Zachránil manželku před teroristy. Kdo jsou rukojmí, jejichž těla našli v Gaze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Izraelská armáda našla těla šesti rukojmích unesených do Pásma Gazy při teroristickém útoku z loňského 7. října. Vojáci je objevili při noční operaci v jižní části palestinského území.

O smrti většiny z nich izraelské úřady informovaly už dříve. Izraelské Fórum rodin rukojmích v prohlášení uvedlo, že nález jejich těl dává pozůstalým „nezbytný konec“. Dodalo, že návratu zbývajících 109 rukojmích „může být dosaženo jedině vyjednáním dohody“. O její uzavření aktuálně na Blízkém východě usiluje americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Seznam Zprávy přinášejí příběhy šesti mužů, jejichž těla byla nalezena v Gaze.

Osmasedmdesátiletý Avraham Munder byl loni unesen z kibucu Nir Oz. V den únosu ho teroristé z palestinské organizace Hamás donutili pokleknout, napsal server The Times of Israel. Jeho syn Roi byl během teroristického útoku zavražděn.

V Pásmu Gazy pak skončila i jeho manželka Ruti a také jejich dcera Keren a její osmiletý syn Ohad, kteří byli v Nir Oz právě na návštěvě.

Všichni kromě Avrahama byli propuštěni při výměně dojednané Katarem a Spojenými státy v listopadu loňského roku.

Rodina si už v zajetí myslela, že dědeček zahynul. Až po návratu do Izraele se dozvěděli, že byl zajat, když další rukojmí vyprávěli, že ho viděli a „byl v pořádku, ale to bylo už skoro před 20 dny“.

Veterána šestidenní války dlouhodobě trápily zdravotní problémy, chodil o berli a měl špatný zrak. Podle úterního prohlášení vedení jeho kibucu v Gaze zažíval „měsíce fyzického a mentálního mučení“.

V kibucu Nir Oz žil i osmdesátiletý Chaim Peri. Když tam 7. října přišli teroristé, Chaim je před domem konfrontoval. Pravděpodobně tak zachránil svou manželku Osnat, která se ukryla uvnitř v bezpečnostní místnosti, napsal izraelský server i24.

„Když jsme tu situaci zkoumali, zjistili jsme, že kdyby se teroristé dostali o 20 centimetrů dál dovnitř, viděli by mě. Ale to se nestalo, a to díky Chaimovi,“ řekla Osnat později v jednom z rozhovorů.

Že Chaim skončil jako rukojmí v Gaze a nezemřel, se rodina dozvěděla až díky svědectví Jocheved Lifšicové. Jedna z prvních propuštěných pověděla, že Chaima viděla naživu a v dobrém stavu. Peri ale bral léky na srdce, jak řekl jeho syn Lior, a není jasné, jestli se mu jich v Gaze dostávalo.

Izraelská armáda Periho prohlásila za mrtvého už v červnu. Jeho manželka Osnat poté kritizovala přístup izraelské vlády, podle ní se na rukojmí vykašlala. Zdůraznila také, že si sice přeje vyzvednutí manželova těla, ale nechce, aby při tom někdo zemřel.

Dalšímu zemřelému obyvateli kibucu Nir Oz Joramu Metzgerovi bylo 80 let. Desítky let pracoval v domovském kibucu v továrně na barvy, později pomáhal jako mechanik.

Mezi blízkými byl známý jako výborný kuchař a milovník historie, měl rád Beatles, hrál na akordeon a zobcovou flétnu, napsal server The Jerusalem Post. V kibucu byl také členem tzv. „vinařského parlamentu“, skupiny přátel, která společně pěstovala hrozny a vyráběla víno.

I Metzgerova rodina patří mezi kritiky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho podmínky zlikvidovat Hamás před uzavřením příměří. Podle jeho manželky Tamar, která byla rovněž unesena do Gazy, premiér „nemá emoce, nemá empatii a nemá schopnost dělat rozhodnutí“.

Šestasedmdesátiletý historik Alexander Dancyg z kibucu Nir Oz 30 let spolupracoval s izraelským památníkem holokaustu Jad Vašem. Angažoval se rovněž v několika skupinách rozvíjejících spolupráci mezi Izraelem a Polskem. Snažil se, aby jeho studenti porozuměli polskému vnímání holokaustu.

„Říkával, že je stoprocentní Polák a stoprocentní Izraelec,“ vzpomínala pro list The Jerusalem Post jedna z jeho studentek Naama Egoziová. Dancyg v minulosti pomáhal kibuc Nir Oz vybudovat a bojoval také ve válkách, ve kterých Izrael hájil svou nezávislost.

Egoziová ho popsala jako skutečného intelektuála, který se ale zároveň zajímal i o sport, hudbu, literaturu nebo přírodu. „Měl velkou trpělivost se učit, opravovat se a opakovat,“ dodala.

Nejmladšímu ze šestice mužů, jejichž těla našla izraelská armáda, bylo teprve 34 let. Jagev Buchštav pocházel z kibucu Nirim, 7. října byla unesena i jeho manželka Rimon.

V den únosu se pár ukrýval doma, uvnitř bezpečnostní místnosti. Odtud posílali hlasové zprávy příbuzným a líčili jim, jak teroristé běhají po okolí, křičí a střílí.

Po dobu zajetí je teroristé drželi společně. Rimon byla v listopadu vrácena do Izraele, ačkoli chtěla zůstat s manželem. Únosci jí prý řekli, že půjde buď dobrovolně, nebo ji odvlečou po zemi, napsal The Times of Israel.

„Jagev říkal, že bude za pár dní doma. Takhle to skončit nemělo,“ vzpomínala Rimon v rozhovoru pro server Ynet na konci července, kdy izraelská armáda oznámila Jagevovo úmrtí.

Jagev se rád věnoval hudbě, sám si stavěl své hudební nástroje, například elektrické kytary. S manželkou zachraňovali opuštěná zvířata.

Jednapadesátiletého Nadava Popplewella teroristé unesli spolu s devětasedmdesátiletou matkou z kibucu Nirim. Zatímco ona byla v listopadu propuštěna v rámci dohody o dočasném příměří, on v Gaze zůstal. Dokud tam byli společně, teroristé je drželi v podzemních tunelech.

V květnu Hamás zveřejnil video s Popplewellem, na kterém čte krátké připravené prohlášení. Není jasné, kdy záběry vznikly, ale Hamás je doprovodil zprávou o mužově smrti. Podle teroristů Popplewell zahynul při izraelském náletu, ale informaci nelze nezávisle ověřit.

Už při útoku teroristé zastřelili Nadavova staršího bratra Roie.