Nová izraelská vláda pokračuje ve výstavbě osad na okupovaném Západním břehu

Ve východním Jeruzalémě postavíme další velkou osadu, oznámil Izrael. Podle místních médií jde o čtvrt Kafr Aqab, která se nachází poblíž Ramalláhu, hlavního města Západního břehu Jordánu. Tisíce nových osadnických bytů má podle vládního návrhu vzniknout na místě nyní opuštěného letiště Atarot.

Jak připomíná list The Times of Israel, letiště Atarot má dlouholetou historii a bylo zřízené britskými úřady jako vojenské letiště ve 20. letech minulého století. V 60. letech odbavovalo ročně asi 100 tisíc cestujících, kteří se z letiště mohli vydat do asi 15 destinací. Od roku 1949, tedy v době, kdy byl Západní břeh anektován Jordánskem, a do roku 1967 bylo pod dohledem jordánských vojsk.

Schvalovací proces bude s největší pravděpodobností nějakou dobu trvat, Izrael však ve čtvrtek potvrdil, že nové byty na tomto území skutečně vzniknou. Zelenou pro výstavbu nové velké osady dal plánovací a stavební výbor jeruzalémské městské rady.

Podle nejmenovaného představitele izraelské vlády, kterého citovala agentura AP, je projekt zatím v rané fázi plánování, úředník také uvedl, že bude trvat roky, než dojde k definitivnímu schválení návrhu vládou. Hagit Ofranz z izraelské monitorovací skupiny Peace Now připustil, že by to mělo trvat nejméně čtyři roky, než začne stavba, proces plánování je podle něj ale v plném proudu.

„Jeruzalém je živé, dýchající a rostoucí hlavní město státu Izrael,“ řekla místostarostka Fleur Hassan-Nahoumová. „Tento projekt poskytne tisíce tolik potřebných bytových jednotek,“ dodala. Rozhodnutí přivítal například člen rady Ofer Berkowitz, který nový plán označil za „historické povolení pro stavbu v Jeruzalémě“.

Plán se setkal také s kritikou. „Je to srdce palestinské městské oblasti,“ poznamenal výše zmíněný Ofranz. „Pokud zde Izrael postaví osadu, zablokuje možnost nezávislého palestinského státu a dvoustátní dohody.“ Vládní plán rovněž ostře odsoudila členka městské rady Laura Whartonová.

6. prosince má okresní výbor pro plánování a výstavbu pod záštitou ministerstva financí projednat postupné plány na výstavbu čtvrti s přibližně 9 tisíci domy. Podle jeruzalémského pedagoga a dlouholetého zastánce stavebního projektu Benjamina Shafrana bude většina bytů vyhrazena pro Židy.

Některé z nich budou určeny i pro Araby, podle izraelských médií jde o zhruba tisícovku bytů, přesné číslo však není známo. Podle agentury AP by se z této čtvrti stalo „malé město“ s přibližně 50 tisíci obyvatel. Shafran také uvedl, že návrh počítá se zřízením společného židovsko-arabského obchodního prostoru.

„Navzdory konci éry Trumpa a Netanjahua nová izraelská vláda nezměnila nebezpečnou politiku svého předchůdce v Jeruzalémě. Právě naopak,“ píší v souvislosti s událostmi místní média.

Odkazují na to, že za vlády premiéra Benjamina Netanjahua výstavba nových bytů v židovských osadách na okupovaných územích zrychlila. Bývalý americký prezident Donald Trump tento vývoj podporoval a jeho ministr zahraničí Mike Pompeo změnil dlouholetou americkou doktrínu, když prohlásil, že USA již nebudou považovat výstavbu osad za porušení mezinárodního práva.

Současný předseda vlády Naftali Bennett, který stojí v čele koalice od poloviny června, je také zastáncem rozšiřování osad, což se Palestincům nelíbí. „Cílem tohoto plánu osídlování je dokončit oddělení Jeruzaléma od naší odlehlé palestinské oblasti… ve snaze jej izraelizovat, judaizovat a anektovat,“ uvedlo v prohlášení palestinské ministerstvo zahraničí. Spojené státy a další země ve svém dnešním prohlášení také vyzvalo, aby „okamžitě zasáhly a zastavily tyto koloniální projekty a plány“.

Bidenova administrativa spolu s Palestinci a velkou částí mezinárodního společenství považuje budování osad za překážku řešení stoletého konfliktu, zdůrazňuje agentura AP. Spojené státy již dříve vyjádřily hluboké znepokojení nad jakýmikoliv plány Izraele stavět nové byty na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle USA výstavba jde proti snahám o zmírnění napětí v regionu a podrývá pokusy o takzvané dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Z nedávno zveřejněné zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) mimo jiné vyplývá, že izraelská okupace Západního břehu Jordánu stála od roku 2000 58 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 1,3 bilionu korun. Tato částka odpovídá 3,5násobku HDP okupovaného palestinského území v roce 2019.