Článek
USA, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Uvedl to na základě informací od svých zdrojů deník Financial Times. Tento krok by výrazně zlepšil ukrajinskou schopnost čelit ruským leteckým útokům.
Ačkoli dohoda ještě není definitivně uzavřena, je pravděpodobné, že vysoce ceněné systémy Patriot budou nejprve odeslány z Izraele do USA a teprve poté budou dodány na Ukrajinu.
Podle informací Financial Times, které se odvolávají na pět osob seznámených s obrysy dohody, se detaily projednávaly mezi ministry a vysokými úředníky všech tří zemí. Ani jedna ze stran informaci oficiálně nepotvrdila.
Co je důležité?
Izrael v dubnu uvedl, že začne postupně ukončovat provoz svých osmi baterií Patriot, které jsou staré více než 30 let, a nahradí je modernějšími systémy. Baterie, které byly používány v současné válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, však zatím vyřazeny nebyly. Důvodem jsou obavy z další války na severní hranici Izraele, a to s libanonským radikálním hnutím Hizballáh, které stejně jako Hamás spoléhá na podporu Íránu.
Případná dohoda by byla poměrně výrazným posunem ve vztazích Izraele s Ruskem. Izrael byl v kritice invaze na Ukrajinu opatrný. Zřejmě především proto, že Moskva má značný vliv v Sýrii, kde izraelské letectvo často zasahuje proti Íránem podporovaným silám.
Průvodce izraelskou protivzdušnou obranou
Základem izraelské protivzdušné obrany je systém Iron Dome, důležitá je i role dalších systémů domácí výroby, Davidova praku a Arrow. Izrael ale používá i americký Patriot.
Tel Aviv s Ruskem uzavřel dohodu, která umožňuje izraelským letounům nerušený přístup do syrského vzdušného prostoru. Země také odmítla všechny ukrajinské žádosti o systémy protivzdušné obrany.
Američtí představitelé se však snažili přesvědčit vládu Benjamina Netanjahua, že stále těsnější vazby Ruska s Íránem, zejména v oblasti vojenské spolupráce, představují naléhavější problém.
Washington poskytuje Izraeli ročně vojenskou podporu ve výši přibližně 3,8 miliardy dolarů. Od útoku Hamásu v říjnu 2023 do dubna 2024 uvolnil pro svého spojence dalších 14 miliard dolarů v rámci mimořádné pomoci.
Úspěšní a přesnější Rusové
Rýsující se dohoda je součástí západní snahy o vylepšení protivzdušné obrany Ukrajiny, která se s novou naléhavostí rozběhla v roce 2024. Rusko totiž v posledních měsících jasně ukázalo schopnost zasahovat klíčové cíle v zemi.
Pokračovalo ve snaze zasáhnout ukrajinský obranný průmysl, především však téměř rozvrátilo energetickou soustavu země. Továrny i obyvatelé tak musí ve velké míře spoléhat na vlastní zdroje energie, dodávky ze sítě jsou nespolehlivé, k dispozici často bývají jen menší část dne.
Ruský úspěch není přitom dán nějakým skokem v účinnosti samotných zbraní, ale lepším výběrem cílů, lepší taktikou a také nedostatečností ukrajinské obrany. Agresor lépe mapoval ukrajinskou obranu, omezil pokusy o útoky na nejlépe chráněné cíle a útočil velmi často mimo „deštník“ protivzdušné obrany například kolem Kyjeva.
Zjevně se tak ukázalo, co odborníci říkali dlouhodobě: tři systémy Patriot, které měl Kyjev na jaře k dispozici, na ochranu Ukrajiny nestačí a stačit nemohou.
Ukrajinská obrana se navíc letos potýkala podle dostupných informací s nedostatkem munice pro některé systémy. V některých případech to bylo dáno tím, že šlo o starší sovětské systémy, pro které munici vyrábí jen Rusko, případě se už neprodukuje vůbec. Ale západní státy neměly skladové či výrobní kapacity pro pokrytí potřeb intenzivní letecké války nad Ukrajinou.
Posílení ukrajinské protivzdušné obrany tak sice pozdě, ale přece jen, získalo na naléhavosti. Jako v jiných případech se i tentokrát dodávky rozbíhaly poměrně pomalu a postupně.
Až v červnu Washington oznámil, že Ukrajině dodá druhou baterii Patriotů z vlastních zásob. Z Německa, které již předtím věnovalo Ukrajině dva systémy, by snad do konce června měl na Ukrajinu připutovat další kus. Na Ukrajině je také jedna baterie z Nizozemska a jedná se o vyslání druhé. Další systém by mělo věnovat Rumunsko.
Minulý týden Spojené státy oznámily, že pozastavují dodávky nově vyrobených střel Patriot jiným zákazníkům do té doby, než budou pokryty potřeby Ukrajiny.
Pokud se všechny objednávky uskuteční, Kyjev by mohl mít k dispozici 14 baterií místo dosavadních tří.
Výhoda proti mocným pumám
Velkou část ukrajinské energetiky dodávky nových systémů už zachránit nemohou; některé elektrárny jsou zřejmě zničeny zcela a nelze je opravit, v případě dalších budou opravy trvat roky. Ale účinná ochrana by mohla znamenat nižší pravděpodobnost dalšího úspěšného ruského útoku, který by vynaloženou práci a náklady znehodnotil. I tak nepochybně Ukrajinu čeká obtížná zima, obtížnější než zima 2022/23.
Příchod většího počtu systému Patriot by mohl také omezit výhodu, kterou Rusku poskytuje její nejvýraznější ruská technologická novinka této války, totiž letecké pumy s dlouhým doletem.
Tyto zbraně, které se objevují v boji ve verzích o hmotnosti 500 až 1500 kilogramů, byly poprvé nasazeny na jaře loňského roku. V dubnu jich údajně Rusko proti Ukrajině vypustilo něco přes tři tisíce, tedy zhruba stovku denně. V listopadu loňského roku to bylo podle představitelů ukrajinského letectva zhruba 50 denně, jde tedy o stále rostoucí problém.
I když i po invazi Rusku nějakou dobu trvalo, než do té doby jen v podstatě na papíře existující zbraň zavedlo ve větších počtech, její význam je dnes nepopiratelný.
Ukrajinští vojáci se jich velmi obávají, Kyjev i kvůli nim tak dlouho volal po dodávkách západních stíhačů. A západní analytici se obávají, co se stane, pokud Rusové těchto systémů dokážou nasazovat ještě větší počty. To je v zásadě možné, protože jde (v měřítcích moderní války) o relativně jednoduchou a levnou zbraň.
Patrioty v tomto ohledu mohou alespoň do jisté míry pomoci. Čistě teoreticky by tyto systémy mohly ruské bombardéry s klouzavými pumami zastavit téměř úplně.
Analýza
Kdo vidí, má obrovskou výhodu, a naopak kdo na bojišti ztratí „oči“, a tedy přehled o situaci, může přijít o pozice i vojáky. A právě o oslepení nepřítele se snaží ukrajinští obránci v boji s okupanty.
Starší jsou v daném případě lepší?
Izrael, odkud by mohla směřovat největší dodávka, používá starší systémy. Ty jsou vybaveny střelami PAC-2, které jsou fyzicky větší než střely PAC-3 novějších Patriotů, jež Ukrajina dostala v minulosti. Mají své nevýhody, hlavně v boji proti balistickým střelám.
Střely typu PAC-2 mají ovšem zároveň větší dolet než následující generace a proti letadlům mohou zasahovat na větší vzdálenosti, údajně kolem 150 kilometrů. Ruské bombardéry s klouzavými bombami se musí přiblížit k cíli minimálně na zhruba 70 kilometrů.
Další velká výhoda může být v množství munice. Připravenost izraelských ozbrojených sil je výrazně vyšší než evropských armád, a země tak údajně má ve skladech velké množství střel PAC-2, které už nebude potřebovat. Přesné číslo pochopitelně známé není.
Z vojenského hlediska by dodávka izraelských systémů mohla znamenat poměrně velkou změnu poměrů na bojišti. I jen několik baterií Patriotů by čistě geometricky mohlo pokrýt několik set kilometrů fronty proti velké části leteckých útoků. Právě to je přitom největší výhodou, kterou v tuto chvíli ruské ozbrojené síly na frontě mají.
Ve využití dronů Ukrajinci za Rusy zřejmě nijak nezaostávají, ba spíše naopak. Dělostřelecká výhoda Ruska se zdá být spíše kvantitativní než kvalitativní. Navíc dodávky střel na Ukrajinu v posledních týdnech stouply (včetně munice z „české iniciativy“). Situace, která byla na jaře letošního roku opravdu vážná, by se podle počtu příslibů další munice a rozjezdu výroby v západních zemích měla snad spíše stabilizovat či zlepšovat.
Početní výhoda je a bude na ruské straně, ale její význam není takový, když Ukrajina bude mít dost nejrůznější munice na to, aby ruské vojáky zastavila, než se dostanou na dostřel ručních zbraní.
Balistický problém
V praxi ovšem vliv dodávek dalších baterií nepochybně bude komplikovanější a Ukrajina bude muset při jejich nasazení postupovat opatrněji, než říkají jednoduché počty o dosahu té či oné zbraně.
Velkým problémem by mohl být zlepšující se ruský průzkum. Ruská armáda měla od začátku války potíže s vyhledáváním a rychlou identifikací cílů za frontou.
V posledních měsících se ovšem objevily záběry, které dokládají, že ruská taktika se zlepšila. Na ruských účtech se s vyšší pravidelností objevovaly z dronů pořízené záběry úderů balistickými střelami, například typu Iskander, proti cílům vzdáleným desítky, někdy i stovky kilometrů od fronty. Příkladem byl první potvrzený případ zničení raketometu HIMARS či ztráta několika vozidel z jedné baterie systému Patriot.
Proč se situace změnila, ani jedna ze stran pochopitelně otevřeně vysvětlit nechce. Podle některých pozorovatelů dokázali Rusové vytvořit v podstatě „pasivní“ navigační systém pro své bezpilotní průzkumné letouny. To jsou v podstatě velké „letecké modely“ o rozměrech řádově v nižších jednotkách metrů, které se mohou dostat desítky kilometrů za frontu a pohybovat se tam celé hodiny.
Ruské stroje se tak dokázaly dostat do míst, kde je protivzdušná obrana slabší, nebo dokonce prakticky žádná. Navíc v situaci, kdy Ukrajina neměla dostatek řízených střel. Rusové také zjevně dokázali zkrátit čas od odhalení cíle k nasazení zbraně k jeho zničení.
Obránci v současné době hledají způsoby, jak ruské „oči na obloze“ vyřadit. Zkouší nasazovat kamikadze drony, mluví se také o nutnosti vybudovat „hlubší“ elektronickou obranu. Dokonce do boje proti pozorovacím dronům nasazují i stroje, které připomínají letadla z druhé světové války (a zřejmě ne zcela neúspěšně).
Pokud se tento problém podaří alespoň částečně vyřešit, nové baterie Patriotů by mohly být zřejmě nasazeny poměrně blízko fronty. A ruské letectvo by se pak mělo začít obávat takových smrtelných překvapení, jaké zažilo v květnu loňského roku.