Netanjahu ustoupil odporu a zmrazil justiční reformu

Přes Ben Gurionovo letiště mělo v pondělí projít na 73 tisíc cestujících. Žádné lety ale ráno v Tel Avivu nepřistávaly ani z něj neodlétaly. Letiště totiž ochromila stávka proti kontroverzní justiční reformě, kterou však v pondělí vláda Benjamina Netanjahua odložila.

Poté, co o víkendu vyšlo do ulic přes 600 tisíc lidí (podle organizátorů šlo o vůbec největší protest v dějinách země) svolal Netanjahu šéfy koaličních stran a podle zdrojů deníku Haarec nebo serveru Ynet z jím vedeného Likudu a oznámil jim možné zmražení reformy.

Před tím ale o víkendu varovali jeho krajně pravicoví koaliční partneři, někteří z nich hrozili i rezignací – pokud by k tomu došlo, mohla by padnout i celá vláda.

Zatímco jeden z poslanců extremistické strany Náboženský sionismus vyzýval ministra financí Becalela Smotriče k podpoře pozastavení reformy, další z extremistů, ministr veřejné bezpečnosti Itamar Ben Gvir, měl Netanjahuovi hrozit rezignací, pokud kabinet demonstrantům ustoupí. Smotrič pak podle televize Kann souhlasil s odložením reformy o několik týdnů.

Hlasy vyzývající ke zmražení reformy zněly ostatně i z Likudu samotného – nejméně dva poslanci vyjádřili podporu v neděli odvolanému ministru obrany Joavu Galantovi. Toho premiér odvolal poté, kdy kvůli odporu rezervistů a jejich hrozbě stávkou vyzval i on k zastavení reformy.

Navržené justiční změny podle opozice i právních expertů povedou k oslabení, ne-li faktickému konci izraelské demokracie – poslanci Knesetu by měli možnost přehlasovat jakékoliv rozhodnutí soudu pouhou prostou většinou.

Netanjahua vyzval k zastavení reformy i šéf největšího odborového svazu v zemi, Arnon Bar-David: „Nedovolíme pád země do propasti. Pokud nebude legislativa zastavena, přejdeme ke generální stávce. Co mě skutečně nadzvedlo, bylo odvolání ministra obrany Golanta. Jsme snad banánová republika?“ vzkazoval premiérovi v ostrém projevu.

Před Knesetem protestovaly i v pondělí dopoledne tisíce lidí, ke stávce se připojil celý technologický sektor, stejně jako studenti univerzit nebo firma Big provozující největší řetězec obchodních center v Izraeli. V poledne se zavřely také pobočky fastfoodového řetězce McDonald’s.

„Šíře protestů vládu překvapila,“ řekla Seznam Zprávám Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. „Argument, že protestů se účastní jen sekulární a liberální elity a že většina Izraelců stojí za současnou vládou, je už nyní těžší prezentovat. Druhá rovina je ekonomická: společnost přestává fungovat, ke stávce se přidávají odbory, nelétají letadla, ve stávce jsou univerzity, zapojují se i lékaři, to už se dotýká každého.“

Na výzvu odborů reagovali i izraelští diplomaté. V pondělí se zavřela ambasáda ve Washingtonu, jak informovala CNN.

Kalhousová za rozhodující moment považuje nedělní demonstraci, která byla naprosto neplánovaná. Spouštěčem se stalo odvolání ministra obrany Joava Galanta. „Do hodiny vyšly do ulic desetitisíce lidí od severu po jih,“ upozorňuje badatelka.

Slyšet byli ale i zastánci reformy: poslanec Simcha Rothman, šéf ústavního výboru Knesetu a jeden z autorů reformy, vyzýval pravicové voliče, aby i oni vyšli do ulic. „Neukradnou nám volby,“ tweetoval a zval lidi s vlajkami na demonstraci před Kneset. Stejný vzkaz vyslal voličům i Netanjahuův syn Jair, kontroverzní postava známá svými skandály a protiarabskými výroky.

Obavy vyvolávají i výzvy krajně pravicových skupin na síti Telegram, které v pozvánkách na večerní demonstraci používají slogany jako „musíme skončit s levičáky“. Vůdci těchto skupin také používají aramejskou frázi z Talmudu „násilná strana vítězí“.

„Tlak na vládu je strašně velký, někteří likudnici reformu chtějí odložit nebo zrušit, rozpad armády není ani v jejich zájmu. Proti tomu ale stojí náboženští sionisté, kteří mají asi oprávněný pocit, že teď, anebo nikdy. Netanjahu může přijít o většinu v Knesetu, pokud reformu zruší,“ myslí si Irena Kalhousová.

Jak informoval deník Haarec, radila se izraelská vláda o tom, jak reagovat na protesty, s Poláky. Rádiu RMF FM to v rozhovoru prozradil náměstek šéfa polské diplomacie Pawel Jablonski. Právě on stál za dohodou obou zemí o plném obnovení diplomatických vztahů. I v Polsku měnila vláda konzervativní strany Práva a spravedlnost (PiS) justici, což také vyvolalo protesty.

Odložení justiční reformy je jen dočasné. Zákon by se měl opět projednávat na dalším zasedání parlamentu. Zájem na oslabení soudců má jak Netanjahu, který čelí soudnímu procesu kvůli podvodům a korupci, tak i jeho krajně pravicoví partneři.

Ti usilují o anexi palestinských území, kde chtějí zakládat další židovské osady. A právě nejvyšší soud byl tou poslední instancí, která v řadě případů rozhodla o ilegálnosti osadnických staveb, nebo přímo o vyklizení protiprávně postavených „divokých“ osad.

Správa okupovaného Západního břehu Jordánu se navíc během prvních měsíců Netanjahuovy vlády dostala do rukou podřízených extremisty Becalela Smotriče. Otevřeně protiarabský ministr financí, podle něhož Palestinci jako národ neexistují, se jen těžko vzdá svého programu.

Ministr spravedlnosti a hlavní architekt připravované reformy Jariv Levin v pondělí prohlásil, že rozhodnutí premiéra bude respektovat, i když reformu zmrazí. Levin nereagoval na výzvy k demisi od některých stranických kolegů s tím, že hrozí pád vlády, a proto je třeba koalici i kabinet „stabilizovat“.

Klid ale zřejmě nenastane ani po odložení reformy. Lidé v ulicích už chtějí víc: „Na demonstracích zaznívá, že Netanjahu musí skončit. Nebude to tak, že se odložením justiční reformy vrátí všichni do práce, jako by se nic nestalo,“ upozorňuje znalkyně židovského státu Irena Kalhousová.