Článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl v neděli pro televizi CNN, že jeho země zůstane „silnou demokracií“ i po přijetí kontroverzní reformy soudnictví. Ta by se mohla vrátit do hry navzdory masivním celonárodním protestům a stále silnějšímu mezinárodnímu tlaku.
Původně mělo v neděli začít letní zasedání izraelského parlamentu, na které byla reforma odsunuta. Kvůli protestům bylo ale odsunuto na pondělí, píše server Al Jazeera.
„Jedno vám zaručuji,“ řekl Netanjahu, „na konci tohoto procesu zůstane Izrael stejně robustní demokracií, jako je a vždy byl.“
Přesto premiér naznačil možný ústupek. Ten by se mohl týkat nejkontroverznější časti reformy, která měla parlamentu poskytnout pravomoc přehlasovat rozhodnutí Nejvyššího soudu prostou většinou 61 hlasů ze 120členného Knesetu.
„Nemůžeme přesunout kyvadlo z jedné strany, což je nejaktivnější soudní moc na planetě, na druhou stranu, kde vznikl parlament, který by v podstatě prostou většinou přehlasoval rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ řekl Netanjahu.
Podle něj byl Izrael vyveden z rovnováhy, což je často obhajoba reformy, kterou Netanjahuova pravicová vláda používá.
„Velkou výzvou je vrátit ji zpět do rovnováhy, která je akceptována ve většině demokracií, aniž bychom se přiklonili na stranu, která by skutečně odstranila kontrolu a rovnováhu moci většiny.“
Reforma by změnila způsob výběru soudců Nejvyššího soudu a dala by politikům rozhodující pravomoci při jmenování soudců. Nezávislá komise pro výběr soudců v současnosti vyžaduje, aby se politici a soudci, kteří v ní zasedají, na jmenování dohodli. Tento návrh by to změnil a dal by vládě mnohem větší vliv.
Druhá část reformy by pak Nejvyššímu soudu odebral pravomoc přezkoumávat zákonnost základních zákonů Izraele, které fungují jako ústava země. Protestující se obávají, že právní reformy mohou oslabit kontrolní mechanismy a rovnováhu v izraelském státě.
Reforma může Izrael stát peníze
Netanjahu také odmítá, že by kontroverze kolem plánované revize soudů donutila opustit špičkové technologické firmy Izrael. A to přesto, že představitelé obvykle apolitického technologického sektoru právě před tímto varovali.
Právě ten je přitom jednou z chloub země. Za první vlády premiéra Netanjahua se z Izraele stala takzvaná „startupová země“. To i díky tomu, že Netanjahu byl pevným zastáncem volného trhu. I proto považuje izraelský hi-tech sektor za svůj osobní úspěch.
Ten je nyní hlavním motorem izraelského hospodářského růstu, zaměstnává 10 % placené pracovní síly v zemi a generuje přibližně čtvrtinu daní z příjmu.
O to překvapivější je, že izraelská podnikatelská třída, která se dříve zdála být imunní vůči politické atmosféře v zemi, se připojila ke statisícům lidí, kteří stávkují a protestují.
Izraelská podnikatelská publikace Calcalist naznačuje, že za dva měsíce od složení přísahy nové vlády byl z Izraele vyveden kapitál v hodnotě 85 miliard šekelů (500 miliard korun), připomíná list The Guardian.
Šekel navíc vůči dolaru klesl na tříleté minimum. Ekonomové na celém světě předpovídají možné snížení izraelského úvěrového ratingu, což je pro sektor špičkových technologií, který je podle některých odhadů z 90 % financován zahraničními investory, nevítaná zpráva.
Netanjahu ale jakékoliv ekonomické obtíže spojené s odlivem kapitálu ze země odmítá. „Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jsem ohledně izraelské ekonomiky velmi, velmi optimistický, a vzhledem k tomu, že se v příštích týdnech chystám schválit rozpočet, tak i v krátkodobém horizontu,“ řekl.
Mír není jen možný, ale pravděpodobný
Redaktor CNN Fareed Zakaria také konfrontoval premiéra Izraele s otázkou Íránu. Ptal se ho, zda jeho odpor k jaderné dohodě není mylný. Netanjahu trval na tom, že nikoli. Podle něj dohoda nijak nebrzdila Írán ve vývoji jaderných zbraní.
„Pokud chcete Íránu zabránit, aby se stal vojenskou jadernou mocností, jediným způsobem, jak ho zastavit, je věrohodná vojenská hrozba,“ řekl izraelský vůdce a argumentoval, že tato strategie fungovala proti diktátorům, jako byl irácký Saddám Husajn, syrský Bašír Asad nebo libyjský Muammar Kaddáfí.
„Je na nás všech – Izraeli, Spojených státech a našich arabských sousedech - abychom zabránili Íránu stát se vojenskou jadernou mocností,“ řekl.
Stejně razantně se Netanjahu vymezil vůči možnosti, že by vzplanutí násilí mezi Izraelem a Palestinci mohlo torpédovat zlepšování se vztahy Izraele s jeho arabskými sousedy. Zakaria otázkou tak reagoval na nedávné střety mezi izraelskou armádou a Palestinci jako byl například razie v mešitě na Chrámové hoře (foto zde).
„Mír s velkými arabskými zeměmi není jen možný, ale i pravděpodobný,“ řekl Netanjahu. „Dělám vše, co mohu, abych ho urychlil. Bude to obrat v dějinách. Ukončí arabsko-izraelský konflikt. A urychlí řešení izraelsko-palestinského konfliktu.“
