Článek
Izrael krátce před půlnocí ze čtvrtka na pátek vyzval obyvatele severní části Pásma Gazy, aby do 24 hodin odešli a přesunuli se na jih do bezpečí. Informovala o tom OSN s tím, že žádost obdržela od vlády židovského státu.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že v dalších dnech chystá v oblasti rozsáhlé operace a snaží se minimalizovat dopady na civilisty, jak uvedl na sociálních sítích mluvčí armády Jonathan Conricus.
Intenzivní útoky zřejmě čekají i město Gaza, které spadá do území, jež se mají evakuovat. Podle IDF se tam bojovníci Hamásu schovávají v soustavě tunelů pod městem. Civilisté by tak měli odejít „v zájmu vlastní bezpečnosti i svých rodin“ a distancovat se tak od teroristů Hamásu, kteří „je využívají jako lidské štíty“.
Civilisté v Gaze prchají do bezpečí po výzvě izraelské armády.Video: AP
Doporučení se ale týká obrovského množství lidí - poloviny tamní populace (1,1 milionu obyvatel), konkrétně v oblasti na sever od říčního údolí Vádí Gaza.
Všichni neodejdou
„Po cestě jsme viděli stovky aut, motocyklů a nákladních vozů naložených majetkem. Lidé cestují s kravami, velbloudy, ovcemi a osly. Spousta rodin jde pěšky, už musely ujít několik kilometrů,“ přiblížili novináři BBC situaci na hlavní a jediné cestě směrem na jih v pátek přes den.
Peklo na zemi
Neschovají se, neutečou, bez potravin, bez vody a izolovaní od zbytku světa. Odveta Izraele vůči teroristům z Hamásu, kteří se ukrývají v Gaze, tvrdě dopadá i na palestinské civilisty. Svět mluví i o „kolektivním trestu“.
Část civilistů panikaří, protože nemají kam jít, pohonných hmot je nedostatek, ulice jsou navíc zničené po ostřelování a zvuk izraelských raket neutichá, popisují dále novináři.
Izrael interpretuje 24hodinové ultimátum vůči civilistům jako vstřícné gesto, jehož cílem je při úderech na cíle v Pásmu Gazy minimalizovat civilní oběti. „Civilisté nejsou naši nepřátelé… Chápeme, že to (evakuace) bude nějakou dobu trvat… Není to snadný proces,“ řekl dále armádní mluvčí Conricus.
Přesun je rozsudek smrti
OSN nicméně Izrael vyzývá k tomu, aby od tohoto kroku upustil a zabránil „katastrofální situaci“ s „devastujícími humanitárními důsledky“. Podobný postoj zaujala i Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní bude nemožné evakuovat především těžce nemocné pacienty z nemocnic a zdravotnických zařízení.
„Jsou zde těžce nemocní lidé… jejich jedinou šancí na přežití je napojení na přístroje pro podporu života, například mechanické ventilátory… Přesun těchto lidí je pro ně rozsudkem smrti. Chtít po zdravotnických pracovnících, aby to udělali, je více než kruté,“ uvedl mluvčí WHO Tarik Jašarević.
Že za 24 hodin nelze přesunout milion lidí, upozornila i mluvčí palestinského Červeného půlměsíce v Gaze Nebala Farsakhaová. „Co se stane s našimi pacienty? Máme zraněné, máme starší lidi, máme děti, které jsou v nemocnicích… Zapomeňte na jídlo, na elektřinu, na palivo. Jedinou starostí je teď jen, jestli to zvládnete, jestli přežijete,“ cituje její slova BBC.
Mnoho zdravotníků se proto rozhodlo zůstat a pacienty neopustit. Místo evakuace někteří volají svým kolegům a loučí se.
„Lidé nemají kam jít. O to jde. Slyšet bombardování po celé oblasti a žádat lidi, aby se evakuovali do jiné, když jsou infrastruktura a silnice tak zničené a pohyb je omezený, je prostě něco neuvěřitelného,“ dodala Farsakhaová.
Dobrá vůle, nebo alibismus?
Snahu „minimalizovat škody“ na civilistech zdůrazňuje i izraelský velvyslanec při OSN Gil'ad Erdan. Ten zároveň označil reakci OSN na rozhodnutí Izraele za „ostudnou“.
Analýza: Faktory, které vedly k selhání izraelské obrany
Překvapivý a brutální útok palestinského hnutí Hamás na Izrael si vyžádal přes tisíc mrtvých a Izraelci se právem začínají ptát, kdo je za selhání bezpečnostního aparátu odpovědný.
„OSN po mnoho let zavírala oči před vyzbrojováním Hamásu a před tím, jak Hamás využívá civilisty a civilní infrastrukturu v Pásmu Gazy jako úkryt pro své zbraně a vraždy… Nyní, místo toho, aby stála při Izraeli… Izraeli káže,“ řekl Erdan.
Humanitární pracovník z organizace Lékaři bez hranic Tomáš Bendl ale upozorňuje na iluzornost projevování „dobré vůle“ jednotlivých stran právě při válečných konfliktech.
„Je to v podstatě velmi nebezpečný nápad. Protože zastánci humanitárních koridorů de facto argumentují, že na civilisty nebo materiální pomoc by se nemělo útočit jenom v určitých vyznačených oblastech, ale zároveň implicitně naznačují, že jinde je útočit v pořádku,“ řekl pro Seznam Zprávy v souvislosti s vytvářením humanitárních koridorů.
Ten sice v případě Gazy nevznikl, princip je nicméně podobný – poskytnout civilistům příležitost odejít, a pokud se rozhodnou zůstat, je útok protistrany na civilní cíle ospravedlnitelný.
Mezinárodní dohody jsou podle Bendla přitom v tomto ohledu jasné: Na civilisty a materiální pomoc by se při konfliktech zkrátka útočit nemělo.
„Ten druhý problém je, že i když humanitární koridor otevřete, tak z něj nikdy neodejdou všichni. Vždy je určité procento lidí, kteří jsou například příliš staří nebo moc nemocní na to, aby cestu absolvovali… Útočníci si následně řeknou, že nikdo, kdo tam zůstal, nebyl civilista, protože jim přeci dali možnost odejít. To je ale v podstatě jen čistý alibismus, protože nikdy nemůžou odejít všichni. Vždy někdo zůstane,“ dodává.
Teroristická organizace Hamás označila rozhodnutí Izraele, aby se civilisté přesunuli na jih Izraele, za „falešnou propagandu“. Vyzvali proto místní, aby zůstali. Izraelská armáda obyvatelům Gazy vzkázala, aby s návratem vyčkali, až vydá další oznámení.
