Kauza Pegasus: Izrael neprávem špehoval starosty i odpůrce vlády

O softwaru Pegasus, s jehož pomocí se dá hacknout mobilní telefon a vytáhnout z něj veškerá data, se až dosud psalo v souvislosti s Maďarskem, Polskem a některými arabskými státy. Jak ale odhalil server Calcalist, ke špehování vlastních občanů ho používala i izraelská policie.

Mezi těmi, kterým policie „napíchla“ pomocí Pegasu telefony, byli někteří starostové, organizátoři protestů proti bývalému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, bývalí vládní úředníci i jedna osoba blízká vysoce postavenému izraelskému politikovi. Policie se do jejich telefonů nabourala bez povolení soudu, o které ani nepožádala.

Policie měla hackování používat od roku 2013 až 2015, a využívat tak mezeru v zákonu, který tuto technologii ještě neznal. I z předchozích případů je ale jasné, že sledování komunikace lidí podezřelých z vražd či korupce nelze provádět bez souhlasu soudu, jinak jde o jasné porušení zákona.

„Neexistuje žádná praxe odposlechů nebo nabourávání se do telefonů ze strany izraelské policie, ke které by nebyl potřeba souhlas soudu,“ citoval deník The Jerusalem Post ministra pro veřejnou bezpečnost Omara Barleva.

Když policie používala u soudu důkazy získané pomocí softwaru Pegasus, označovala je za zpravodajské informace, a neodhalovala tak zdroj. Tajná služba Šin Bet má totiž ze zákona povolení sledovat telefony bez soudního souhlasu, ale pouze v případě, kdy by to mělo sloužit k odhalení teroristického útoku. Policie ale tuto možnost nemá, v těchto případech navíc nešlo o terorismus.

Odposloucháváni tak byli například organizátoři demonstrací proti bývalému premiérovi Netanjahuovi. Jeho vláda se v době sílící pandemie koronaviru snažila protesty žádající odchod soudně stíhaného politika potlačit i s využitím násilí ze strany policie. Aktivisté, kteří demonstrace svolávali, ale neměli tušení, že je někdo může odposlouchávat. Za špehováním stála zvláštní kybernetická jednotka, jejíž operace jsou tajné.

Pegasus policisté dostali i do telefonů zaměstnanců jedné z vládních agentur, kde měli podezření na podvody. Podle serveru Calcalist policie shromažďovala a uchovávala i data, která neměla nic společného s probíhajícím vyšetřováním, mohla by být ale použita k tlaku na lidi, kteří jsou vyslýcháni.

Policie měla hacknout telefon nejmenovaného starosty kvůli podezření z korupce při jednání s jednou dodavatelskou firmou. To se ale neprokázalo. Jak píše Calcalist, data z jeho mobilu má dodnes policie a starosta nejspíš ani netuší, že byl odposloucháván.

I v některých dalších případech policie porušila i soukromí lidí, kteří neudělali nic špatného, ani to neměli v plánu. Šlo například o aktivisty protestující proti jeruzalémskému pochodu Pride parade v roce 2015. Policie si je vytipovala s tím, že by mohli jednat násilně.

Zpráva Calcalistu nicméně uvádí i příklady, kdy špionážní software pomohl dopadení člověka podezřelého z vraždy byznysmena. I když byly odposlechy v řadě případů použity k vyřešení konkrétních případů, dělo se vše bez soudního povolení. Už loni na podzim se ukázalo, že Izrael používal Pegasus ke špehování palestinských aktivistů a organizací. Tentokrát by ale šlo vůbec poprvé o jeho využití proti samotným Izraelcům.

Policie měla Pegasus koupit od společnosti NSO v roce 2013 a v průběhu let za něj zaplatit desítky milionů šekelů. To ale zpochybňují zdroje listu The Jerusalem Post, podle nichž jsou některé informace v článku nereálné.

Deník Haarec má nicméně důkaz o nákupu, fakturu NSO. Tu poslala firma policii v prosinci 2013, částka byla 2,7 milionů šekelů. Popis produktu byl podle deníku jen vágní, výraz Pegasus se na faktuře neobjevil.

Samotná firma NSO reagovala prohlášením, že po prodeji systému vládním zákazníkům se už na jeho spravování nepodílí. Opakovaně také tvrdila, že neporušuje zákony, zároveň ale odmítá odhalit identitu svých klientů s tím, že nenese odpovědnost za jejich počínání.

Nezákonné špehování se například v Maďarsku používalo i proti novinářům. Obavy proto mají i novináři izraelští. Noa Landauová, která pracuje pro deník Haarec, na Twitteru napsala, že ji nedávno státní orgán varoval, aby neotevírala podezřelý e-mail pocházející z Íránu. „Poděkovala jsem a zeptala se: Jak víte, jaké e-maily novinář dostává a jaký mají obsah?“ reagovala s tím, že e-mail by i bez varování sama neotevřela. Pro své kolegy má ale jasný vzkaz: „Vždy předpokládejte, že veškerá vaše elektronická komunikace může být odhalena. Konverzace s citlivými zdroji pouze tváří v tvář.“