Izraelská vláda opět padá. Volby můžou posílit extremisty a prodloužit krizi

Politická krize, která začala v Izraeli v roce 2019, píše svoji další kapitolu. „Nebyla to snadná chvíle, rozhodli jsme se ale správně. Udělali jsme vše pro to, abychom tuto vládu udrželi. Minulý pátek jsem se dozvěděl, že když vyprší platnost zákona o osadách, nastane chaos. To nemůžeme dopustit. Abychom tomu zabránili, rozhodli jsme se vypsat volby,“ citoval server Axios prohlášení premiéra Naftali Bennetta.

Bennett pád vlády oznámil v pondělí večer, ještě v pátek přitom jeho hlavní koaliční partner Jair Lapid mluvil o vyhlídkách na prodloužení zmíněného zákona optimisticky. Premiér se ale v onen den sešel s generálním prokurátorem, který mu měl vysvětlit, že neexistuje žádná právní cesta, jak platnost zákona, která skončí na konci června, prodloužit.

Existují jen dvě cesty, jak si zachovat právní moc nad židovskými osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu – buď zákon prodlouží poslanci Knesetu, nebo se Kneset rozpustí a zákon bude prodloužen automaticky.

Premiér byl navíc pod tlakem poslance Nira Orbacha ze své vlastní strany, který pohrozil, že pokud vláda nezajistí prodloužení zákona, bude hlasovat s opozicí. Bennett po rozhovoru s prokurátorem údajně zcela sám rozhodl o pádu vlády, kterou kromě jeho krajně pravicové strany Jamina tvoří i další pravicové, středové i levicové strany, jež mají společného prakticky jen jedno – zájem na politickém odstranění bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, jenž je stíhán hned ve třech případech z korupce a podvodu.

Bennettova vláda si připsala ještě jeden historický moment: byla vůbec prvním izraelským kabinetem v historii, v němž zasedali i ministři arabské strany. Islamistická strana Raam bude nyní nejspíš bojovat o to, aby se do Knesetu opět dostala.

Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií, si ale nemyslí, že by bylo její vládní angažmá předčasné: „Po 70 letech existence státu to nebylo předčasné, asi se ale nepodařilo pro arabský sektor dosáhnout tolik. Ukázalo se, že bez arabských stran se umírněně pravicovou či středovou vládu nepodaří sestavit, bez nich to do budoucna nepůjde,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Bennettova vláda plánovala, že se v polovině jejího mandátu vystřídají premiéři. Tím druhým v pořadí měl být centrista Jair Lapid, současný ministr zahraničí. Navzdory předčasnému pádu vlády k této změně dojde a Lapid převezme úřad hned po rozpuštění Knesetu.

Ve funkci premiéra tak zůstane až do jmenování vlády nové. Kdy to bude, lze nyní jen těžko odhadovat, volby by se nicméně měly uskutečnit buď 25. října, nebo 1. listopadu. Bennett bude alternativním premiérem odpovědným za konflikt s Íránem, Lapid si pod sebou ponechá i diplomacii.

Fakt, že se obě hlavní osobnosti současné vlády dohodly na plánované rotaci navzdory zkrácenému mandátu, je v ostrém kontrastu s osudem poslední Netanjahuovy vlády. I ten se v koaliční smlouvě dohodl na rotaci s nynějším ministrem obrany Bennym Gancem, slovo ale porušil, a když se měl Ganc dostat do nejvyššího úřadu v zemi, přišly nové volby.

Až dorazí na oficiální návštěvu Izraele v červenci americký prezident Joe Biden, bude ho na letišti vítat nový premiér Jair Lapid. Jak potvrdil americký velvyslanec Tom Nides, Bidenova cesta se uskuteční podle plánu.

„Lapidovi mnoho lidí nevěří, že bude dobrý lídr, víc lidí vidí jako vůdce Netanjahua. Lapid má nyní čtyři měsíce na to ukázat, že bude dobrý premiér. Návštěva Bidena mu může pomoci, bude si třást pravicí s americkým prezidentem. Rozhodně se mu otevírá příležitost ukázat, že existuje alternativa vůči Netanjahuovi,“ podotýká politoložka Kalhousová.

Centrista a bývalý televizní moderátor Lapid tak půjde do voleb jako premiér a největší soupeř Netanjahua, který označil pád vlády za „skvělou zprávu“. Pro politika přezdívaného Bibi je vítězství ve volbách zřejmě jedinou možnou cestou, jak se vyhnout hrozícímu vězení.

V minulých měsících se v médiích hojně spekulovalo o mimosoudní dohodě, kdy by se Netanjahu vyhnul trestu výměnou za odchod z politiky. Tento scénář ale zjevně nenastal a nejdéle sloužící premiér v izraelských dějinách se bude chtít se svými ultraortodoxními spojenci vrátit na vrchol.

Tomu, že by Netanjahua poškodil probíhající soudní proces, Irena Kalhousová příliš nevěří: „Zarytí stoupenci Netanjahua a likudnici (příznivci Netanjahuovy strany Likud, pozn. red.) připomínají Donalda Trumpa – všechno je lež, komplot levice, soudů a médií, král Bibi je nevinen,“ vysvětluje.

Na svoji šanci dostat se do vlády číhají i ultrapravicoví kahanisté, s nimiž Netanjahu pro případ vítězství v minulých volbách ve vládě počítal. Jak ukázal nacionalistický pochod v Jeruzalémě na konci května, hojně se k nim přidávají i mladí ultraortodoxní židé.

Současnou vládu označil Bibi za nejhorší v historii židovského státu a voličům slíbil, že v případě svého vítězství uzavře mír s dalšími arabskými státy. „Uděláme historické věci, mírové dohody. Oni cítí naši sílu. Mír je s těmi silnými, ne slabými,“ vzkázal voličům.

Průzkum, který si ihned po Bennettově pondělním prohlášení nechala udělat stanice 103FM, opět ukazuje politický pat. Většinu ve 120členném Knesetu by opět nezískal nikdo – zatímco bloku vedeném Lapidem a Bennettem předvídá průzkum 55 křesel, Netanjahuově potenciální koalici 59 křesel.

Znepokojivé je posilování výše zmíněných stoupenců amerického rasistického aktivisty a politika Meira Kahaneho – strana s názvem Náboženský sionismus by místo současných čtyř získala hned deset poslaneckých křesel.