Izrael zasadil Íránu tvrdou ránu. Analytik říká, co vyvolá útok v Damašku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po zahájení války v Pásmu Gazy se svět nejvíce obával rozšíření konfliktu na celý Blízký východ. K tomu dosud nedošlo, po pondělním izraelském útoku na budovu íránského konzulátu v Damašku se napětí v oblasti nepochybně zvýší.

„Ostře odsuzujeme hanebný teroristický útok,“ píše se v prohlášení šéfa syrské diplomacie Fajsala Mikdáda. Írán pak ujistil, že „tento zločin nezůstane bez odpovědi“, pomstu pak Izraeli slíbilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Sýrie a Hizballáh patří k tradičním spojencům Íránu, který je dlouhodobě velmi nepřátelský vůči Izraeli.

Podle analytika Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně ale pondělní úder nedosahuje stejné důležitosti, jakou měl v roce 2020 atentát na Kásima Solejmáního, tehdejšího velitele speciálních jednotek Kuds spadajících pod Íránské revoluční gardy.

„Počet obětí je tentokrát sice výrazně vyšší, ale nebude znamenat nějaký dramatický zvrat v prosazování íránské zahraniční politiky. Pro Íránce a jejich spojence bude určitě znamenat logistické komplikace a může to na nějaký čas reálně snížit schopnost íránského odporu vůči státu Izrael,“ vysvětluje Kraus pro Seznam Zprávy.

Při útoku vedeném nejspíš z Golanských výšin okupovaných Izraelem byla zničena budova íránského konzulátu, která sousedí s velvyslanectvím. Syřané oznámili, že všichni lidé, kteří byli v té době uvnitř, byli buď zabiti, nebo zraněni. Zabito bylo celkem 11 osob, z toho osm Íránců, dva Syřané a jeden Libanonec.

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) byli všichni mrtví bojovníci. Prominentním členem Íránských revolučních gard byl Mohammad Reza Zahedí, velitel elitních jednotek Kuds pro Sýrii a Libanon. Zahedí, který byl dříve velitelem letectva i pozemních sil revolučních gard, byl mužem číslo dva této polostátní vojenské organizace. Figuroval na sankčním seznamu USA i Evropské unie.

Írán ujistil, že „tento zločin nezůstane bez odpovědi“, pomstu pak Izraeli slíbilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Sýrie a Hizballáh patří k tradičním spojencům Íránu, který je dlouhodobě nepřátelský vůči Izraeli.u íránského režimu v celém regionu Blízkého východu,“ vysvětluje.

Kromě stížností na porušení mezinárodního práva se podle něj dají čekat útoky na izraelské cíle z jihu Libanonu ze strany Hizballáhu. „Dovedu si představit i využití syrského území k útoku na sever Izraele. Nemyslím ale, že by se Írán začal připravovat na válku a že by hrozila eskalace v celoregionální konflikt,“ odhaduje.

Už v úterý se na žádost Ruska sejde kvůli pondělnímu útoku Rada bezpečnosti OSN. Izraelský server Walla News přinesl zprávu, že Američané vzkázali do Teheránu, že se na útoku nijak nepodíleli ani o něm předem nevěděli. Reportérovi to anonymně sdělily dva americké diplomatické zdroje.

Íránský režim se od začátku války v Gaze proti Izraeli sice ostře vymezoval, eskalaci s Izraelem se ale zjevně vyhýbal. Sázka Hamásu na rozpoutání širšího konfliktu tak zjevně nevyšla. Proč tedy Izrael nyní na íránské cíle útočí? Podle politologa Krause může mít úder v Damašku dvojí důvod: „Izrael mohl mít informaci, že přítomný personál může být důležitý pro vedení nějakých polních nebo jiných operací Hizballáhu nebo syrských ozbrojených skupin, tím pádem byla eliminace personálu důležitá,“ vysvětluje.

Jako druhý možný důvod udává izraelskou snahu odvést pozornost od války v Gaze, kvůli níž čelí obří mezinárodní kritice. „Pozornost může odvádět nejen kvůli mezinárodnímu společenství, ale i kvůli domácímu publiku, kterému ukazuje, že konflikt je mnohem širší než jen vyřízování účtů s Hamásem, ale že to má celoregionální charakter.“

Pro úplnost je třeba dodat, že útok v damašské diplomatické čtvrti al-Maza přišel necelých 24 hodin poté, co v Íránu vyrobený bezpilotní letoun zaútočil na námořní základnu v Ejlatu, pronikl všemi vrstvami obrany a překvapil izraelské letectvo, které nedokázalo hrozbu zachytit. Alarm nicméně zafungoval a útok se obešel bez škod i obětí.