Závody ve zbrojení? Jaderné testovací základny v USA, Číně i Rusku ožily

Spojené státy, Rusko i Čína v posledních letech vylepšily své základny určené k provádění jaderných zkoušek. Server CNN se dostal k exkluzivním satelitním snímkům, které ukazují, že tyto mocnosti v posledních letech zbudovaly na svých jaderných testovacích základnách nová zásobovací zařízení, vykopaly tunely a postavily silnice.

Podle odborníků mohou inovace svědčit o tom, že se země chystají po letech vrátit k jaderným testům.

„Je zcela zřejmé, že všechny tři země – Rusko, Čína i Spojené státy – investovaly mnoho času, úsilí a peněz nejen do modernizace svých jaderných arzenálů, ale také do přípravy aktivit, které by byly nutné pro zahájení testování,“ okomentoval snímky pro CNN bývalý plukovník amerického letectva a zpravodajský analytik Cedric Leighton.

Zpráva přichází v době rostoucího napětí mezi Spojenými státy a dalšími dvěma klíčovými jadernými mocnostmi. Podle analytiků hrozí, že sledování rozšiřování „nepřátelských“ základen země vyburcuje k novým závodům ve zbrojení.

Satelitní záběry, které CNN zveřejnila i na svém serveru, poskytl „významný vojenský analytik“, jehož stanice nejmenuje.

Zachycují například čínskou základnu, která leží v odlehlém západním regionu Sin-ťiang, ruskou základnu ležící na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu a americkou základnu v nevadské poušti.

Stanice CNN upozorňuje, že nemají přímý důkaz o tom, že by se Rusko, Čína nebo Spojené státy připravovaly brzy provést jaderný test.

Satelitní snímky z posledních tří až pěti let však jasně ilustrují, že všechny tři základny prošly poslední dobou výraznou proměnou. Vznikly zde nové silnice, podzemní tunely, na základnách vyrostla nová skladovací zařízení.

„Pozorujeme opravdu hodně náznaků toho, že by Rusko, Čína a Spojené státy mohly obnovit program jaderného testování,“ tvrdí odborník na jaderný zbrojařský průmysl Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies. Podle něj o tom svědčí i skutečnost, že se v blízkosti základen pohybuje větší počet vozidel či lodí.

Pokud by se domněnky o přípravách na jaderné testování ukázaly jako pravdivé, jednalo by se o dosti přelomový moment.

Lewis upozorňuje, že by to bylo poprvé, co se jakákoliv ze tří zmíněných zemí pustila do jaderného testování od roku 1966, kdy bylo na základě Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek zakázáno provádění podzemních jaderných zkoušek.

Čína a Spojené státy smlouvu podepsaly, avšak dosud neratifikovaly. Rusko sice smlouvu ratifikovalo, prezident Vladimir Putin však v únoru zdůraznil, že se Moskva nebude ostýchat provést jadernou zkoušku, pokud Washington učiní první krok.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv v průběhu války na Ukrajině opakovaně vyhrožoval možností, že Rusko použije jaderné zbraně. Koncem července vzkázal, že pokud bude ukrajinská protiofenziva úspěšná, Moskva bude muset přistoupit k jejich použití.

Generální tajemník OSN António Guterres minulý měsíc klíčové jaderné mocnosti znovu vyzval, aby smlouvu ratifikovaly. Vzkázal, že „ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále ‚multipolárnějším‘ světě,“ citovala jej ČTK.

Napětí, které mezi jadernými velmocemi panuje, je podle něj „v době, kdy je po celém světě shromážděno téměř 13 tisíc jaderných zbraní – a země pracují na zvýšení jejich přesnosti, dosahu a ničivé síly –, receptem na zkázu.“

Podle Hanse Kristensena, ředitele Jaderného informačního projektu při Federaci amerických vědců, by bylo obnovení jaderných zkoušek ze strany jakékoliv ze zmíněných tří zemí vysoce rizikové.

„Ve chvíli, kdy by jedna z klíčových jaderných mocností někde odpálila jadernou zbraň, všechny sázky padnou, protože není pochyb o tom, že se všichni brzy znovu zapojí do této hry,“ tvrdí.