Jaké zbraně Rusko používá při dobývání Ukrajiny

Za zhruba týden od ruské invaze se objevilo nepřeberné množství zpráv vypovídajících o tom, jakou techniku Moskva při napadení Ukrajiny nasadila. Sestavit kompletní seznam ruských strojů je takřka nemožné, některé se ale na videích a v hlášeních z místa objevují prakticky neustále, nebo budí z různých důvodů výjimečnou pozornost.

Seznam Zprávy sestavily přehled nejčastěji používaných a nejzajímavějších druhů ruské techniky nasazené na Ukrajině.

Na začátek to nejděsivější. Rusko čelí zatím ne zcela potvrzeným obviněním, že na Ukrajině použilo takzvané vakuové bomby.

Obvinění z použití termobarických zbraní vznesla před několika dny ukrajinská strana. Ještě předtím na pohyb raketometů TOS-1A používajících tuto munici poblíž ukrajinských hranic upozornili reportéři americké televize CNN.

Poté se začala objevovat i potvrzená videa těchto strojů přímo z ukrajinského území. Jednoho takového zařízení se dokonce údajně zmocnila ukrajinská armáda. Ve čtvrtek nasazení termobarických zbraní na Ukrajině Ruskem potvrdil i britský ministr obrany Ben Wallace.

Používání termobarických zbraní není regulováno tak jako použití zbraní chemických. Používají je různé země včetně například USA v Afghánistánu. Podle mezinárodního válečného práva ovšem jsou zakázány „nerozlišující útoky“. Neměly by se tedy používat zbraně, které mohou v dané oblasti zabít vše živé, bez ohledu na to, zda jde o civilní obyvatelstvo, nebo vojenský personál. A přesně takovým druhem zbraně tato munice je:

Kromě toho lidskoprávní organizace Amnesty International a Human Rights Watch obvinily Rusko i z použití tzv. kazetových bomb (podrobněji jsme o tom psali zde), jejichž devastující účinek se kvůli rozptylu mnoha menších bomb rovněž dá jen stěží považovat za něco, u čeho se dá vybírat mezi vojenským a civilním cílem. Kazetové bomby nicméně stejně jako termobarické nejsou výslovně zakázány a zdaleka ne všechny státy podepsaly úmluvu o jejich nepoužívání.

Použití kazetových bomb dokládá množství obrazového materiálu z místa. Jak to vypadá, když se ocitnete v epicentru útoku, se můžete podívat na videu, jehož autenticitu potvrdila uznávaná investigativní skupina Bellingcat. Prostě řečeno to začne bouchat všude okolo. Tedy pokud máte štěstí jako autor videa a nedostanete přímý zásah.

K ostřelování vybraných cílů Rusko využívá i velké množství různých raketometů, systémů protivzdušné obrany země-vzduch, balistických střel a zřejmě i raket s plochou dráhou letu schopných pohybovat se v malých výškách na dlouhé vzdálenosti.

Konkrétně jde třeba o raketu Kalibr, která byla podle Guardianu zřejmě použita například k ostřelování Kyjeva nebo Oděsy.

Na území Ukrajiny byly spatřeny kromě již zmiňovaných TOS-1A například i salvové raketomety BM-21 Grad, protiletadlové raketové systémy Buk, jež můžete vidět vybuchovat na videích, která pořídil Ukrajinci oslavovaný dron turecké výroby Bayraktar TB2. Z protiletadlových raketových systémů lze dále uvést třeba i Pancir-S1, 9K33 Osa nebo Tor-M2.

Co se týká artilerie, poslalo zatím Rusko na Ukrajinu zřejmě především starší houfnice s ráží do 152 milimetrů, některé z nich vyvinuté Sovětským svazem už v 60. letech.

Server Oryx, na kterém vojenští analytici pravidelně aktualizují seznam potvrzených ztrát na obou stranách, nicméně zmiňuje i několik zničených a opuštěných modernějších samohybných houfnic 2S19 Msta, které se začaly ve velkém vyrábět až na konci 80. let.

Bývalý americký mariňák a nyní vojenský analytik Rob Lee sdílel na svém twitterovém profilu také fotky a videa těžkých samohybných minometů 2S4 Tulpan přesunujících se Ruskem. Ty sice rovněž využíval už SSSR v 70. letech, ale dodnes patří mezi jedny z největších, ne-li vůbec největší samohybné minomety na světě. Z hlavně ráže 240 milimetrů dokáže tento minomet vystřelit i granáty těžší než 130 kilogramů. „Tohle je ten typ artilerie, který chcete použít k obléhání města,“ napsal k tomu Lee.

Velkou část ruské vojenské techniky nasazené na Ukrajině tvoří samozřejmě i tanky.

Tím nejmodernějším a nejlepším, který má Rusko ve svém arzenálu, je T-90A. Tato skupina tanků, tedy původně jen T-90, se využívá od 90. let a dodnes tvoří silnou oporu nejen ruské armády. Díky dobrému poměru cena-výkon se z tohoto víc jak 46tunového stroje stal exportní hit. Moskva ho v počtu několika stovek prodala Indii, menší zásilky těchto tanků koupily i Ázerbájdžán, Turkmenistán, Libye nebo Alžírsko.

Když T-90 ještě před invazí zařadil Business Insider na „seznam pěti zbraní, které Rusko může použít při útoku na Ukrajinu“, napsal o něm, že mezi jeho největší přednosti patří silné pancéřování. To je ještě většinou doplněno explozivní reaktivní obranou, která pomocí dobře načasovaného odpálení výbušniny mezi dvěma kovovými pláty připevněnými na tanku dokáže vlastní explozí ničit nepřátelské střely.

Fotky z Ukrajiny i součet ztrát serveru Oryx ukazují, že už Rusko o několik těchto strojů na Ukrajině přišlo. Většina z nich nebyla zničena, ale za neznámých okolností opuštěna ruskou posádkou.

Nezničitelný nicméně T-90 ani jeho moderní verze T-90A není, měly by si s ním poradit například rakety Javelin, které má ukrajinská armáda v čím dál větším počtu k dispozici díky dodávkám západních států.

Kromě toho Rusko do boje poslalo i řadu původem starších tanků, které v průběhu let oživilo modernizací. Hojně používané jsou třeba T-72B3, tedy modernizované sovětské tanky T-72 masově vyráběné už od 70. let, nebo různé druhy tanků T-80 či T-72A.

Na fotce jeden z těch nejstarších tanků (T-72A) zabraný ukrajinskou armádou:

Hned v první den invaze se Rusové neúspěšně pokusili o potenciálně klíčovou operaci, když helikoptérami s výsadkáři zaútočili na letiště Hostomel asi deset kilometrů od Kyjeva, kam mělo po plánovaném obsazení pravděpodobně směřovat mnoho dalších ruských vojáků a techniky.

Nasazeny byly ruské nejlepší bitevní vrtulníky Kamov Ka-52 "Alligator". Tyto stroje unesou až dvě tuny výzbroje, která se může skládat z různých druhů střel. První kusy tohoto vrtulníku má ruská armáda teprve od roku 2010. Exportovala je například do Egypta a zájem o ně projevila i Čína.

Sestřelením vrtulníku v bitvě o Hostomel Ka-52 se Ukrajina pohotově pochlubila:

Z dalších videí ukazujících ruské vrtulníky nad Ukrajinou lze vyjmenovat hybrida bitevní a transportní helikoptéry Mi-35M i sovětské Mi-24 ze 70. let. K přepravě většího množství vojáků nebo předmětů Rusku slouží i velké vrtulníky Mi-8.

Potvrzených zpráv o ruských stíhačkách a letadlech s určením jejich typu zatím není mnoho, proto jejich výčet do velké míry vychází z potvrzených ruských ztrát.

Podle serveru Oryx ale Rusové přišli už nejméně o jeden víceúčelový bojový letoun Suchoj Su-30. Ten se začal používat zhruba v polovině 90. let a na rozdíl od jeho předchůdce Su-27 plní nejen funkci stíhacího letounu účinného hlavně v boji proti nepřátelským letounům, ale i stíhacího bombardéru pozemních cílů. Často jsou hlášeny i akce staršího Suchoje Su-25, kterých mělo být sestřeleno už několik.

Velkou pozornost vzbudila i zpráva ukrajinské armády o sestřelení dvou velkých transportních letadel Iljušin Il s kapacitou nad 100 lidí, které měly údajně převážet parašutisty. I přesto, že zpráva se objevila už před několika dny, se zatím neobjevil jediný důkaz v podobě fotografie nebo videa, takže je pravděpodobné, že k tomu vůbec nedošlo.

Mezi ruské letecké válečné ztráty se dá započítat menší transportní letadlo Antonov An-26, které se podle prohlášení Kremlu zřítilo v ruské Voroněžské oblasti hraničící s Ukrajinou.

V počtu nasazených kusů ruské vojenské techniky na Ukrajině by byly pravděpodobně na prvním místě nákladní vozy značky Ural nebo Kamaz.

Hodně se používá i terénní automobil GAZ-2330 "Tigr", obrněný transportér z 80. let BTR-80 a řada dalších strojů bez těžších zbraní.