Jak přísné jsou sankce proti Rusku? Trumfy zůstaly v záloze, nejdál šla EU

Ministři zahraničí států EU se na sankcích shodli už v úterý. Formální potvrzení, a tedy i zveřejnění detailů, se očekává během středy. Ty hlavní informace už však evropští lídři představili.

Stejně jako ostatní představitelé Západu, i Evropská unie podle prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella namířila nové sankce proti všem ruským poslancům, kteří hlasovali pro uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. Dále vůči ruským bankám a přístupu Ruska na finanční a kapitálový trh EU. Sankce postihnou i konkrétní vysoce postavené osoby ruského režimu.

Jejich přesný seznam dosud není známý, ale má na něm figurovat ministr obrany Sergej Šojgu, mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová a dále též „přední armádní představitelé“.

Podle informací serveru Politico je na seznamu i ústřední postava ruské propagandy a šéfredaktorka státem financované televize RT Margarita Simoňanová.

USA, Británie ani žádný další stát zatím k potrestání armádních špiček či dokonce ministra nepřistoupily.

Z Evropy zároveň přišla i zatím nejspíš největší rána pro ruskou ekonomiku v podobě německého zrušení schvalovacího procesu pro nový plynovod Nord Stream 2 (detailně zde).

Německé ministerstvo hospodářství stáhlo z regulačního síťového úřadu příslušnou dokumentaci k tomuto projektu, což podle kancléře Olafa Scholze znamená, že plynovod „samozřejmě nemůže být uveden do provozu“. CNN to v analýze přísnosti sankcí nazvala dosud nejrazantnějším tahem a demonstrací toho, „že se Evropa nebojí zasáhnout ruský energetický sektor i za cenu vyšších cen plynu pro vlastní obyvatele“.

Americký prezident Joe Biden nejprve v pondělí podepsal exekutivní příkaz, který zakazuje Američanům veškeré investice i obchod v separatistických oblastech na východě Ukrajiny a umožňuje uvalení sankcí na jakoukoli osobu odhodlanou působit v této oblasti. To byl podle CNN spíše „symbolický krok“ bez většího dopadu na ruskou ekonomiku.

V úterý Biden vystoupil s oznámením dalších sankcí cílených na dvě ruské banky, pět oligarchů včetně jejich rodin a obchod se státním ruským dluhem.

Z finančních institucí americké sankce postihují Promsvjazbank a Vněšekonombank (VEB). To podle CNN znamená, že USA nevyužily možnost zasáhnout největší ruské banky Sberbank a VTB, čímž by je prakticky mohly „odříznout od světového finančního trhu“.

Co se týče zásahu proti obchodu s ruským státním dluhem, jde podle Reuters o rozšíření starších opatření. Spojené státy budoucí dolarový státní dluh Ruska znemožnily obchodovat pro mnoho investorů i klíčových indexů už v roce 2015, načež loni v dubnu prezident Biden sankce rozšířil i na nové dluhopisy v ruské měně. Nová sankce spočívá v tom, že Američané s dluhopisy nebudou smět obchodovat nejen skrze přímé investice, ale i přes sekundární trhy.

U pěti nových ruských jmen na americkém seznamu Reuters připomíná, že demokraté v americkém senátu v lednu představili návrh pro uvalení sankcí na nejvyšší ruské představitele včetně samotného prezidenta Vladimira Putina, premiéra Michaila Mišustina nebo armádní velitele v případě ruské invaze na Ukrajinu. Demokraté se s republikány na schválení tohoto návrhu sice neshodli, ale podle New York Times se někteří jeho zastánci domnívají, že Biden může po opatření sáhnout i bez toho.

To se nicméně ani zdaleka nestalo. Sankce míří na ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova, jeho syn Denise, dále náměstka personálního ředitele Putinova úřadu a expremiéra Sergeje Kirijenka a jeho syna Vladimira, který je ředitelem skupiny VK Group vlastnící sociální síť VKontakte. Poslední osobou přidanou na sankční seznamy je výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov.

Biden ale sám nová opatření označil za první sérii s tím, že další a ráznější bude následovat v případě, že ruská vojska vstoupí hlouběji na ukrajinské území.

Spojené království v úterý oznámilo sankce na pět ruských bank, tři mocné Rusy a všechny poslance, kteří podpořili uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Banky, kterým Londýn v zemi zmrazil aktiva, jsou podle analýzy agentury Reuters z většiny „relativně malé“ a pouze jediná z nich (Promsvyazbank) se dá zařadit na seznam systémově důležitých ruských finančních institucí.

K seznamu sankcí cílených na konkrétní osoby CNN v rozboru přísnosti odpovědi západních států připomněla, že Velká Británie je zemí, kde přebývá velké množství bohatých a vysoce postavených ruských elit, protože už tam skoro třicet let mohou cestovat na základě takzvaného investorského víza.

To ostatně přímo uvádí i zpráva parlamentního výboru pro zpravodajství a bezpečnost z roku 2020. „Je tady hodně Rusů, kteří mají velmi blízko k Putinovi a zároveň jsou dobře integrovaní do britského byznysu i společenské scény,“ píše se ve zprávě, která mimo jiné dodává, že „je to tolerováno kvůli jejich bohatství“.

Americká televize připomínkou této skutečnosti vypichuje, že Spojené království by mohlo cílenými sankcemi na konkrétní osoby lidem blízkým Putinovi uškodit možná ještě víc než ostatní západní státy.

Zatím to ale pocítí jen podnikatel v oblasti plynárenství a podle britského prohlášení šestý nejbohatší ruský oligarcha Gennadij Timčenko a Boris Rotenberg se svým synovcem Igorem, jejichž podnikání je napojené na Gazprom a Londýn je označuje za „dlouholeté spojence režimu“. Reuters k tomu dodává, že všichni tři muži byli už před aktuální eskalací na sankčním seznamu USA.

Britský premiér Boris Johnson sice už při vyhlašování prvních sankcí v úterý uvedl, že pravděpodobně vláda v budoucnu přistoupí k dalším odvetným krokům, protože Moskva bude „zřejmě v nerozumném chování pokračovat“.

Deník The Guardian nicméně dosavadní britské sankce přímo označil za slabé. A sankce Západu také ještě v úterý, kdy nebyly detailně známé kroky USA ani EU, označil za něco, co ruskému prezidentovi „klidný spánek příliš nepokazí“.

Uvalení podobných sankcí oznámily později i další státy. Jmenovitě to zatím byla Kanada, Austrálie a Japonsko. Kompletní přehled sankcí si můžete projít zde.

Sankce oznámené v prvních dvou dnech po ruském uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny podle světových analytiků rozhodně nejsou výrazně přísné. Média ve svých analýzách shodně píší spíše o mírných opatřeních s minimálním dopadem.

Asi nejpřísnější možnou diskutovanou sankcí je vyvázání Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Reuters k popisu možného dopadu tohoto kroku využívá příklad z roku 2012, kdy byl od SWIFT odpojen Irán v rámci sankcí proti jadernému programu, přičemž za to země zaplatila ztrátou poloviny zisku z exportu ropy a 30 % zahraničního obchodu.

Takový krok by ale negativně zasáhl i Západ a zejména země, jejichž banky jsou s Ruskem blízce propojené. To samé platí například i o uvalení sankcí na největší ruskou banku Sberbank.

Státy nadále samozřejmě mohou rozšiřovat sankce na další mocné ruské představitele a obchod.