Článek
„Kdokoliv má pušku, měl by si ji připravit. Ten, kdo ji nemá, by si měl připravit sekáček, sekeru nebo nůž,“ nabádal 30. dubna Palestince šéf radikálního hnutí Hamás Jahíja Sinvár. Reagoval tak na zásah izraelských bezpečnostních složek v mešitě al-Aksá. Sinvár apeloval na věřící, aby mešitu chránili před dalším znesvěcováním ze strany židů.
Explicitní výzva k násilí ze strany Hamásu přišla v období, kdy židovský stát čelí řadě teroristických útoků páchaných vesměs „osamělými vlky“ – od začátku března při nich zahynulo 19 lidí.
Poslední útok se odehrál večer 5. května, tedy v době, kdy Izraelci slaví státní svátek – Den nezávislosti. Dva mladí útočníci ozbrojení sekerami zavraždili tři muže ve městě Elad, kde žijí převážně ultraortodoxní židé.
I tato skutečnost přispěla k tomu, že na místě nebyli ozbrojení občané, kteří by mohli teroristy zastavit. Těm se proto podařilo utéci, v sobotu večer je ale izraelské bezpečnostní složky zadržely.
Hamás se sice k útoku přímo nepřihlásil, v prohlášení jej ale označil za „hrdinský čin“. Podobné útoky už přitom v minulosti vyvolaly i válku.
Premiér Naftali Bennett nyní čelí tlaku ze strany krajní pravice, aby proti Hamásu tvrdě zasáhl. On sám navíc ve svém předchozím vládním angažmá jako ministr školství ve vládě Benjamina Netanjahua vždy prosazoval vůči Hamásu co nejtvrdší postup.
Vůdci Hamásu v ohrožení
Rétorika na obou stranách se tak oproti posledním měsícům výrazně vyostřila. Britský deník The Times v neděli napsal, že Izrael svým spojencům sdělil, že pokud by měly útoky proti civilistům pokračovat, vyšle do zahraničí komanda s úkolem zabít vůdce Hamásu.
Cílený atentát proti výše zmíněnému Sinvárovi ale není příliš pravděpodobný. Odpovědí by s velkou pravděpodobností bylo množství raket odpálených z Gazy proti izraelským cílům. K zabíjení šéfů Hamásu tak podle zdrojů britského listu může dojít spíš jinde, například v Kataru nebo Libanonu.
Mezi terči izraelské odvety se mohou ocitnout například v zahraničí žijící Saláh Arúrí, který vede vojenské operace Hamásu na okupovaném Západním břehu Jordánu, nebo Záhir Džabarín, který se stará o financování hnutí.
The Times připomínají, že Izrael už k likvidaci operativců Hamásu přistoupil i v minulosti. Obětí se tak stal například nákupčí zbraní Mahmúd Mabhúh sídlící v Dubaji (zabit v roce 2010), expert na drony Muhammad Zauarí (zabit v Tunisku v roce 2016) nebo odborník na rakety Fádí Batš (zabit v Malajsii v roce 2018).
Právě o Malajsii píše server Modern diplomacy jako o možném novém útočišti islámského radikálního hnutí. Na Blízkém východě se totiž projevuje jak odpor některých zemí vůči ideologii Muslimského bratrstva, k níž se Hamás hlásí – to je případ Egypta nebo Spojených arabských emirátů –, tak i sbližování muslimských států s Izraelem.
V poslední době své vztahy s Izraelem přehodnocuje i Turecko, kam nedávno zavítal na oficiální návštěvu prezident Jicchak Hercog. Výsledkem oteplování dlouho napjatých vztahů je mimo jiné i vypovězení představitelů Hamásu ze země. To se týká i Arúrího, jednoho z potenciálních terčů izraelské likvidace. Hamás tak už i kvůli Abrahámovským dohodám nemá příliš kam se v regionu uchýlit.
19 Israelis killed in 7 attacks since March and Israeli govt has no idea what to do. Now discourse is to kill Hamas chief Sinwar. No one is talking about how Israel should seek a political solution. And it just approved settlement expansion and forcible transfer- as if unrelated.
— Mairav Zonszein מרב זונשיין (@MairavZ) May 6, 2022
Ganc: Politici ať se drží stranou
Izraelský ministr obrany Benny Ganc nicméně o víkendu prohlásil, že pokud má dojít k cílenému zabíjení vůdců Hamásu, nemělo by to být rozhodnutí politiků. „Všechna operativní a strategická rozhodnutí musí být prováděna za zavřenými dveřmi na základě bezpečnostního posouzení. Politici by do toho neměli vstupovat, za bezpečnost musíme nést odpovědní my,“ citoval ho server Times of Israel.
Hamás na izraelské hrozby reagoval o víkendu, kdy vzkázal, že pokud Izrael začne se zabíjením jeho vůdců, vrátí se k taktice sebevražedných atentátů a útokům na izraelská města.
Pokud by se ale Bennett vrátil ke svým dřívějším jestřábím postojům a nechal Sinvára skutečně zabít, ohrozil by tím i osud vlastní vládní koalice. K takovému kroku by jednak potřeboval souhlas ministra zahraničí Jaira Lapida i ministra obrany Gance, i kdyby ale oni souhlasili, rozpad koalice by byl nevyhnutelný. Islamistická strana Ra’am by se na vládě, která vede válku v Gaze, nepodílela, a proti by byly i Strana práce a liberální Merec.
Bennett má tak dvě možnosti – pokračovat v dosavadní politice, kdy byl na hranicích relativní klid, anebo jít do konfrontace a riskovat pád vlády a vypsání nových voleb.
V závětří přitom na svoji šanci číhá ostřílený expremiér Benjamin Netanjahu, pro něhož je opětovné vítězství ve volbách zřejmě jedinou šancí, jak se vyhnout vězení kvůli svým korupčním kauzám.
V poslední válce, která trvala dva týdny v květnu 2021, zemřelo celkem 17 Izraelců (včetně dvou obětí nepokojů v izraelských městech) a 256 Palestinců. Novinkou tehdy bylo přenesení etnických konfliktů do ulic izraelských měst se smíšenou arabsko-židovskou populací. Opakování tohoto jevu a další válku v Gaze po pouhém roce si podle zdrojů deníku Haarec nepřeje ani jedna ze znepřátelených stran.
