Jak se žije v okupaci: Zpěv ruské hymny ve škole hlídají ozbrojení vojáci

Cherson na jihu Ukrajiny se stal jediným větším městem, které během války plně ovládla ruská armáda. A nová správa ihned zahájila hlubokou rusifikaci.

„Od prvního května přejdeme na rubl,“ oznámil Kirill Stremusov, představitel místní samosprávy, kterou na místo té původní dosadila ruská armáda. Ve městě a jeho okolí se tak bude místo ukrajinské hřivny platit ruským rublem, hřivna ale zůstane v oběhu ještě během přechodného čtyřměsíčního období. „Pak už přejdeme kompletně na rubl,“ dodal Stremusov. Krok odůvodnil tím, že jen díky rublu bude vláda moci vyplácet důchody a platy státních zaměstnanců.

Změnou měny to ale nekončí. Ve školách nyní musejí žáci nahlas zpívat ruskou hymnu, na což běžně dohlížejí ozbrojení vojáci. Školní docházka se například ve městě Volnovacha, kde stále nejde elektřina, obnovila velmi rychle. Ruští okupanti se snaží vytvářet dojem návratu k normálnímu životu, od toho je ale reálná situace na hony daleko.

V sobotu zažil prakticky celý Cherson výpadek internetu, po němž Rusko přesměrovalo sítě do Ruska. Jak napsala organizace NetBlocks, která monitoruje výpadky webu, bude nyní internet v oblasti „pravděpodobně předmětem ruských regulací, sledování a cenzury“. V Chersonu už nejde chytit ani ukrajinská televize, která byla nahrazena ruskými kanály.

Navzdory předstírané snaze o návrat k normálu pokračuje Rusko i nadále v „denacifikaci“ Ukrajiny, jak tvrdí Kreml. V praxi to znamená kromě bombardování ukrajinských měst i teror na okupovaných územích – například deník Le Monde informoval o velkém počtu únosů lokálních zastupitelů, novinářů, aktivistů nebo kněžích. Někteří z nich se po čase objevili, jiní jsou ale i nadále nezvěstní a jejich blízcí se obávají nejhoršího.

Výpovědi z okupovaných míst přinesla i britská stanice Channel 4: „Znásobili kontroly. Pokud nemáte v pořádku doklady, zadrží vás, zmlátí a zavřou na tři nebo čtyři dny. Potom vás nechají zametat ulice nebo dělat jinou práci. Neustále ověřují obsah mobilních telefonů,“ vypověděl pod podmínkou anonymity jeden z ukrajinských uprchlíků.

Lidé v Chersonu nyní žijí pod neustálou kontrolou, Rusové pátrají hlavně po těch, kteří dřív sloužili u policie nebo byli zaměstnanci samosprávy. „Nemáme už práci, nemůžeme si vybrat peníze ani dostat léky,“ stěžoval si jeden z obyvatelů města.

Navzdory tomu lidé pravidelně vycházejí do ulic a protestují proti okupaci a referendu o „nezávislosti“, o němž se spekuluje. Ruští vojáci demonstrace rozhánějí pomocí granátů se slzným plynem, pravidelně při tom řadu lidí zraní. Na protesty „dohlíží“ i odstřelovači z okolních střech.

Steffan Wolff, profesor z Birminghamské univerzity, řekl, že Rusové postupují podle destabilizačního plánu, který si vyzkoušeli už v roce 2014 na Donbase a Krymu. Ve zmanipulovaném referendu, které Rusko uspořádalo na Krymském poloostrově, se pak pro připojení k Rusku vyslovilo 97 procent hlasujících.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisová už v půlce dubna oznámila, že Rusko tiskne hlasovací lístky pro referendum o vytvoření „Chersonské lidové republiky“. Toto tvrzení však nelze ověřit, připomněl deník The Washington Post.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak varoval obyvatele města, aby Rusům nesvěřovali svá osobní data včetně čísel pasů. „To není proto, aby vám pomohli… Cílem je zfalšovat takzvané referendum o vaší zemi, pokud takový příkaz přijde z Moskvy,“ řekl prezident.

Názory na to, jakým způsobem si Rusko Cherson přivlastní, se liší. Okupanty svržený starosta Igor Kolchajev se domnívá, že referendum nebude, ale Rusové jen Cherson připojí ke Krymu. „Nemá smysl vytvářet další kvazirepubliku,“ myslí si.

Cherson má pro Rusko strategický význam. Město leží na řece Dněpr a zároveň na pobřeží Černého moře. Je bránou na jih Ukrajiny a Rusku může pomoci odříznout ukrajinské síly od Černého moře.