Jaderné tlačítko nezmáčkneme, ujišťuje Rusko

Světová banka dnes oznámila, že zastavila všechny programy pro Rusko a Bělorusko. Důvodem je invaze na Ukrajinu, kterou ruská armáda zahájila minulý týden z ruského a běloruského území.

Banka rovněž v prohlášení uvedla, že neschválila žádnou novou půjčku ani investici do Ruska od roku 2014, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Pro Bělorusko neschválila žádnou půjčku od poloviny roku 2020, kdy Spojené státy uvalily na běloruský režim sankce kvůli prezidentským volbám, které opět vyhrál podle ústřední volební komise prezident Alexandr Lukašenko.

Španělsko posílá na Ukrajinu zásilku granátometů, kulometů a munice. Podle španělské ministryně obrany Margarity Roblesové má výzbroj pomoci odrazit ruskou invazi. Informovala o tom agentura Reuters. Letadla zbraně dopraví do východního Polska, odkud si jej vyzvednou ukrajinští představitelé.

„Je to velmi důležité, protože (vybavení) umožňuje velmi individualizovanou obranu. Mohou jej ovládat i lidé bez zkušeností s používáním zbraní," dodala ministryně.

Světová judistická federace IJF se rozhodla nevyloučit kvůli invazi na Ukrajinu ruské sportovce ze svých soutěží. V soutěžích mohou ruští judisté startovat pod vlajkou a hymnou světové federace.

„Sportovní akce a sport jako takový podporují mír a solidaritu. Radikální rozhodnutí bránit v účasti sportovcům by jen eskalovalo násilí a živilo pocit nespravedlnosti. Nemůžeme odsuzovat sportovce za to, co se děje," uvedla IJF mimo jiné ve stanovisku.

Jak uvedla agentura SID, Rusko má v judu velký vliv, rumunský prezident IJF Marius Vizer je považován za Putinova přítele a světovou i evropskou federaci (EJU) podporují četné ruské firmy. EJU dokonce teprve před nedávnem představila tři nové sponzory z Ruska.

V Kyjevě vystoupili na tiskové konferenci tři ruští zajatci – pracovníci policie, kteří se účastnili ruské invaze na Ukrajinu. Přenos z konference přinesla ukrajinská agentura Unian.

„Chtěl bych se vám ze všeho nejdříve omluvit. Jak sami víte, okolnosti, za kterých se shledáváme, nejsou úplně normální,“ řekl na úvod konference jeden ze zajatců, podplukovník Dmitrij Astachov.

„Až do konce jsme nevěřili tomu, že skutečně vstoupíme na ukrajinské území. Řekli nám, že se budeme v Bělorusku účastnit společných cvičení,“ doplnil. Podobně se vyjádřil i druhý zajatec, který se také podle svých slov původně domníval, že jede do Běloruska na cvičení.

Příkaz k přesunu na Ukrajinu podle něj vydal přímo ruský prezident Vladimir Putin. Zajatec vysvětlil, že on a jeho kolegové měli spolu s ruskými ozbrojenými silami postupovat na Kyjev a poskytnout jim „veškerou podporu“ při jeho ovládnutí a po jeho dobytí „různým způsobem“ potlačit protiprávní jednání ze strany ukrajinského civilního obyvatelstva.

U nádraží v Kyjevě se dnes ozval silný výbuch, informovala agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka. Explozi u nádraží hlásí podle ukrajinských médií také svědci.

Nedaleko se nachází budova ministerstva obrany, poznamenal server Ukrajinska pravda, podle něhož právě tato budova mohla být cílem útoku. Raketu sestřelil systém protivzdušné obrany, trosky dopadly poblíž nádraží a hotelu Ibis.

Železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že budovu nádraží zasáhl letecký úder ruské armády a střela dopadla u stanice, odkud jsou evakuovány tisíce žen a dětí. „Budova nádraží přežila a utrpěla menší škody. Provoz vlaků pokračuje,“ píše společnost v prohlášení.

Ruský oligarcha Roman Abramovič je připraven prodat fotbalový klub Chelsea. Vše souvisí s válkou na Ukrajině, kam vtrhl ruský agresor.

Francie se musí odpoutat od energetické závislosti na Rusku, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu k národu. Nezávislost Francie mají zajistit investice do energetiky, ekonomiky a obrany.

Do nové etapy ale podle francouzského prezidenta musí vstoupit také celá evropská obrana, a proto Macron na 10. a 11. března svolal do Paříže evropské státníky k jednání o společném postupu.

Válku vyvolal ruský prezident Vladimir Putin, uvedl dnes Macron o dění na Ukrajině. Přesto chce francouzský prezident s Putinem dál jednat a přesvědčit ho, aby složil zbraně a zabránil tak zhoršení napětí a celého konfliktu.

„Prezident Putin se rozhodl pro válku; Rusko nebylo napadeno, je to agresor,“ prohlásil Macron. Ruskou rétoriku o „denacifikaci Ukrajiny“ odmítl jako lživou. Macron také vyzdvihl čest a odvahu Ukrajinců i jejich prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým si pravidelně telefonuje. Připomněl také vojenskou a humanitární pomoc, kterou Francie Ukrajině poslala.

Evropská unie plánuje přijmout opatření týkající se kryptoměn, aby zabránila Rusku obejít ekonomické sankce, řekl ve středu francouzský ministr financí Bruno Le Maire, píše CNN.

„Rozhodli jsme se pracovat na dodatečných opatřeních k dalšímu posílení účinnosti sankcí a k zamezení možnosti obcházet sankce, o kterých rozhodlo 27 členských států. Zejména přijmeme opatření ohledně kryptoměn, které nesmí být použity k obcházení finančních sankcí, o kterých rozhodla Evropská unie,“ řekl Le Maire na tiskové konferenci po schůzce ministrů financí EU v Bruselu.

Le Maire dodal, že i když přesná opatření týkající se kryptoměn prozatím nejsou specifikována, členové EU jsou „odhodláni“ zaměřit se na tuto oblast, aby zajistili účinnost souboru sankcí proti Rusku.

Kvůli efektivnější pomoci lidem z Ukrajiny dnes vláda vyhlásila nouzový stav. V Česku je nyní již třicet tisíc válečných běženců.

Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. Omezí také vývoz technologií na zpracování ropy a přiškrtí dovoz technologií do Běloruska.

Tato opatření by měla „vážně omezit schopnost Ruska a Běloruska získat materiály, které potřebují k podpoře své armády ve vojenské agresi na Ukrajině“, stojí mimo jiné v prohlášení, které dnes zveřejnil Bílý dům.

Ruská vojska stále agresivněji útočí na ukrajinskou metropoli Kyjev raketami a dělostřelectvem, počet střel mířících na město se zvyšuje, řekl dnes médiím nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel. Rusko podle něj na Ukrajinu vypálilo od začátku invaze 450 raket. Dlouhý konvoj ruské armády, který již několik dní míří k metropoli ze severu, se ale podle něj stále nehýbe.

USA v úterý informovaly, že se kolona dlouhá několik desítek kilometrů v podstatě zastavila, zejména kvůli logistickým problémům. Podle amerického činitele tyto problémy patrně přetrvávají.

Moskevská policie zadržela pět dětí, údajně ve věku od sedmi do jedenácti let, a jejich dvě matky za to, že nesly květiny a barevné protiválečné transparenty, které chtěly položit před ukrajinskou ambasádu, píše The Telegraph. Video zveřejněné na sociálních sítích ukazuje malou plačící dívku v zamřížované policejní dodávce. V pozadí hlídá policista v uniformě.

„Nic nechápu. Proč tady sedíme?“ ptá se vzlykající holčička na videu. Žena, která je mimo záběr, se ji pokouší uklidnit a ujišťuje ji, že všechno bude v pořádku.

Pozdější fotografie z policejní stanice ukazují, jak děti vypadaly sklíčeně a evidentně trpěly odloučením, když se policisté rozhodovali, zda je nechat na stanici přes noc.

Ruská média později uvedla, že matky i s dětmi byly propuštěny bez obvinění.

Moskva vychází z toho, že scénář stisknutí „jaderného tlačítka“ ze strany Ruska se za žádných okolností nenaplní. Podle agentury Ria Novosti to prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v kolumbijském rozhlase W Radio.

„Myslím, že si nás s někým pletete. Pokud jde o použití jaderných zbraní, svůj postoj jsme už několikrát vyjádřili. Možná si nás pletete se Spojenými státy, ale Ruská federace to nikdy neřekla,“ nechala se slyšet mluvčí ruské diplomacie.

Ruští představitelé v posledním týdnu několikrát upozornili na to, že jejich země má jaderné zbraně. Prezident Vladimir Putin je uvedl do zvýšené pohotovosti.

Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN dnes po více než dvoudenní rozpravě přijalo poměrem 141 ku 5 hlasům rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, požaduje okamžité ukončení bojů a stažení ruských vojáků. Hlasování se zdrželo 35 států včetně Číny. Delegáti členských zemí přivítali výsledek potleskem vestoje.

Na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů je dohoda o příměří, uvedl dnes podle agentury AFP ruský vyjednavač. Jednání se podle něj uskuteční ve čtvrtek v Bělorusku, původně nebyl vyloučen ani dnešní večerní termín. Ruská strana očekává příjezd ukrajinské delegace, která už je podle AFP na cestě na místo jednání.

„Ukrajinská delegace už vyrazila z Kyjeva. Očekáváme, že dorazí zítra (ve čtvrtek) ráno,“ uvedl podle médií ruský vyjednavač Vladimir Medinskij a zdůraznil, že obě strany se „společně“ dohodly na jednání v Bělorusku, „nedaleko hranic s Polskem“.

Je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury Reuters rovněž uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace" Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země.

"Nemyslím, že to (požadavky Ruska) lze takto kvalifikovat. Nejde o termín, který se má použít. Nabízíme dohodu. Zajistí zákonná práva všech národů, které žijí na Ukrajině, což zahrnuje všechny národnostní menšiny," uvedl Lavrov.

Parametry "demilitarizace" Ukrajiny ještě nebyly dohodnuty, v zemi by neměly být žádné zbraně, které by mohly ohrozit bezpečnost Ruska, prohlásil dále Lavrov.

Lavrov dále uvedl, že nevylučuje, že "někdo chtěl, aby Rusko uvázlo v uměle vytvořeném konfliktu" na Ukrajině a zároveň obvinil z jeho vytvoření Západ. "Západní političtí analytici nyní píší, že to umožní rozvázat Američanům ruce a pracovat na zadržování Číny," nechal se slyšet.