstrace. Její členové ale začali podporovat jiné strany, které jsou nastaveny podobně jako Șor. Nedovedu ale nyní říct, jestli můžeme čekat další podobné protesty.

Jaká je situace v zemi, co se týče médií? Jsou nezávislá a svobodná?

Ta situace je o něco lepší než v minulosti, ale stále je tu veliký problém s tím, že řadu médií vlastní různí politici, a slouží proto jejich zájmům. Máme problém i s ruskou propagandou, která je často šířená na sociálních sítích, zejména na Telegramu. Zde panuje názor, že Moldavsko by mělo udržovat přátelské vztahy se všemi státy, zejména s Ruskem.

Problémem pro nezávislá média je získat peníze. Máme i veřejnoprávní televizi a rozhlas, ty ale historicky vždy stranily současné vládě. Je tomu tak i nyní, i když v menší míře než v minulosti.

Co se týká svobody tisku a bezpečí novinářů, tak jsem žádné problémy nezaznamenala. Je sice pravda, že když jsme dělali ten veliký investigativní projekt soustředící se na financování demonstrantů, měla jsem strach, že by mně nebo mým kolegům mohl někdo ublížit. K ničemu takovému ale naštěstí nedošlo. Dostali jsme sice řadu nenávistných a výhružných dopisů a e-mailů, ale to k tomu prostě patří.

Jak vnímáte situaci v separatistickém Podněstří a vliv, který v něm má Ruská federace?

Podněstří je region, kterým Rusko udržuje svůj vliv v Moldavsku. Podobně se chovalo v Gruzii, kde poté vznikly dva separatistické regiony, na Ukrajině a nyní i v Moldavsku.

Je to jako kdyby vám někdo lhal přímo do očí. Rusko tvrdí, že uznává naši suverenitu, zároveň má ale na našem území rozmístěné své jednotky. Takhle se nechová stát, který vaši suverenitu opravdu uznává.

V Podněstří je také poměrně silná ruská propaganda, a tamní občané proto mohou věřit, že Moldavsko je agresor a že bychom je napadli, pokud by Rusko stáhlo své jednotky. To ale samozřejmě není pravda. Konflikt se musí řešit mírovou cestou, ta situace je ale zamrzlá už několik let a nejspíš to tak ještě nějakou dobu zůstane.

Jak to začalo?

V roce 1992 vypukla mezi Podněstřím a Moldavskem válka. Rusko chtělo, aby si svět myslel, že se jedná o interní konflikt, ve skutečnosti to ale bylo Rusko, které se zemi snažilo rozdělit. Proruské nálady v Podněstří jsou výsledkem dlouhodobých snah ruské propagandy získat Podněstří do sféry svého vlivu.

Když se podíváte na to, jak to začalo, tak to lépe pochopíte. Jednoduše řečeno, když někdo přijde k vám domů a řekne vám, že chce kus vaší půdy, tak mu ji nedáte. Je to všechno ovlivněno propagandou a nějakou nostalgií z dob Sovětského svazu.

Je to naše území a naši lidé. Nemůžeme je nechat odtrhnout se, protože ten region nemá šanci přežít. Teď je sice podporuje Rusko, nevíme ale, jak dlouho v tom vytrvá.

Jakým způsobem Rusko Podněstří podporuje?

Rusko Podněstří poskytuje plyn zadarmo, a Podněstří je proto na Rusku závislé. Na druhou stranu ale Podněstří profituje i ze vztahu s Moldavskem, protože díky moldavským smlouvám s Evropskou unií může Podněstří exportovat zboží na Západ.

Jelikož to není uznaný stát, většina lidé tam má i moldavské občanství, což jim umožňuje jednoduše cestovat. Ze vztahu s Podněstřím ale profituje i Moldavsko, protože kupujeme jejich plyn za velmi nízké ceny. Ta situace je opravdu zvláštní, ale nějak je výhodná pro obě strany.

S přispěním fotografa Matyáše Fritschera.