Článek
Od začátku války na Ukrajině se čím dál častěji vedou debaty o tom, zda Spojené státy, které jsou největším podporovatelem Kyjeva, dokážou vytrvat se svou pomocí i v případě dalšího konfliktu. Ten se nyní odehrává na Blízkém východě a Izraelce už o americké podpoře a solidaritě jel ujistit prezident Joe Biden osobně.
Jak v březnu tohoto roku informovala zpráva amerického Kongresu, Izrael je od druhé světové války největším kumulativním příjemcem vojenské pomoci, kterou země poskytuje svým spojencům. Za uplynulé dekády totiž Spojené státy poskytly Izraeli bilaterální pomoc a vojenské financování v hodnotě 158 miliard dolarů, tedy více než 3,6 bilionu korun.
Pokud jde o rok 2023, USA na vojenské financování Izraelců vyčlenily 3,8 miliardy dolarů. Jedná se o součást desetileté dohody podepsané za administrativy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy, která se zavázala vyčlenit v letech 2019–2028 na vojenskou pomoc tomuto blízkovýchodnímu státu celkem 38 miliard dolarů.
Co se týče Ukrajiny, podle údajů německého výzkumného institutu Kiel Institute for the World Economy už země od začátku války obdržela od USA podporu ve výši větší než 76 miliard dolarů (více než 1,7 bilionu korun). Tato částka zahrnuje jak humanitární, tak i finanční a vojenskou pomoc, přičemž ta vojenská dělá zhruba 60 % celkové sumy.
Výdaje to nejsou zrovna nízké a zdaleka nekončí, jak ukázal Bidenův mimořádný čtvrteční projev z Oválné pracovny.
Bránit USA i svět
„Historie nás naučila, že když teroristé neplatí za svůj teror, když diktátoři neplatí za svou agresi, způsobují další chaos, smrt a zkázu. Pokračují dál. A cena a hrozba pro Ameriku a celý svět se stále zvyšují,“ pronesl americký prezident s tím, že hodlá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině.
Agentura AP již informovala, že Biden by podle očekávání měl v pátek zažádat o celkem 105 miliard dolarů (více než 2,4 bilionu korun). Rovných 60 miliard dolarů by mělo putovat na Ukrajinu, přičemž velká část této pomoci by sloužila k doplnění zásob zbraní, které USA poskytly zemi již dříve.
Izrael by měl z balíčku dostat 14 miliard dolarů, z toho 10 miliard dolarů by mělo putovat na blíže nespecifikované humanitární aktivity, dalších 14 miliard dolarů na správu americko-mexické hranice a boj proti fentanylu a 7 miliard dolarů by mělo být vyčleněno pro indo-pacifický region, který zahrnuje i Tchaj-wan.
Biden v Izraeli
Joe Biden dorazil na mimořádnou návštěvu Izraele, kterému tak vyjadřuje pevnou podporu při snaze zlikvidovat hnutí Hamás. Nejnovější zprávy o stovkách mrtvých po explozi v nemocnici v Gaze však jeho cestu jen ztěžují.
Právě Tchaj-wan je třetí zemí, o které se spekuluje jako o možném dějišti nového konfliktu a které Spojené státy slibují přispěchat na pomoc. Již nyní ostatně v rámci loni schváleného Taiwan Enhanced Resilience Act mají USA v letech 2023 až 2027 vynakládat na vojenskou grantovou pomoc ostrovu až 2 miliardy dolarů ročně (přes 46 miliard korun).
Stále zablokovaná sněmovna
Žádat v této době americký Kongres o další vysoké výdaje na pomoc jiným zemí, je však velmi ošemetné. Podle Bidena sice Spojené státy mají kapacitu pomoci Ukrajině i Izraeli, a to nikoliv na úkor vlastní obrany, Sněmovna reprezentantů, která je ke schválení těchto výdajů potřeba, je ovšem v současné době fakticky zablokovaná.
Začátkem října dolní komora Kongresu v bezprecedentním hlasování ze svého čela odvolala republikána Kevina McCarthyho. Za dva uplynulé týdny republikáni nebyli schopni za něj najít náhradu a prozatímní předseda Sněmovny nemůže předkládat návrhy zákonů k hlasování ani nezávazná usnesení.
Proti tomu, aby se na Ukrajinu posílaly další zbraně, jsou navíc konzervativní republikáni, na což doplatila Bidenova dřívější žádost o finance pro Ukrajince. Ta zahrnovala 24 miliard dolarů na pomoc v příštích několika měsících bojů a minulý měsíc byla vyškrtnuta z rozpočtových plánů navzdory osobní prosbě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Jak funguje klíčový prvek izraelské obrany
Izraelské nebe chrání při aktuálních útocích teroristů systém protivzdušné obrany Iron Dome. Armáda židovského státu tvrdí, že zařízení má 90% úspěšnost. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra nemá systém ve světě obdoby.
Líbit by se ve sněmovně navíc nemusela ani další finanční pomoc Izraeli. Uvnitř Demokratické strany se totiž nachází křídlo, kam patří poslankyně Ilhan Omarová či Rashida Tlaibová, které již déle upozorňuje na nespravedlivé zacházení s Palestinci a zpochybňuje americkou politiku vůči židovskému státu.
Rozpolcení Američané?
Senát, ve kterém mají na rozdíl od sněmovny převahu demokraté, prý Bidenův návrh hodlá přijmout rychle. Také zde nicméně panují neshody ohledně dalšího postupu. Osm republikánů v čele s kansaským senátorem Rogerem Marshallem již například uvedlo, že nechtějí spojovat pomoc Ukrajině a Izraeli do jediného legislativního návrhu.
„Jedná se o dva oddělené a nesouvisející konflikty a bylo by špatné využívat podporu pomoci Izraeli ve snaze prosadit další pomoc pro Ukrajinu,“ argumentují politici v oficiálním dopise.
Nesouhlasných hlasů navíc není ušetřena ani Bidenova administrativa. Tento týden totiž na protest proti rozhodnutí USA nadále posílat zbraně Izraeli rezignoval jeden z úředníků ministerstva zahraničí. Josh Paul, který vedl úřad dohlížející na transfery zbraní, později pro BBC odůvodnil svůj odchod tím, že se domnívá, že Izrael svým jednáním porušuje lidská práva, a tak prodej zbraní této zemi odporuje americkému právu.
Zajímavý je pak i pohled do řad veřejnosti. V nedávném průzkumu webu CNN téměř všichni respondenti soucítili s izraelským lidem po útocích Hamásu, nepanovala mezi nimi ale jasná shoda ohledně správné míry zapojení USA. Třetina respondentů (35 %) sice uvedla, že USA poskytují správnou míru pomoci, dalších 36 % si nebylo jisto, zda je míra americké pomoci přiměřená.
Od loňského února pak výrazně poklesla podpora udržení pomoci Ukrajině. Podle srpnového průzkumu stejného webu 55 % respondentů uvedlo, že by Kongres na pomoc Ruskem napadené zemi již neměl schvalovat další finanční prostředky.
