Hlavní obsah

Jakarta čelí katastrofě. Indonésie přesouvá hlavní město do džungle

Foto: Profimedia.cz

Stavba Nusantary, nového hlavního města Indonésie.

Uprostřed džungle obývané dosud jen domorodými kmeny buduje Indonésie základy nové metropole. Už dnes prezident slavnostně jmenuje Nusantaru hlavním městem namísto Jakarty. Jenže tak jednoduché to nakonec podle všeho nebude.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Říct, že je tenhle plán ambiciózní, je asi jako tvrdit o stavebním řízení v Česku, že by mohlo být svižnější. Obojí je pravda, zároveň to však ani zdaleka nevystihuje skutečný stav.

Ne, přízviska, která by trefně vystihovala životní projekt prezidenta Indonésie Joko Widoda na stavbu města pojmenovaného Nusantara, se nehledají snadno. Gigantický? To nepochybně. Megalomanský? Bez debaty. Absurdní až šílený? Dost možná (minimálně na evropské poměry rozhodně). Kontroverzní? Zcela jistě.

Widodo v roce 2019 oznámil, že si Indonésie postaví nové hlavní město, protože stávající metropoli Jakartu sužují vážné problémy jako přelidnění, nezvladatelná doprava či znečistění. A co je nejhorší, celé město se poměrně rychle potápí, k čemuž přispívá mimo jiné nadměrné čerpání podzemní vody v oblasti. Následkem jsou časté katastrofální záplavy, které hlavní město pravidelně paralyzují.

Zelené město v džungli

A tak po několika letech průtahů způsobených hlavně covidovou pandemií vjely v roce 2022 do džungle na východě ostrova Borneo buldozery. Pro lepší pochopení toho, co zde Widodo naplánoval, je nezbytné vstřebat několik základních čísel a údajů:

- Nusantara bude mít rozlohu přes 2500 km čtverečních (třeba americký New York má cca 1200 km čtverečních).

- Žít v ní mají téměř dva miliony lidí.

- Předpokládané náklady jsou prozatím odhadované na astronomických 35 miliard dolarů.

- Honosný prezidentský palác Garuda Palace dostal tvar indonéského mýtického ptáka Garudy.

Vládní představitelé v čele s Widodem také slibují, že do roku 2045 bude město zcela uhlíkově neutrální. Vykreslují metropoli jako futuristickou a plnou parků, budov se zelenými střechami, plně napájenou obnovitelnými zdroji.

Jaká bude realita, v této chvíli nikdo nedokáže říct, nicméně nepříliš překvapivé kritice ze strany ekologů celý megalomanský projekt čelí od počátku. Třeba kvůli urychlení odlesňování Bornea, vytvoření nepřekonatelné překážky v migračním koridoru mnoha živočišných druhů, či přesídlování několika kmenů původních domorodých obyvatel.

Částečnou představu, co se na východě ostrova děje, si koneckonců každý může udělat třeba ze srovnávacích družicových snímků oblasti džungle před zahájením stavby a současným stavem, které pořídila americká vesmírná agentura NASA.

Foto: Profimedia.cz

Budoucí Nusantara na ostrově Borneo na satelitním snímku NASA Earth Observatory pořízeném v dubnu 2022.

Foto: Profimedia.cz

Stejné místo v únoru 2024 na snímku NASA Earth Observatory.

Podívali jste se? Dobře. A teď si vezměte, že celá stavba je jen v první fázi. Následovat mají další čtyři.

Celý nápad stavět novou metropoli na zelené louce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pardon, v zelené džungli –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ze všeho nejvíc připomíná pompézní plány katarských a saudských šejků snažících se ohromit zbytek světa s pomocí absurdně vysokých investic napumpovaných penězi vytěženými z ropných polí. Také stavbou Nusantary chce Indonésie demonstrovat svoji rostoucí ekonomickou sílu a geopolitický status.

„Ne všechny země mají možnost a schopnost vybudovat své hlavní město od nuly,“ prohlásil například v nedávném projevu Widodo.

Jako šejkové. Jenže bez šejků

A právě tady může ležet kámen úrazu jeho megaplánu. Indonésie coby čtvrtá nejlidnatější země planety sice rovněž profituje z nalezišť ropy, plynu a dalšího nerostného bohatství, a v jihovýchodní Asii je její ekonomika nejsilnější, nicméně možnostem říší arabských šejků se rovnat nemůže. Při stavbě Nusantary tak z velké části, konkrétně z plných 80 procent, spoléhá na investice soukromého a zahraničního kapitálu. A ten se zatím zdaleka nedaří shánět podle plánu.

Vláda v uplynulých třech letech do projektu napumpovala asi 4,5 miliardy dolarů, ovšem ministr pro investice Bahlil Lahadalia v červnu přiznal zákonodárcům, že zahraničního kapitálu zatím nedorazil dostatek, za což podle něj může především skutečnost, že velká část základní infrastruktury není dokončená.

Prezident Widodo kvůli tomu v červenci letěl do Spojených arabských emirátů, aby přesvědčoval další investory k účasti na stavbě Nusantary. Jak byl úspěšný, zatím není jasné. V minulosti už Widodo osobně představoval Nusantaru například premiérům či prezidentům zemí včetně Singapuru a Japonska, nicméně žádné konkrétní dohody výsledkem nebyly.

Podívejte se na snímky ze stavby Nusantary:

+7

Ze svého vytyčeného harmonogramu ovšem Widodo nehodlá couvat. A už dnes, tedy 17. srpna, na kdy připadá místní Den nezávislosti, během slavnostní inaugurace symbolicky jmenuje Nusantaru, kam také před pár týdny oficiálně přesunul prezidentskou kancelář, hlavním městem.

Nicméně původní pompézní akce s osmi tisíci hosty se už smrskla na pouhou tisícovku pozvaných s mnohem méně honosným programem. I to ilustruje, že stavba rozhodně neběží podle prezidentových představ, ale potýká se s komplikacemi a zdrženími, která už mimochodem stála posty pár vysokých činitelů a úředníků.

Ben Bland, autor Widodova životopisu, řekl serveru Deutsche Welle, že způsob, jakým byly plány na Nusantaru oznámeny a následně realizovány, byl pro Widodovo prezidentství typický. „Nejprve velká myšlenka, později detaily –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to ztělesňuje způsob, jakým přistupoval ke spoustě dalších problémů,“ řekl. „Chce tedy věci napravit, ale chce jen akci, akci, akci, místo aby přemýšlel, jak to nejlépe udělat.“

Dostanou přednost obědy pro děti?

Není proto divu, že se objevují i obavy, že stavba Nusantary bude pokračovat tak, jak ji její duchovní otec vytyčil, pouze do konce jeho prezidentského mandátu. Což je brzy. Konkrétně už v říjnu, kdy předá úřad svému nově zvolenému nástupci, kterým se stal Prabowo Subianto.

Ten zatím ujišťuje, že v plánech nové metropole bude pokračovat. „Mnohokrát jsem řekl, že jsem odhodlán pokračovat, pokud to bude možné, v dokončení projektu,“ řekl na jedné z nedávných akcí. „Věřím, že za tři, čtyři, pět let může hlavní město fungovat.“

Portrét

Prabowo Subianto dokázal s pomocí končícího prezidenta setřást vzpomínky krajanů na temnou minulost a zřejmě míří do čela Indonésie. Naděje v pokračující ekonomický růst kalí obavy z omezení svobody.

Rovněž většina pozorovatelů se shoduje, že s ohledem na již investované prostředky nelze očekávat pozastavení, či úplné zrušení stavby Nusantary. Ovšem všechny pochybnosti se rozptýlit nedaří. Prabowo Subianto totiž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stejně jako každý politik –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přichází do funkce s vlastními ambicemi, plány a projekty. Například by rád zavedl obědy zdarma pro všechny děti v zemi. Což je myšlenka jistě bohulibá, jen by indonéský rozpočet přišla ročně asi na šest miliard dolarů, což je víc, než dosud spolykala Nusantara.

„Až bude (Prabowo Subianto) prezidentem, bude lépe chápat náklady, které Nusantara na Indonésii klade. To v kombinaci s náklady na jeho program bude znamenat, že bude muset učinit těžká rozhodnutí o tom, kde peníze utratit,“ řekl serveru The Straits Times například Poltak Partogi Nainggolan, vedoucí výzkumný pracovník Národní agentury pro výzkum a inovace (BRIN) v Indonésii.

Také podle Bena Blanda stále existuje více otázek než odpovědí. „Bude příští prezident pokračovat v jeho výstavbě? Stane se z něj nové megaměsto a přestěhují se tam všechny vlády, velvyslanectví a významné podniky? Nebo to bude jen zázemí pro některé vládní úředníky? Myslím, že na to je ještě brzy.“

Doporučované