Článek
Izrael nadále nevylučuje možnost vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. A to i přesto, že prezident Spojených států Donald Trump dal izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi jasně najevo, že Washington v tuto chvíli není připraven takový krok podpořit. Vyplývá to z informací izraelského činitele a dalších dvou zdrojů obeznámených s jednáními, které zveřejnila agentura Reuters.
Zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff se mezitím v sobotu v Římě znovu sešel s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím k dalšímu kolu rozhovorů o íránském jaderném programu. Debatu jako minulý týden zprostředkovává Omán.
Washington opakovaně prohlašuje, že nedopustí, aby se íránskému teokratickému režimu dostala do rukou atomová zbraň.
Netanjahu zase dlouhodobě prosazuje, že jakákoli dohoda s Teheránem musí vést k úplnému ukončení jeho jaderného programu. Írán ale trvá na zachování energetické části svého programu.
Trump dostal na stůl různé varianty úderu
Izrael podle zdrojů v posledních měsících předložil Trumpově administrativě různé varianty úderu, přičemž některé z nich byly plánovány na pozdní jaro či léto. Cílem by bylo zbrzdit íránský jaderný program o měsíce až rok.
Přestože Trump na nedávné schůzce s Netanjahuem podle deníku The New York Times zopakoval, že dává přednost diplomatickému řešení a nechce nyní útok podpořit, izraelští činitelé věří, že jejich armáda by mohla uskutečnit omezený úder i bez rozsáhlé americké účasti. Mělo by jít o výrazně menší operaci než ty původně navržené, ale stále s potenciálem poškodit íránské kapacity.
Zda a kdy Izrael k takovému kroku přistoupí, zatím není jasné. Přímý útok v době, kdy začínají nová kola jednání mezi USA a Íránem, by mohl Trumpovu administrativu od Izraele vzdálit. Trump ve čtvrtek prohlásil, že útoku sice nebrání, ale zároveň „nechce nikam spěchat“.
„Írán má šanci stát se velkou zemí a žít šťastně bez umírání. To je moje první možnost. Druhá možnost by byla velmi špatná pro Írán a myslím, že se mnou bude chtít raději mluvit,“ řekl prezident.
Írán má obavy a slibuje odvetu
Íránský režim však považuje hrozby ze strany Izraele za vážné. „Disponujeme spolehlivými informacemi o tom, že Izrael plánuje rozsáhlý útok na naše jaderné zařízení. Vyplývá to jak z frustrace z diplomatického postupu, tak z Netanjahuovy potřeby vyvolat konflikt, aby se udržel ve funkci,“ řekl Reuters jeden z íránských bezpečnostních představitelů. Dodal, že reakce Teheránu by byla „tvrdá a neochvějná“.
Izrael přitom lobboval za podporu vojenského úderu i v době předchozí administrativy Joea Bidena. Tehdejší Bílý dům ale považoval úder za neodůvodněný, pokud Írán neurychlí postup svého jaderného programu.
Podle odborníků oslovených agenturou Reuters by Izrael bez americké vojenské pomoci, zejména speciálních bomb schopných zasáhnout podzemní zařízení, neměl kapacity k zásadní destrukci íránského jaderného programu.
Zdroje agentury Reuters potvrdily, že i menší úder by vyžadoval alespoň americký závazek vojenské podpory pro případ íránské odvety. Samotný útok by také podle expertů dokázal vývoj jaderné zbraně zpomalit jen dočasně.
Netanjahu v minulých dnech uvedl, že dohody s Íránem jsou možné jen „v libyjském stylu“ – tedy s totální likvidací zařízení pod dohledem USA. „Druhá možnost je, že se Írán bude dál vyhýbat skutečné dohodě a pak nastoupí vojenské řešení,“ prohlásil po jednání s Trumpem.
Z izraelského pohledu je nyní vhodná chvíle k případnému útoku, protože íránští spojenci jsou oslabení. Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu utrpěly těžké ztráty, Húthíové čelí americkým náletům a Írán sám přišel o část své protivzdušné obrany při říjnové přestřelce s Izraelem.
