Vezmi si vojáka a čekej, až zemře, radily ruské ženy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Virální klip z podcastu vyvolal v Rusku politický i společenský skandál. Realitní makléřka otevřeně prohlásila, že ruské ženy si zajišťují finanční stabilitu sňatky s muži odvelenými na Ukrajinu – v naději, že v případě jejich smrti získají státní odškodnění ve výši 8 milionů rublů (asi 2 miliony korun).

Realitní makléřka z Tomsku na západě Sibiře Marina Orlovová mluvila v podcastu, který moderovala její kamarádka bloggerka Darja Čerdancevová. Na otázku, jak si žena po třicítce s nízkým příjmem může dovolit vlastní byt, odpověděla:

„To je jednoduché. Najdeš si chlapa, co slouží ve speciální vojenské operaci, on se nevrátí  a ty dostaneš osm milionů,“ hlásala ironicky s tím, že touto cestou už šly mnohé vdovy a označila to za „fungující byznysové schéma“, přičemž naznačila, že takové případy nejsou nijak výjimečné.

Tato poznámka vyvolala po zveřejnění klipu na ruských sociálních sítích vlnu pobouření. Kritici Orlovovou obvinili z cynismu, zlehčování lidského utrpení a z podpory zisku ze smrti. Následovala prudká reakce veřejnosti, po níž Orlovová vydala omluvu s tím, že šlo o „černý humor mezi kamarádkami“, který nikdy neměl být zveřejněn.

„Bylo to mimo záznam,“ hájila se makléřka. Ze zveřejnění obvinila moderátorku podcastu.

„Ráno jsem se probudila a nemohla uvěřit, co nahrála,“ uvedla pro zpravodajský portál Podyom. „Byl to soukromý rozhovor, ne veřejné vystoupení. Ano, byl to černý humor, ale nikoho jsem nechtěla urazit.“

Po zveřejnění klipu čelila Orlovová vlně výhrůžek a byla nucena zrušit své účty na sociálních sítích. Omluva ale příliš nepomohla.

Do kauzy se rychle zapojili i ruští politici. Poslanec Vitalij Milonov z putinovské strany Jednotné Rusko označil komentář za „zrůdný“ a vyzval k policejnímu vyšetřování Orlovové. „Kéž jí Bůh dá moudrost pochopit krutost a hloupost toho, co řekla,“ uvedl pro propagandistickou stanici RT.

Prokremelská skupina Zov Naroda vyzvala přímo šéfa Vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrykina, aby zahájil trestní řízení. Soud v Tomsku Orlovovou nakonec potrestal 80 hodinami veřejně prospěšných prací za „podněcování nenávisti“. Orlovová se přiznala a nehodlá se proti verdiktu odvolat.

Celá kauza upozornila na ruský systém válečných kompenzací i na zoufalství, které vede některé ženy k morálně pochybným rozhodnutím. Ačkoliv Orlovová tvrdila, že šlo o satiru, podobné případy se v Rusku skutečně stávají.

Ruská justice i média napříč regiony zaznamenávají rostoucí počet případů, kdy ženy zneužívají systém válečných kompenzací. V Udmurtsku byla žena odsouzena za bigamii – druhý sňatek uzavřela výhradně kvůli nároku na odškodnění. V Moskvě dvojice žen údajně z vojáka vylákala 17 milionů rublů prostřednictvím fingovaného manželství.

Zrovna ve čtvrtek se zase na sociálních sítích začala šířit informace, že si ruská žena vzala půjčku na auto v domnění, že její manžel padl ve válce na Ukrajině, a ona tím získá státní odškodnění. Jak 9. dubna informoval server ButusovPlus, peníze z očekávané kompenzace měly pokrýt splátky vysněného vozu Nissan Qashqai, který si nechala poslat z Moskvy.

Ve videu, které přidala na sociální sítě, žena v slzách líčí, jak svého muže Sergeje přesvědčila, aby se nechal vyslat na frontu, aby rodině „zajistili budoucnost“. Místo očekávané smrti však Sergej přežil – a navíc padl do ukrajinského zajetí. Místo finanční jistoty tak ženě zůstaly dluhy.

Po tom, co válka vstoupila do čtvrtého roku, podobných praktik – legálních i podvodných – přibývá. Motivace je zřejmá: stát vyplácí rodinám padlých vojáků štědré kompenzace, často přesahující 8 milionů rublů díky kombinaci federálních a regionálních bonusů. A pro ženy v chudších oblastech představuje tato částka skutečně příležitost k radikální změně životní situace.

Podle organizace ExtremeScan, která se zabývá analýzou veřejného mínění v Rusku, většina žen, které osobně znají někoho na frontě, válku podporuje. „Nemohou se smířit s myšlenkou, že by to všechno mohlo být zbytečné,“ říká výzkumnice Jelena Koněvová. Podle ní to ukazuje, že v Rusku neexistuje jednotný názor. Protesty jsou ojedinělé a zůstávají omezené na určité skupiny, aniž by získaly širší podporu.