Článek
Téměř tisíc izraelských pilotů ve výslužbě a v záloze vyzvalo ve čtvrtek otevřeným dopisem vládu premiéra Benjamina Netanjahua, aby zajistila okamžitý návrat všech rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy i za cenu zastavení války proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Tato válka podle nich slouží nyní „osobním a politickým zájmům spíše než zajištění národní bezpečnosti“. Velitel letectva Tomer Bar poté oznámil, že signatáři dopisu v aktivní službě už nebudou součástí armády. Propuštění se tak podle izraelské televize i24 týká asi deseti procent z tisícovky signatářů tohoto dopisu.
Podobné dopisy s výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a zajištění návratu rukojmích, držených palestinskými ozbrojenci už rok a půl, napsalo ve čtvrtek i přes 150 bývalých důstojníků izraelského námořnictva a několik desítek armádních lékařů v záloze. Obě skupiny rovněž vzkázaly vládě, že její současná strategie pokračování války ohrožuje životy rukojmích i vojáků.
„Pokračování války nepomůže k dosažení žádného z deklarovaných cílů války a přinese smrt rukojmím, vojákům a nevinným civilistům,“ píše se podle serveru The Times of Israel (ToI) mimo jiné v dopise, který vyšel jako inzerce v několika izraelských novinách. Záložní a vysloužilí letci v něm také uvádí, že pouze dohoda s hnutím Hamás může přivést rukojmí bezpečně zpět.
Netanjahu v reakci na síti X napsal, že podporuje propuštění signatářů z armády. Podle něj jde o „extremistickou“ skupinu, která se „opět snaží rozbít izraelskou společnost“ a jejímž „jediným cílem je svrhnout vládu“.
Signatáři dopisu ve čtvrtek také uspořádali tiskovou konferenci, na níž jeden z nich Amnon Šarabi řekl, že jejich výzva „vyjadřuje mínění velké části veřejnosti“. Obnovení vojenských operací izraelskou armádou v Gaze minulý měsíc, jímž izraelská vláda ukončila dvouměsíční příměří, kritizovali příbuzní rukojmích, někteří už propuštění unesení i tisíce lidí, kteří kvůli tomu vyšli demonstrovat proti vládě do ulic.
Šarabi také řekl, že Netanjahuovi příznivci spustili nenávistnou kampaň vůči jedné z mladých vojaček Liri Albagové, kterou Hamás propustil v lednu za příměří. Albagová totiž v rozhovoru se stanicí Kan kritizovala Netanjahua a vinila ho ze selhání, které vedlo k teroristickému útoku Hamásu ze 7. října. Premiérovi příznivci na sociální síti reagovali obviněním, že za kritiku Netanjahua „dostala peníze“, a někteří napsali, že by „měla být poslána zpět do Gazy“. Rodina Albagové poté požádala stanici Kan, aby rozhovor, na který zatím televize zveřejnila jen upoutávku, nevysílala.
Téměř dva roky trvající konflikt a tisíce mrtvých
Válka v Pásmu Gazy začala poté, co palestinští ozbrojenci pod vedením Hamásu zaútočili 7. října 2023 na jižní Izrael, kde zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a zajali 251 rukojmích. Při izraelské ofenzivě zemřelo přes 50 tisíc Palestinců, převážně rovněž civilistů, a další tisíce jsou zřejmě v troskách budov zničených masivním izraelským bombardováním.
Izraelská armáda 18. března po dvou měsících příměří obnovila letecké útoky a pak i pozemní operaci v Pásmu Gazy. Už 2. března také izraelská vláda přestala na toto palestinské území pouštět humanitární pomoc a od té doby se tam žádné nové dodávky jídla ani zdravotnické pomoci nedostaly.
Průzkum veřejného mínění, který ve čtvrtek zveřejnil Izraelský demokratický institut, ukázal, že v průběhu války rostla podpora pro upřednostnění propuštění rukojmích před likvidací Hamásu. Zjistil, že 68 procent Izraelců si myslí, že prioritou by mělo být zajistit propuštění 24 rukojmích a vrácení těl tří desítek unesených.
