Článek
V úterý izraelský nejvyšší soud rozhodl, že vojenské odvody se budou týkat i ultraortodoxních židů, informuje zpravodajský server New York Times. Toto rozhodnutí by v období války v Pásmu Gazy mohlo otřást vládou Benjamina Netanjahua. Soud rovněž rozhodl, že by mělo být zmrazeno veřejné financování židovských seminářů, jejichž studenti se vyhýbají odvodům, upozorňuje server BBC News.
Napětí v Izraeli kvůli současné válce vedlo k obnovení požadavků na rovnoměrnější rozdělení bezpečnostní zátěže. Rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu znamená, že desítky tisíc ultraortodoxních věřících by nyní mohly čelit vojenskému odvodu.
Politickou situaci by to však ještě více zkomplikovalo. Pokud by premiér Netanjahu nechal výjimku vypršet, riskoval by odchod ultraortodoxních stran, na nichž je závislá jeho politická koalice. Pokud naopak bude pokračovat ve svém plánu zakotvit výjimku do zákona, mohli by se proti němu postavit sekulární poslanci.
Ultraortodoxní židé jsou zproštěni vojenské služby od založení Izraele v roce 1948, kdy jim vedení země slíbilo autonomii výměnou za jejich podporu při vytváření převážně sekulárního státu. Kromě toho, že jsou ultraortodoxní židé (hebrejsky označovaní jako haredim) osvobozeni od odvodů, mohou provozovat vlastní vzdělávací systém.
Vládní koalice Benjamina Netanjahua na začátku června schválila první návrh zákona, který by tuto výjimku fakticky obnovil. Návrh byl schválen téže noci, kdy bylo v Pásmu Gazy zabito několik izraelských vojáků. To ještě více rozhněvalo sekulární Izraelce.
Stále rostoucí počet ultraortodoxních židů, kterých je nyní více než milion a představují zhruba 13 procent izraelského obyvatelstva, doprovází rostoucí nespokojenost kvůli jejich privilegiím. Současná válka tuto nespokojenost ještě zesílila. Vojáci vracející se z frontových linií zpochybňují, proč by oni měli riskovat své životy, zatímco ultraortodoxní menšina se vojenské službě vyhýbá. Vojenští představitelé si navíc stěžují na nedostatek vojáků.
V současné době slouží v armádě dobrovolně zhruba 1000 haredim, což je méně než jedno procento všech vojáků. Zdá se ale, že útok vedený Hamásem 7. října vyvolal v některých částech ultraortodoxní veřejnosti větší pocit společného osudu s většinovými Izraelci. Jejich zájem o vojenskou službu prudce stoupl.
