Trumpovi deportační agenti: Už tak mocní šerifové z venkova

Mnozí z nich spravují lokální věznice, kam mohou zavírat lidi i za sebemenší přestupek. Jako volení zástupci obcí či venkovské oblasti se přitom nemusejí zodpovídat guvernérovi či generálnímu prokurátorovi daného státu.

Řeč je o amerických šerifech. V posledních letech už tak poměrně mocní policejní velitelé budou mít zakrátko ještě daleko větší pravomoce. Nastupující administrativa Donalda Trumpa je totiž plánuje poslat „do přední linie“ v boji proti nelegálním imigrantům.

Prezident se hned po lednové inauguraci chystá spustit dlouho slibované masové deportace lidí, kteří jsou v zemi nezákonně, což byl jeden z jeho hlavních volebních slibů.

Hesla o vyhoštění se objevila na billboardech, plakátech či velkoplošných obrazovkách na každém Trumpově volebním mítinku a nakonec i na sjezdu Republikánské strany, kde politik oficiálně přijal nominaci strany do boje o Bílý dům.

„Bude to největší odsun nelegálů v historii USA,“ prohlásil Trump několikrát.

Provedením plánu pověřil bývalého policistu a experta na imigraci Toma Homana, jemuž „udělil“ funkci deportačního cara.

Homan se - alespoň v očích liberálů - během prvního Trumpova prezidentství dopustil krutého zacházení s rodinami přistěhovalců na americko-mexické hranici, když jako šéf Úřadu pro imigraci a cla (ICE) nechal oddělovat děti od jejich rodičů. Cílem „operace“ měla být snaha donutit tyto rodiny k návratu do zemí původu.

Za Homanova úřadování mezi lety 2017 až 2021 se bez otce a matky ocitlo nejméně 5000 dětí, přičemž imigrační úředník v pořadu 60 minut stanice CBS připustil, že by podobná praktika mohla být opět zavedena.

Homan se tentokrát zřejmě zaměří na policejní zátahy proti nelegálním imigrantům a použije k tomu i šerify. Trumpův car si je dobře vědom, že tito lokální policejní velitelé své okrsky, které mají často podobu rozsáhlých venkovských oblastí a předměstí, dokonale znají.

O roli šerifů v rámci Trumpovy masové deportace se rozepsal časopis New Yorker, který upozornil na celou řadu zákonů a norem, které šerifům v poslední době daly do rukou velké pravomoci.

Jedním ze stěžejních zákonů se ukázal být ten z roku 1996 podepsaný demokratickým prezidentem Billem Clintonem. Norma známá jako Reforma nelegální imigrace a imigrační zodpovědnosti je zásadní, protože rozšířila pojetí kriminálního přestupku, kvůli němuž může být člověk z USA deportován.

Zahrnuje třeba i zadržení imigranta bez dokladů za rozbité či nefungující světlo na autě. Šerif dotyčného zaeviduje jako pachatele trestné činnosti a může ho následně nechat vyhostit.

„Zejména okresní šerifové, kteří se těší relativní nezávislosti bez přímého dohledu a mají jurisdikci nad mnohem větším územím než například městské policejní útvary, začali hrát rozhodující roli v deportační mašinérii,“ napsal New Yorker.

Časopis připomněl i další federální programy, které tažení proti nelegální migraci posílily. Zmiňuje například reformy s názvy 287(g) a Secure Community. První šerifům umožňuje chovat se a jednat jako imigrační agenti. V praxi to znamená, že mohou podezřelé „nelegály“ sami vyslýchat a nařídit jejich případný převoz do detenčních zařízení ICE. Druhá pak povoluje šerifům identifikovat vězně pro potenciální deportace.

Nejsou to přitom jen federální zákony, které jdou šerifům na ruku. Voliči pohraničního státu Arizona například v loňském referendu dali svým šerifům pravomoci stejné, jako mají imigrační celníci, úředníci a agenti. Mohou například zatýkat lidi podezřelé z nelegálního překročení hranice.

Podle některých pravicových intelektuálů a institutů mají šerifové „jurisdikční volnost“. New Yorker v této souvislosti přibližuje institut Claremont přezdívaný za „nervové centrum americké pravice“.

Podobně jako jiné antiimigrační spolky, píše New Yorker, se v Claremontu začali zabývat rekrutováním a trénováním šerifů pro chystané deportace. Claremont s dalšími organizacemi pro ně dokonce v roce 2021 vytvořily stipendijní program.

Brožura pro potenciální účastníky program popisuje jako „politickou, institucionální, historickou a filozofickou klenbu od časů otců zakladatelů USA až po současný liberální militantismus a multikulturalismus“.

Šerifové se měli letos v říjnu v rámci programu zabývat tématy jako „Imigrační a národní obrana“, „Tři pilíře trumpismu“ či „Jak operuje hluboký stát“.

Vítězem stipendia pro rok 2024 se stal šerif Bill Waybourn z Tarrant County v Texasu. V jeho okrese přitom ve věznicích od roku 2017, kdy nastoupil do úřadu, zemřelo na šedesát lidí, upozorňuje New Yorker.

Trumpův imigrační car Tom Homan se měl s vítězným šerifem sejít. Sbor těchto mužů zákona si nemůže vynachválit, sám je připraven se do deportací okamžitě pustit. V rozhovoru pro televizi CBS v programu Face the Nation řekl, že úřady vědí, kde se tito lidé v současnosti v USA nacházejí, a bude tak prý snadné je dopadnout.

Těžší ale možná bude, kam je vyhostit. Řada zemí, odkud tito migranti přišli, je v takovém rozkladu, že své rodáky nebude schopna přijmout. Příkladem je Haiti, v současnosti ovládané kriminálními gangy. Situace je tam tak špatná, že v zemi nemohou ani přistávat letadla.

Homan nicméně tvrdí, že existuje řada zemí, které jsou ochotné vyhoštěné imigranty z USA přijmout. A Donald Trump se podle něj třeba nakonec dohodne i s venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem a přesvědčí ho, aby přijal statisíce Venezuelanů, kterým deportace z USA aktuálně hrozí. V rozhovoru na CBS Homan zmínil členy venezuelských gangů, kteří podle něj v Americe páchají těžké zločiny.

„Členové venezuelských gangů nám zavraždili, znásilnili a upálili zaživa příliš mnoho mladých žen. Od prvního dne (Trumpovy administrativy) budou naší prioritou. Budou deportováni,“ řekl.

Jeho pobočníky se přitom mají stát i okresní šerifové.