Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael minulý týden udeřil na cíle v Kaspickém moři, a zaměřil se tak na zásobovací trasu, kterou Rusko a Írán využívají k přepravě zbraní. Útok cílil na přístav Bandar-e Anzalí a podle izraelské armády zasáhl desítky objektů včetně válečných lodí, velitelského centra a loděnice, upozornil v úterý deník The Wall Street Journal (WSJ).
Kaspické moře, spojující ruské a íránské přístavy, se v posledních letech stalo klíčovým koridorem pro přepravu munice a dronů, zejména íránských strojů Šáhid. Ty Rusko nasazuje ve válce na Ukrajině, zatímco Írán je využívá při útocích v oblasti Perského zálivu.
V roce 2023 přepravily lodě plující v Kaspickém moři z Íránu do Ruska více než 300 000 dělostřeleckých granátů a milion nábojů, vyplývá z dokumentů, které má americký deník k dispozici. Podle analytiků útok narušil důležitý kanál vojenské spolupráce mezi Moskvou a Teheránem, která se během konfliktu ještě více prohloubila.
„Nejdůležitějším cílem tohoto útoku bylo omezit ruské pašování a ukázat Íráncům, že v Kaspickém moři nemají námořní obranu,“ uvedl pro WSJ Eliezer Marum, bývalý velitel izraelského námořnictva.
Zásah může mít i širší dopady. Trasa přes Kaspické moře slouží nejen k pašování zbraní, ale i k přepravě strategických komodit, včetně pšenice. Útok tak podle některých zdrojů může krátkodobě ovlivnit i zásobování Íránu.
Moskva izraelský úder odsoudila a varovala před rozšířením konfliktu do oblasti. Očekává se však, že Rusko i Írán se pokusí přesunout přepravu na jiné trasy.
„Nepovede to k úplnému kolapsu potravinové bezpečnosti Íránu i Ruska ani to zcela nezastaví transfery dronů,“ uvedla pro WSJ Nicole Grajewskiová z pařížské univerzity Sciences Po. „Může to ale tok dodávek na určitou dobu narušit.“
Zpravodajské informace
Rusko a Írán dlouhodobě intenzivně spolupracují. Podle dřívějších zjištění deníku WSJ Moskva poskytuje Teheránu pro údery na americké základny i pokročilejší technologie dronů.
„Pokud tyto satelitní snímky obsahují detaily o typech letadel, skladech munice, protivzdušné obraně či pohybech námořnictva a mají pro Íránce zpravodajskou hodnotu, výrazně jim to pomůže,“ uvedl pro WSJ Jim Lamson, bezpečnostní expert na King’s College London a bývalý analytik CIA.
Takové snímky mohou Íránu usnadnit plánování útoků i vyhodnocení jejich efektivity. Podle WSJ nedávno Rusko pomohlo Íránu například pří úderech na americké radarové systémy na Blízkém východě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil zprávu WSJ, že Rusko poskytuje satelitní snímky a zbraně, za „fake news“, upozornila agentura Reuters. Moskva podobné zprávy odmítla už dříve.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff už v počátku války s Íránem uvedl, že Rusko popřelo poskytování zpravodajských informací, zatímco prezident Donald Trump uvedl, že Moskva Íránu „do určité míry“ pomáhá, ale zároveň dopady takové pomoci bagatelizoval.
Mluvčí Bílého domu Olivia Walesová už dříve zopakovala, že ruská pomoc nemá zásadní vliv na americké úspěchy.
Rusko a Írán nemají formální vojenskou alianci, Teherán je však blízkým partnerem Moskvy na Blízkém východě. Obě země si vyměňují vojenské zkušenosti, cvičí společně a Rusko dokonce přispělo k vývoji a vypuštění íránských satelitů.
Navzdory vztahům Vladimira Putina s Donaldem Trumpem ale považuje Kreml Washington nadále za strategického protivníka, upozorňuje politolog Samuel Charap z amerického think-tanku RAND.
„Je to příležitost, jak Spojeným státům oplatit jejich vlastní medicínu, pokud jde o zpravodajskou podporu Ukrajiny,“ dodal.
