Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelský ministr obrany Joav Galant v úterý schválil plán na zahájení povolávání ultraortodoxních židů do armády. Informovala o tom agentura Reuters, podle které krok pravděpodobně povede k dalšímu zhoršení vztahů v rozhádané pravicové koalici premiéra Benjamina Netanjahua. Ultraortodoxní židé, takzvaní charedim, mají v Izraeli řadu výjimek, včetně té z branné povinnosti.
Ačkoli v armádě židovského státu musí povinně sloužit naprostá většina mužů a žen, muži ze skupiny charedim se místo fyzické přípravy na potenciální konflikt věnují studiu náboženských textů, které chápou jako podíl na ochraně země. Tato výjimka platí od založení Izraele v roce 1948, kdy charedim bylo ale asi jen pět procent. Od té doby se počet ultraortodoxních židů výrazně zvýšil a dnes tvoří asi 13 procent izraelské populace.
Izraelský nejvyšší soud však nedávno rozhodl, že do armády je třeba povolat i ultraortodoxní židovské muže. Povolání charedim se dostalo na stůl po devíti měsících války v Pásmu Gazy, kterou loni vyvolal bezprecedentní teroristický útok hnutí Hamás na Izrael 7. října, při němž zahynulo na 1200 lidí. Dalších zhruba 250 osob ozbrojenci odvlekli na území Pásma Gazy. Izraelská vojenská ofenziva si od té doby vyžádala životy více než 38 200 Palestinců.
Po diskuzích s nejvyššími vojenskými představiteli schválil Galant doporučení pro takzvané první povolání ultraortodoxních mužů do armády během nadcházejícího měsíce, uvedlo dnes ministerstvo obrany ve svém prohlášení. Rozkaz se týká počátečního prověřování a hodnocení, které má určit potenciální rekruty, uvedlo. K prvnímu povolání jsou Izraelci posíláni, když je jim více než 16 let, a vojenskou službu obvykle zahajují v 18 letech. Izraelci jsou ze zákona povinni sloužit v armádě 24 až 32 měsíců.
