Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izrael tvrdí, že už ovládá celou hranici mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Ve středu informoval o převzetí kontroly nad tzv. Filadelfským koridorem, což je strategická 14 kilometrů dlouhá a 100 metrů široká nárazníková zóna.
Vznikla na základě dohody Izraele a Egypta v roce 2005 s cílem zabránit ozbrojeným vpádům teroristů, kontrolovat pohyb Palestinců v obou směrech a zabránit pašování a obchodu se zbraněmi mezi Egyptem a Pásmem Gazy, přiblížil například zpravodajský server France24.
Izraelská armáda ale ohlásila, že v tomto bezpečnostním pásu objevila několik tunelů (psali jsme zde). Sloužily především k pašování zbraní z Egypta do Gazy pro příslušníky palestinského hnutí Hamás, které je zodpovědné za teroristický útok na Izrael z loňského 7. října, po němž Izrael zahájil invazi do Gazy, aby teroristy zlikvidoval.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už před časem řekl, že právě obsazení této zóny je pro boj s Hamásem klíčový. Postup židovského státu nicméně kritizuje Egypt, odkud se ozývají slova o snaze Izraele prodloužit válku.
Expert na Blízký východ z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel v rozhovoru pro Seznam Zprávy rozebírá i vstup izraelských tanků do Rafahu, dlouho jediného relativně bezpečného útočiště pro palestinské civilisty v Gaze.
Izraelská armáda uvedla, že převzala kontrolu nad Filadelfským koridorem. Egypt to ale popírá. Kde je podle vás pravda?
Informační mlha je stálou součástí tohoto konfliktu a vyjádření reflektují, že jde na obou stranách o politicky citlivé téma. Izraelská armáda se snaží demonstrovat, že pokračuje úspěšně v operaci a naplňuje cíle, které Izrael dříve deklaroval.
Egyptská strana se naopak snaží signalizovat, že se z jejich strany na podmínkách mírové dohody s Izraelem nic nemění a ta není Izraelem porušena.
Izraelské tanky tento týden pronikly do centra Rafahu, posledního města v Pásmu Gazy, kam dosud pozemní jednotky nevstoupily. Co se podle vás dá v následujících dnech a týdnech čekat?
Dá se čekat pokračování izraelské vojenské operace. Momentálně i přes masakr palestinských uprchlíků, který se udál před několika dny (incident izraelská armáda vyšetřuje a premiér Netanjahu ho označil za tragický, pozn. red.), nevidíme signály, které by naznačovaly, že by se Izrael snažil polevit z toho, co si vytyčil dosáhnout. Získat operační kontrolu v oblasti a aby izraelská armáda prošla celou Gazou.
Zároveň je třeba připomenout, že boje ale neprobíhají jen v Rafahu, ale i v oblastech, o nichž izraelská armáda říká, že je již dříve zajistila.
Jan Daniel
Působí jako výzkumný pracovník a vedoucí Centra pro studium globálních regionů na Ústavu mezinárodních vztahů a jako výzkumný pracovník na Katedře Blízkého východu FF UK.
Předmětem jeho odborného zájmu je bezpečnostní politika na Blízkém východě se zaměřením primárně na Libanon a Sýrii, mezinárodní intervence na Blízkém východě, dále česká zahraniční politika vůči zemím Blízkého východu a diskuze o problematice hybridní války.
Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi tento týden prohlásil, že válka potrvá dalších sedm měsíců. Co to podle vás znamená?
Hanegbi v prohlášení uvedl, že rok 2024 bude rokem války. Do jeho konce zbývá sedm měsíců. Odtud se tedy vzalo to číslo. Skutečnost, že vojenská operace bude podle představitelů izraelské armády trvat dlouho, jsme slyšeli už dříve – dokud se nepodaří dosáhnout kontroly celé Gazy a zničení infrastruktury Hamásu.
Operace může trvat ještě několik měsíců v té podobě, co jsme viděli před invazí. Tedy, že Izrael bude efektivně kontrolovat všechny přechody do Gazy a několik koridorů a opěrných bodů uvnitř samotného Pásma a zaměří se jen na údery proti předpokládaným základnám Hamásu. Dovedu si představit, že to může trvat dlouho, ale nedokážu odhadnout jak moc.
Zásadní otázkou, na kterou stále neznáme odpověď, je, jak bude situace vypadat potom. Víme, že chce Izrael zničit Hamás, mluví o osvobození rukojmí, ale co bude dál, v tom je velmi vágní. Bez toho ale není možné definovat realistické cíle operace a její konec.
Jaké budou podle vás dopady na civilisty v Rafahu?
Pokud tu mají boje pokračovat, situace se bude nadále zhoršovat. Zhruba vyšší statisíce až milion uprchlíků byly podle OSN a Izraele údajně odsunuty z Rafahu, ale nejspíše desetitisíce až nižší statisíce v něm stále zůstávají. To je obrovské číslo v bojové zóně.
Americký prezident Joe Biden nedávno pohrozil, že v případě plnohodnotné izraelské invaze do Rafahu omezí vojenskou pomoc Izraeli. Teď ale z Washingtonu zaznívá, že žádná červená linie překročena nebyla. Kde tedy ta červená linie leží?
Izrael zatím překročil většinu červených linií, které USA veřejně deklarovaly. Ať již šlo o invazi do Rafahu, nebo zajištění bezpečného odchodu civilistů a odpovídající reakce na jejich humanitární potřeby.
Tolerance USA je zkrátka velmi vysoká. Vidíme to právě na chování americké administrativy vůči krokům Izraele nebo i na reakci USA po rozhodnutí ze strany Mezinárodního trestního tribunálu nebo Mezinárodního soudního dvoru.
V jistém ohledu to známe už z dob vlády amerického prezidenta Baracka Obamy, který říkal, že je pro něj červenou linií použití chemických zbraní v Sýrii. Když se to ale stalo, tak ta silná americká reakce nepřišla. Vidíme zkrátka, že jde o neochotu USA skutečně něco udělat.
Na druhou stranu, například Ronald Reagan skutečně rozhodl o zamítnutí dodávek letadel F-16 Izraeli během jeho invaze do Libanonu v 80. letech, když by tato letadla mohla být použita jinak, než bylo dohodnuto.
Jaké jsou v tuto chvíli izraelské cíle v Rafahu?
Myslím, že z izraelské strany jsou definované snahou o naplnění alespoň nějakých deklarovaných cílů té vojenské operace. Konkrétně by to bylo zabití nebo zajetí některého z vyšších vojenských velitelů Hamásu, ideálně přímo (vůdce Hamásu v Gaze Jahjá) Sinvára či (velitele ozbrojeného křídla Hamásu a pravděpodobného strůjce útoku ze 7. října Muhammada) Dajfa a právě osvobození rukojmí, nebo získání jejich těl.
Izrael zároveň chce zničit infrastrukturu Hamásu v oblasti, mimo sklady zbraní a úkryty palestinských ozbrojenců v Rafahu a při hranici s Egyptem jde také o tunely vedoucí právě přes hranici na egyptské území, které umožňovaly pašování zbraní a dalšího vybavení.