Izraelská vláda zahájila právní bitvu. Chce svrhnout generální prokurátorku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vládě Benjamina Netanjahua vadí už dlouho a ministr spravedlnosti Jariv Levin v minulosti sliboval její odvolání.

Generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová je ale vnímaná jako jedna z pojistek vlády práva v zemi a dá se očekávat, že se o ni povede několikaměsíční bitva s nejistým výsledkem. Levin se ji přesto minulý týden rozhodl zahájit.

Prokurátorku obvinil, že zpolitizovala svůj úřad a opakovaně maří rozhodnutí vlády. „Generální prokurátorka vystupuje jako prodloužená ruka odpůrců vlády,“ citoval ho server The Times of Israel.

Proti vládě skutečně prokurátorka několikrát vystoupila a zvrátila některé její nominace a opatření, protože odporovala zákonům a různým způsobem podrývala právní stát.

Za 65letou prokurátorku se postavila opozice. Vůdce strany Budoucnost existuje Jair Lapid řekl, že ministr ničí právní stát, další opoziční vůdce Benny Ganc pak mluvil o poškozování demokracie a rozdělování národa v době války.

Vůbec největším problémem ze strany vlády je nyní prokurátorčina podpora pro nábor ultraortodoxních mužů do armády. Ten je nyní schválený, úřady ho ale neprovádějí v dostatečné míře a vláda navíc plánuje, že ultraortodoxní Židy této povinnosti zbaví úplně. Trvají na tom totiž Netanjahuovi spojenci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ultraortodoxní strany Šas a Sjednocený judaismus tóry.

Prokurátorka chce také trestat odnětím sociálních dávek ultraortodoxní rodiny, jejichž muži odmítají do armády nastoupit. To je ale pro výše zmíněné politické strany nepřijatelné a Netanjahuovi hrozí, že by kvůli tomu mohly odejít z vlády. Tím by kabinet ztratil většinu v Knesetu a musely by se konat nové parlamentní volby.

A průzkumy v tomto směru Netanjahuovi nenahrávají –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle v neděli zveřejněného průzkumu Izraelského institutu pro demokracii si téměř tři čtvrtiny Izraelců (72,5 procenta) myslí, že by měl premiér vyvodit odpovědnost za selhání 7. října 2023, kdy teroristé z Hamásu a dalších palestinských skupin zaútočili na jih Izraele, a odstoupit.

V minulosti pak Baharavová-Miaraová zpochybňovala zákonnost vládních kroků v takzvané justiční reformě, kterou před válkou prosazoval právě ministr Levin a proti níž vyšly do ulic statisíce Izraelců.

Gali Baharavová-Miaraová vystudovala práva na Telavivské univerzitě, kde také později učila. V 80. letech nastoupila na okresní státní zastupitelství v Tel Avivu, v různých pozicích tam pak pracovala téměř 30 let. V té době například bránila Izrael proti žalobám podávaným Palestinci ze Západního břehu Jordánu.

I proto ji někdejší ministr spravedlnosti Gideon Saar v době její kandidatury na nejvyšší státní zástupkyni prezentoval jako „profesionální právničku zastávající nacionalistické pozice“.

V roce 2018 napsala na žádost úřadu státního zastupitelství stanovisko, které bránilo Bennyho Gance a Amira Ešela (bývalý generální ředitel na ministerstvu obrany, pozn. red.) před žalobou o porušení práva, kterou u nizozemského soudu podal Palestinec, jehož rodinní příslušníci byli zabiti ve válce v Pásmu Gazy v roce 2014.

Když se ji pak izraelská vláda pod vedením Naftaliho Bennetta rozhodla nominovat na post generální prokurátorky, měla ve vládě, kde zasedali i někteří nynější ministři, stoprocentní podporu.

Postoj řady z nich se ale časem změnil. Diskutovat o jejím odvolání má vláda na zasedání 23. března. Samotný proces odvolání není úplně jednoduchý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ministr spravedlnosti musí nejdříve oslovit pětičlenný občanský výbor, který generální prokurátorku jmenoval, a uvést podrobné námitky proti jejímu fungování. Výbor poté musí uspořádat slyšení za účasti prokurátorky a vydat doporučení vládě, zda ji má či nemá odvolat.

Vláda má sice možnost doporučení výboru ignorovat, pokud by ale pak odvolání někdo napadl u soudu, měl by větší šanci na úspěch.

Odpor proti odvolání Baharavové-Miaraové roste i u veřejnosti. V neděli varovali představitelé osmi izraelských univerzit, na nichž se provádí výzkum, že v případě odvolání prokurátorky začnou jejich zaměstnanci stávkovat. V úterý se k nim přidalo dalších deset šéfů vysokých škol, podle nichž ministrův plán představuje „významnou a zásadní hrozbu pro právní stát v Izraeli a pro status Izraele jako liberální demokracie“.