Článek
Izraelští vojáci na internetu šíří záběry ze zadržování Palestinců na okupovaném Západním břehu Jordánu. To by podle právních expertů mohlo být válečným zločinem. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že vojáci byli v případě „nepřijatelného chování“ potrestáni disciplinárním trestem nebo suspendováni. K jednotlivým incidentům, které identifikovala BBC, se vojáci ani armáda přímo nevyjádřili.
Analýza BBC zjistila, že 45 zkoumaných videí a fotografií na sociálních sítích zveřejnilo 11 vojáků brigády Kfir, která je největší pěší brigádou v IDF působící převážně na Západním břehu Jordánu. Mnoho jejích videí ukazuje, jak členové praporu v noci vnikají do domů a zadržují Palestince. Zadržení Palestinci jsou často zobrazováni se zavázanýma očima a spoutaní, přičemž byli nuceni buď ležet na podlaze, nebo dřepět s rukama spoutanýma za zády ve velmi nepohodlných polohách. Ženy panikaří, protože je vojáci natáčí bez šátku.
Gaza na pokraji hladomoru
V Pásmu Gazy může do několika týdnů nastat to, co svět naposledy pamatuje z Jižního Súdánu nebo Somálska. Hladomor může podle OSN ohrozit až 1,1 milionu lidí. Hlady ale Palestinci, včetně dětí, umírají už teď.
Nejplodnější z těchto vojáků přispívá pod jménem rotmister Yohai Vazana, na jehož předloktí je vytetováno „Nikdy nezapomenout, nikdy neodpustit, 7/10“, často o podobných zátazích mluví jako o lovech. Na sociálních sítích Facebook a TikTok zveřejnil 22 videí a fotografií, z nichž se zdá, že se jedná o záběry z tělesných kamer, na nichž je vidět zadržování Palestinců.
Společnost Meta, která vlastní Facebook, vysvětlila, že obsah přezkoumává a odstraní všechna videa, která porušují její zásady. Z platformy zatím zmizely dvě.
Mezinárodní právo říká, že zadržení nesmí být vystavováni zbytečnému ponižování nebo zvědavosti veřejnosti. To podle expertů zveřejňování podobných záběrů naplňuje. Mezinárodní právník v oblasti lidských práv sir Geoffrey Nice, který v letech 1998 až 2006 spolupracoval s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), je ale velmi skeptický, že by někdo byl za své činy pohnán k odpovědnosti.
Od roku 1967, kdy Izrael ve válce na Blízkém východě obsadil Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém – území, které Palestinci chtějí jako součást budoucího státu –, vybudoval asi 160 osad, v nichž žije přibližně 700 000 Židů. Většina mezinárodního společenství považuje osady za nelegální podle mezinárodního práva, ačkoli Izrael to zpochybňuje.
Válka mezi Izraelem a Hamásem v datech
Výběr hlavních událostí kolem bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, které loni 7. října zaútočilo na Izrael (izraelská armáda dnes zahájila evakuaci části Rafahu na jihu Pásma Gazy; Hamás podle médií přistoupil na návrh dohody o příměří):
2023:
7. října – Hamás, který vládne v Pásmu Gazy od roku 2007 a neuznává existenci Izraele, ráno zaútočil na jihu Izraele pomocí raket, podnikl ale i pozemní útok a pokusil se o výsadek z moře. Palestinští radikálové zabíjeli izraelské civilisty i vojáky, další unesli do Pásma Gazy jako rukojmí. Ozbrojenci Hamásu povraždili podle izraelských zdrojů asi 1200 lidí, včetně kojenců, žen a starých lidí (z toho bylo na 300 izraelských vojáků a asi 200 cizinců). Jednalo se o největší hromadnou vraždu Židů od holokaustu. Symbolem teroru Hamásu se stal útok na hudební festival, kde zemřelo na 360 lidí. Uneseno bylo na 250 osob, kromě Izraelců i cizinci.
– Izrael odpověděl téhož dne bombardováním Pásma Gazy. Izraelská vláda o den později vyhlásila válečný stav a 9. října bylo do izraelské armády povoláno na 300 000 záložníků (největší odvod v historii země) a byla oznámena totální blokáda Pásma Gazy.
