Článek
Od loňského října, kdy teroristé z hnutí Hamás podnikli brutální útok na izraelské území, má židovský stát pevnou oporu ve vedení Spojených států, a to navzdory faktu, že by toto odhodlání mohlo Joea Bidena stát jen pár měsíců před volbami některé voliče.
Zářným příkladem toho jsou současné propalestinské protesty na amerických vysokých školách a klesající podpora prezidenta právě mezi mladými.
Že USA v dosavadním přístupu k této blízkovýchodní zemi zatím nehodlají polevit, mnohým potvrdilo i pondělní oznámení amerického ministerstva zahraničí.
Úřad shledal pětici jednotek izraelské armády odpovědnou za „hrubé porušení lidských práv“, vojenská pomoc země Izraelcům se však s touto skutečností nezastaví.
Důvodem, proč izraelské jednotky i nadále mají nárok na americkou vojenskou podporu, je prý ten, že lídři země přijali nápravná opatření u čtyř z nich. „Ohledně zbývající jednotky pokračujeme v konzultacích a jednáme s izraelskou vládou, která nám předložila dodatečné informace týkající se této jednotky,“ informoval mluvčí ministerstva Vedant Patel.
Spojené státy prý byly jen krok od toho, aby vojenskou pomoc jednotce omezily, nově dodané informace od Izraele ale situaci změnily.
Všechny incidenty, kterých se měly jednotky dopustit, se odehrály mimo Pásmo Gazy, přesněji na okupovaném Západním břehu Jordánu a v Jeruzalémě. Údajně se také měly odehrát v posledních letech, nikoliv ale po osudném 7. říjnu, kdy situace na Blízkém východě eskalovala.
Americká pomoc Izraeli
Jak v březnu tohoto roku informovala zpráva amerického Kongresu, Izrael je od druhé světové války největším kumulativním příjemcem vojenské pomoci, kterou země poskytuje svým spojencům. Za uplynulé dekády totiž Spojené státy poskytly Izraeli bilaterální pomoc a vojenské financování v hodnotě 158 miliard dolarů, tedy více než 3,6 bilionu korun.
Pokud jde o rok 2023, USA na vojenské financování Izraelců vyčlenily 3,8 miliardy dolarů. Jedná se o součást desetileté dohody podepsané za administrativy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, která se zavázala vyčlenit v letech 2019–2028 na vojenskou pomoc tomuto blízkovýchodnímu státu celkem 38 miliard dolarů.
Mnoho dalších informací ovšem není známo, otazník tak i nadále visí nad tím, k čemu vlastně ze strany jednotek došlo, jaká proběhla náprava a zda byla účinná nebo o jaké jednotky vlastně jde. Objevují se proto tvrzení, zda ministerstvo jen neustoupilo pod politickým tlakem.
Příliš slabé zákony?
O možnosti odnětí americké vojenské pomoci zahraničním jednotkám, které se dopustí hrubého porušování lidských práv bez účinné odpovědnosti, hovoří takzvané Leahyho zákony. Ty specificky zmiňují, že by pomoc financovaná americkými daňovými poplatníky neměla být poskytována jednotkám, které se dopustily zvěrstev, jako jsou mimosoudní popravy, mučení, nucená zmizení nebo znásilnění.
Pro přerušení vojenské pomoci ovšem existuje výjimka. Pokud je totiž ministerstvo zahraničí USA přesvědčeno, že vláda dané země případy řádně řešila a nastolila spravedlnost třeba v podobě postavení jednotlivců před soud, podpora může pokračovat. To je, jak se zdá, právě i případ izraelských vojáků.
Jak již ale bylo zmíněno, konkrétní podrobnosti případů známy nejsou. Leahyho zákony navíc čelí určité kritice, kdy někteří tvrdí, že jsou příliš slabé nebo že nejsou dostatečně důrazně prosazovány.
Dění v Pásmu Gazy sleduje i Haag
Události kolem hlavních nemocnic v Gaze se mohou stát součástí vyšetřování Mezinárodního trestního soudu (ICC), který projednává trestní případy proti jednotlivcům za válečné zločiny.
Přestože případy, o kterých americké ministerstvo informovalo, nejsou spjaty s nynějším děním v Pásmu Gazy, existuje mnoho hlasů, které tvrdí, že podobných činů se izraelští vojáci dopouštějí i tam.
K tomu, aby USA zastavily financování Izraele, Bidena vyzvala například koalice téměř stovky amerických i zahraničních právníků, včetně těch, kteří pracují v prezidentově administrativě.
Dopis s argumenty, o kterém informoval server Politico, by měl být v nejbližších dnech zaslán ministrovi spravedlnosti Merricku Garlandovi a generálním poradcům celé administrativy. Právníci v něm tvrdí, že Izrael pravděpodobně porušil americké zákony včetně zákona o kontrole vývozu zbraní a Leahyho zákonů, jakož i Ženevské úmluvy zakazující nepřiměřené útoky na civilní obyvatelstvo.
Podle izraelských úřadů si říjnový úder Hamásu vyžádal 1200 obětí a dalších 253 osob hnutí uneslo. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. Masivní izraelské bombardování Pásma Gazy a následná pozemní operace si pak podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádaly mezi Palestinci téměř 34 500 životů.
Poslední týdny lidé sledují zejména dění na jihu Pásma Gazy, kde se má schylovat k vojenské operaci Izraele v Rafahu. V plánech ofenzivy Izraelci pokračují navzdory varování před možnými katastrofálními humanitárními důsledky pro 1,5 milionu vysídlených Palestinců, kteří se v oblasti ukrývají.
