Článek
Na první pohled se to tak nemusí zdát, ale změna klimatu na naší planetě v posledních asi 150 letech je zcela výjimečná.
Dojmu, že se nic tak dramatického neděje, může paradoxně nahrávat ten vůbec nejdiskutovanější a nejsledovanější údaj. Je jím vývoj globální průměrné teploty v období od začátku industriální éry dosud. Ten nám říká, že planeta je nyní o přibližně 1,2 °C teplejší než v tzv. předindustriálním období, tedy v letech 1850–1900 (zdrojová data pro graf níže zde) .
Hodnota 1,2 °C se - pravda - nemusí jevit jako něco alarmujícího. Všichni jsme ostatně zvyklí sledovat změny teplot během roku z praktických důvodů; na vlastní kůži zažíváme o hodně dramatičtější změny. Problém je však v tom, že zkušenost z běžného života tady vůbec nepomáhá.
Zatímco v běžném životě je změna teploty o 1,2 °C zanedbatelná, z hlediska průměru teplot z celého roku na celém světě, v němž jsou spousty a spousty dramatických výkyvů rozplizlé kvůli průměrování, jde o velkou událost.
Jak velkou?
Jako měřítko tady nejlépe poslouží srovnání s minulostí. V posledním milionu let se na Zemi nejvíc oteplovalo při přechodu z dob ledových do meziledových. Globální průměrná teplota v těchto přechodech sice rostla o několikanásobek růstu, který pozorujeme od začátku industriální éry. Jenže zatímco teď k růstu došlo za pouhých 150 let, přechody mezi dobou ledovou a meziledovou trvaly při nejmenším několik tisíc let!
Průměrná teplota sama o sobě nemá příliš vypovídající hodnotu, důležité jsou v jejím rámci ale odchylky, které mohou být extrémní a právě v rámci těchto extrémních odchylek dochází k velkým škodám a nežádoucím změnám v naší přírodě. Typicky právě třeba dosavadní změna o ‚pouhé‘ 1,2 °C v průměru na Zemi ovšem v našem případě znamená, že tu můžeme mít dlouhá období sucha a veder, kdy teploty jsou třeba až 10 °C nad dlouhodobým normálem a neprší několik týdnů.
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvádí, že v průměru se během konců dob ledových v posledním milionu let oteplovalo o 4 až 5 °C a trvalo to průměrně 5 tisíc let. Oteplení v posledních 100 letech je ve srovnání s tím desetkrát rychlejší.
Docházelo i dřív k prudkým klimatickým změnám?
- Ano, docházelo – a to je i důvod, proč jsme před spojení „největší událost, jakou lidská civilizace pamatuje“ dopsali slovo pravděpodobně. Nad rámec cyklických změn klimatu, které pravděpodobně způsobily především výkyvy v poloze naší planety směrem ke Slunci dále umocňované skleníkovým efektem a dalšími jevy, docházelo i k anomáliím.
- Jednou takovou bylo náhlé zastavení oteplování, a naopak prudké ochlazení v období zhruba před 12 900 a 11 600 lety. Během něj se ochladilo o několik stupňů zejména v Evropě a Severní Americe (ne globální průměrné roční teploty). Nejpodporovanější hypotézou příčiny je masivní únik vody z obřího, již neexistujícího jezera Agassiz do Atlantského oceánu a následné narušení oceánských proudů.
V následujícím grafu si můžete prohlédnout, jak se vyvíjelo klima v posledních 22 tisících letech. Jako referenční je zvolena teplota těsně před začátkem industriálního období. Graf začíná v době vrcholu poslední doby ledové, 20 000 let před naším letopočtem. Lze tedy pozorovat přirozené oteplení, které proběhlo během konce doby ledové, a následné ustálení teplot v nynější době meziledové. V pravé části grafu je vidět současné oteplení od roku 1880, tedy současnou klimatickou změnu, která je důsledkem zvyšujících se koncentrací CO2 v atmosféře.
Klima v hluboké minulosti vědci zjišťují pomocí měření vlastností vzduchových bublinek zachycených ve starém ledu a mořských sedimentech. Podrobnější vysvětlení i s odkazy na konkrétní zdroje dat pro tento graf najdete zde.
Pokud se podaří dodržet cíl Pařížské dohody, oteplení od předindustriální éry by nemělo výrazně překročit hranici 1,5 °C a rozhodně ne nad 2 °C. Pokud by ale pokračovalo dosavadní tempo celosvětové produkce emisí, vyšplhá se podle odhadu oteplení až na 4,4 °C do roku 2100!
Různá místa se oteplují různě rychle
Tolik tedy k tomu, jak velká a rychlá současná změna klimatu je. Zbývá k tomu ale dodat ještě jednu důležitou věc: Není všude stejná.
Na značné části kontinentů severní polokoule se oteplení průměrné roční teploty za pouhých 60 let pohybuje dokonce kolem 2 °C (zdroj mapky).
Na Zemi se neotepluje rovnoměrně. Různé oblasti se oteplují různě rychle.
Přesně to je ostatně i případ Česka. Vlivem polohy uprostřed kontinentu a dalších faktorů se za posledních 60 let oteplilo o 2,3 °C (zdroj).
Kromě toho, že je současná změna klimatu markantní a rychlá, je také prokazatelně způsobená člověkem.
