Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Írán spustil rozsáhlý vzdušný útok na Izrael. Má jít o odvetu za útok na íránský konzulát v syrském Damašku. Podle nepotvrzených odhadů trvá dronům překonání vzdálenosti mezi zeměmi několik hodin, útok lze tedy očekávat v nočních hodinách ze soboty na neděli. Na otázky Seznam Zpráv k bezprecedentní eskalaci na Blízkém východě odpovídala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
Jakou hrozbu útok představuje pro izraelské vojenské cíle, ale i pro civilní obyvatelstvo?
Samozřejmě představuje. Na Izrael letí drony i rakety – jde hlavně o to, jaký bude jejich finální počet. Izraelská protiletecká obrana má pochopitelně nějaké limity a samozřejmě –čím víc těch dronů, případně raket bude, tím je větší šance, že nějaký ten dron proletí. Je to veliká otázka, kam to bude směřovat.
Dá se říct, jestli budou schopny nebo neschopny ty izraelské obranné systémy hrozbu neutralizovat?
Izraelská obrana je samozřejmě schopná – Izraelci to ukazují posledních pár let, kdy většina z těch stovek až tisíců raket, které vypálil Hamás nebo Hizballáh, cíl netrefí, protože jsou sestřeleny dřív, než mají možnost vlastně napáchat nějakou škodu. Žádný systém ale není stoprocentní. V tom je ta obava. Čím víc těch raket bude, tak tím je samozřejmě větší pravděpodobnost, že útok bude úspěšný.
Dá se předvídat, jakým způsobem by mohl na tento akt agrese Izrael vlastně reagovat?
Myslím, že bude hodně záležet na tom, jaký následek ten útok bude mít. Pokud se ukáže, že většina těch dronů ani nemířila na civilní obyvatelstvo, pokud se většina těch dronů podaří sestřelit, pokud nedojde k velkým ztrátám na majetku nebo na životech, tak si nemyslím, že Izrael bude mít zájem na eskalaci.
Útok Íránu na Izrael
Írán poprvé v historii zaútočil napřímo na Izrael. Situaci Seznam Zprávy sledují v online reportáži.
Ale v momentě, kdy dojde k tomu, že nějaký dron spadne na izraelský obytný dům, pokud zahynou desítky lidí, tak Izrael bude pod obrovským tlakem vlastní veřejnosti, aby odpověděl. Odstrašení je na Blízkém východě jedna z nejdůležitějších věcí.
Jde o skutečně zásadní bezprecedentní událost?
O bezprecedentní událost samozřejmě jde. Je potřeba říct, že Írán reaguje na útok Izraele, který byl svým způsobem také unikátní – nevím, jestli úplně bezprecedentní, ale nějakým způsobem Írán odpovědět musel. Hlavní otázka zní, jestli se po útoku Izraele na vysoké vojenské představitele Íránu a útoku Íránu na Izrael konflikt ukončí, anebo bude potenciálně eskalovat někam dál.
Jak může situace eskalovat?
Může eskalovat dramaticky. Pokud by došlo k nějakým velkým ztrátám na životech, může Izrael začít útočit na Írán. Je samozřejmě také možné, že se do toho zapojí Spojené státy, které budou chtít tu situaci co nejrychleji spíše deeskalovat a budou chtít jasně ukázat Íránu, že se nevyplatí odpovídat na případný další izraelský útok.
Írán navíc může ovlivnit mezinárodní obchod, že by třeba začal útočit na lodě, které proplouvají Perským zálivem, což by znamenalo obrovské zvýšení cen ropy.
Co říkáte na bezprostřední reakci světových mocností, včetně například USA a toho, jakým způsobem reagoval americký prezident Biden, který předem Írán varoval, aby útok neprováděl?
USA jde samozřejmě o to, aby se ten konflikt nerozšířil. To znamená, že ta eskalace není v jejich zájmu, protože kdyby k ní došlo, tak jsou Spojené státy připraveny se za Izrael postavit. Je jasné, že se dosud Írán do určité míry držel zpátky, americká odstrašující síla je veliká.
Myslím, že se Biden pokouší o něco podobného jako po 7. říjnu. Chce odradit Írán od toho, aby se do toho konfliktu zapojil víc. A myslím si, že Írán na to slyší, protože je dostatečně pragmatický na to, aby věděl, že v tom střetu s USA nemůže vojensky obstát. Myslím si, že není v zájmu íránského režimu poštvat proti sobě nejmodernější armádu na světě.