„Možná z toho oslepnu.“ Malé Ukrajince drtí válečné školství

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvanáctiletý Ukrajinec Myroslav žije v Charkovské oblasti, asi 70 kilometrů od frontové linie. Žák šesté třídy strávil už polovinu školní docházky online výukou – nejdříve kvůli pandemii koronaviru, teď kvůli válce.

„Možná z toho oslepnu, při hodinách používám smartphone. Jak dlouho? Už dva nebo tři roky… Ne všechno chápu, kdyby to bylo offline, bylo by to lepší. Dříve jsem míval lepší známky. Někdy vypadne internet, neslyšíme našeho učitele,“ líčil současnou podobu výuky pro ReliefWeb.

Stejně jako tisíce dalších ukrajinských dětí i Myroslav začal letošní školní rok na online výuce, protože v oblasti, kde žije, probíhá časté ostřelování. Loni to bylo ještě horší: „Raketomet byl hned u vesnice. Každých pět minut nám něco létalo nad hlavou. Jak se v tom má člověk učit?“ vzpomíná chlapec.

S podobnými problémy jaro Myroslav se potýkají děti ve velké části Ukrajiny. Zhruba třetina z nich je nyní závislá pouze na online výuce, třetina kombinuje prezenční výuku s online učením a třetina pravidelně chodí do školy. Pokud tedy mají kam.

„Celkem 3570 vzdělávacích institucí (školek a základních a středních škol, pozn. red.) je buď částečně, nebo úplně zničeno. Největší problém je v oblastech do 30 kilometrů od kontaktní linie, což jsou Charkovská, Dněpropetrovská, Mykolajivská, Chersonská a Záporožská oblast,“ řekla Seznam Zprávám Jana Bok Toužimská z organizace Člověk v tísni, která ukrajinskému školství pomáhá. Ať už dostavováním protileteckých krytů – bez nich školy nemohou podle zákona fungovat –, pořizováním tabletů a počítačů do škol, anebo zřizováním takzvaných Be Smart tříd, kde mohou třeba vysídlené děti v bezpečí pokračovat ve výuce a udržovat si úroveň už nabytých znalostí.

„Můj syn se sem těší. Panuje tu taková domácí atmosféra a on se uklidňuje a rozvíjí. Dříve mluvil jen o válce, teď vypráví o svých nových kamarádech a výrobcích, které ve třídě vytvořil,“ říká maminka osmiletého Denyse Tetiana Pinčuková, jež musela kvůli neustálému ostřelování opustit domov v Marince v Doněcké oblasti.

Válka se už přímo promítá i do obsahu učiva. Zatímco ruští školáci se nově učí vládní propagandu o anexi Krymu a dalších událostech, malí Ukrajinci mají minimálně jednodenní osvětu o tom, jak se vyhnout minám a výbušninám – právě ty představují největší nebezpečí v již osvobozených oblastech.

Ruské útoky kompletně zničily na 13 procent ukrajinských škol – řeč je o celé zemi, nejen o oblastech největších bojů –, dalších 22 procent je více či méně poškozených. Některé jsou pak označeny za nevhodné k používání, například kvůli chybějícím protileteckým krytům nebo proto, že v nich neteče voda.

Těžké časy zažívají i ukrajinští učitelé. Školství je sice podobně jako u nás feminizované, takže tolik netrpí odchodem mužů na frontu, mobilizace se ale samozřejmě týká i učitelů, pokud jsou tedy ve vojensky produktivním věku.

Učitelé potřebují psychologickou pomoc, a to jak pro sebe, tak i pro často vysídlené děti, jež si s sebou v mnoha případech přinášejí různá traumata. Kromě inkluze těchto dětí bývá problematické sehnat i dostatek místa – zvláště na západě země nyní třídy trpí přeplněností kvůli dětem, jež sem přišly z vysídlených oblastí. Zdroje z Ukrajiny potvrzují, že někde může být až 40 žáků na třídu, i když normálně by mělo být maximum 24 na prvním a 30 na druhém stupni základní školy.

V neposlední řadě jsou učitelé pod zvýšeným tlakem kvůli dlouhodobé online výuce, což je pro ně náročnější na čas i přípravu.

„Pro rok 2023, kdy nadále panuje válečný stav, na platy učitelů vláda přidělila o 20 procent méně než loni. Úřady chtějí, aby si učitelé brali víc neplaceného volna, aby se tak ušetřilo a nemuselo propouštět,“ vysvětluje Jana Bok Toužimská.