Izrael ohlásil nálet na Gazu zubaři, ten zachránil lidi v celém bloku

V centru informací o této praxi stojí pozoruhodný člověk, čtyřicetiletý zubař Mahmúd Šahín, o jehož příběhu informovala britská BBC.

Šahín obdržel neobvyklý telefonát od neznámého muže, který tvrdil, že zastupuje izraelskou rozvědku. Tento telefonát učinil z Mahmúda neopěvovaného hrdinu, neboť sehrál klíčovou roli při zajištění bezpečnosti své komunity ve chvíli intenzivního nebezpečí.

Byl čtvrtek 19. října a Izrael bombardoval Gazu už 12 dní v kuse. Telefonát, který navždy změnil Mahmúdův život, přišel ráno kolem půl sedmé, když se Mahmúd nacházel ve svém bytě ve třetím patře v al-Zahře, čtvrti střední třídy na severu Pásma Gazy. Do té doby byla jeho oblast leteckými údery téměř nedotčena. Sílící hluk a křik lidí venku však naznačoval, že se blíží nebezpečí.

Když se Mahmúd vydal hledat bezpečné místo, zazvonil mu telefon. Byl to hovor ze soukromého čísla a hlas na druhém konci bezchybnou arabštinou tvrdil, že je z izraelské rozvědky.

Muž měl pro Mahmúda mrazivý vzkaz. Oznámil, že terčem bombardování budou tři nedaleké budovy, a nařídil Mahmúdovi, aby evakuoval okolí. Ačkoli Mahmúdova vlastní budova nebyla přímo ohrožena, náhle se ocitl v situaci, kdy byl zodpovědný za životy stovek lidí v okolí. „Měl jsem v rukou životy lidí,“ přiznal později sám Mahmúd.

Mahmúd nemohl uvěřit, když muž začal mluvit, vzpomíná. Lidé kolem něj ho varovali, že hovor může být falešný. Od začátku války kolovaly na facebooku zprávy varující před falešnými hovory a nabízející tipy, jak rozpoznat skutečné izraelské příkazy k evakuaci.

Mahmúd požádal hlas v telefonu, aby vystřelil varovný výstřel a dokázal, že jde o skutečnost. Varovný výstřel skutečně přišel a zasáhl jeden z ohrožených bytových domů.

Teď, když Mahmúd věděl, že je to skutečné, snažil se zdržovat a požádal muže o trpělivost. Dle svých vlastních slov mu tehdy říkal: „Nezrazuj nás a nebombarduj, dokud se lidé ještě evakuují.“

Následoval pozoruhodný rozhovor, který trval více než hodinu. Muž v telefonu řekl, že dá Mahmúdovi čas - prý nechtěl, aby někdo zemřel. Mahmúd, zmatený a znepokojený, dělal, co mohl, aby zajistil bezpečnost své komunity. Muži, který se představil jako Abu Khaled, neustále opakoval, aby nezavěšoval.

Po celou dobu hovoru Mahmúd podle BBC prosil, aby bombardování přestalo, a křičel, aby lidé utíkali do bezpečí. „Nechtěl jsem se dozvědět, že existuje někdo, koho jsem mohl zachránit, a já to neudělal,“ řekl pro BBC Mahmúd.

Veden hlasy cizích lidí, kteří věděli, jak se mu znovu dovolat i poté, co se mu vybila baterie v telefonu, hromadnou evakuaci sousedství nakonec zařídit dokázal. Když byl prostor kolem zacílených budov vyklizen, hlas v telefonu Mahmúdovi oznámil, že bombardování začne. Mahmúd jen zíral, jak bomby dopadly na jeden ze tří věžových domů, který sousedil s jeho bytovým domem. O malou chvíli později byly se zemí srovnány i zbylé dva.

Když bombardování ustalo, Mahmúdovi hlas oznámil, že se může vrátit. Tím ale hrůzy, které prožil, neskončily.

Později toho dne Mahmúd ve svém bytě uviděl zmeškaný hovor ze soukromého čísla. Srdce se mu sevřelo. „Okamžitě jsem pochopil, že dojde k evakuaci a bombardování, ale nevěděl jsem, co bude cílem. Myslel jsem si, že to může být můj dům, že to může být dům vedle mě,“ prohlásil pro BBC.

Brzy mu telefon zazvonil znovu. Na lince byl jiný muž. Muž se představil jako Daúd a řekl, že si po událostech toho rána uvědomili, že Mahmúd je „moudrý muž“, a proto mu znovu volají.

Muž mu řekl, že tu noc budou zničeny další budovy a zubař bude muset znovu nařídit sousedům, aby se evakuovali. Mahmúd se tak dal do práce. Cílem měly být dvě budovy hned vedle těch, které byly zničeny ráno téhož dne.

Mahmúd se opět snažil získat co nejvíce času - náhle však přišla změna rozkazů. Mahmúd vzpomíná, že mu řekli, že budou bombardovat celou řadu obytných domů na východní straně ulice. Jednalo se o více než 20 věžáků a stovky domů, které byly stále plné lidí.

Ačkoli Mahmúd v telefonu argumentoval, že jim mají dát čas alespoň do rána, snahy o oddálení bombardování nevyšly. Mělo přijít do dvou hodin. Mahmúd se do posledních chvil dle svého vyprávění snažil pomáhat evakuovat lidi, z jednoho z obytných domů dokonce museli s ostatními společnými silami dostat invalidní starší ženu.

„Dokonce mi řekl ‚Nespěchej. Nebudu bombardovat, dokud mi nedáš svolení.‘ To jsem odmítl. Neříkejte mi, že potřebujete moje povolení, není to Mahmúd Šáhín, kdo bude bombardovat al-Zahru,“ popsal úděsnou situaci Mahmúd.

Druhá série úderů přišla ve večerních hodinách, okolo 21. hodiny. Podle Mahmúdových slov to, čeho byl té noci svědkem, „nebylo malé bombardování, ale úplné zničení budov“.

Mahmúd se muže v telefonu zeptal, kam má své sousedy odvést. „Řekl mi, ať je vezmu na západ do Palestinské ulice. Navrhl jsem Palestinskou univerzitu a on souhlasil,“ vysvětlil Mahmúd.

To, že se obyvatelé zničených budov vydali k univerzitě, BBC potvrdili i další svědci. Jak lidé jdou a jedou tímto směrem, je dokonce vidět i na videu zveřejněném ve skupině na facebooku.

Mahmúda se v jednu chvíli hlas v telefonu zeptal, kolik mu zbývá baterie. Měl 15 procent. Řekli mu, ať zavěsí, aby baterii uchoval, a že mu znovu zavolají. Obyvatelé al-Zahry ale mezitím od Mahmúda očekávali aktuální informace a odpovědi.

Bombardování pokračovalo celou noc. Mahmúd a muž jménem Daúd se znovu spojili a nad ránem spolu hovořili, dokud rány v ulicích neutichly. Pak hovory náhle ustaly a Mahmúd se ocitl bez dalších instrukcí. Lidé na univerzitě podle Mahmúda čekali až do poledne a pak se začali stěhovat.

Mahmúd svou rodinu odvezl do jiné oblasti Gazy, kde momentálně bydlí v domě svého přítele, který je už teď přeplněný lidmi.

I v minulosti izraelská armáda občas obyvatelům Gazy telefonovala, aby je varovala před nálety. Mahmúdovo vyprávění ale přineslo o takovém telefonátu nebývale podrobné informace. Ačkoli BBC ani nikdo jiný nemohl obsah hovoru nezávisle ověřit, podrobnosti se podle BBC shodují s výpověďmi dalších obyvatel i se satelitními snímky.

Následky bombardování toho dne podle BBC zanechaly stovky lidí bez domova, bylo zničeno několik obytných bloků se stovkami bytů, fakticky byla vymazána celá čtvrť.

Snímky pořízené v al-Zahře onoho rána ukazují trosky na místě těchto tří obytných bloků, zatímco na videu šířeném na internetu lze vidět obyvatele, kteří v šoku a zmatku bloudí po okolí při pohledu na bezprostřední následky náletu.

Předpokládá se, že díky Mahmúdovu úsilí nikdo z jeho sousedů toho dne nezemřel. Jeho vyprávění však odhaluje paniku a úzkost civilistů v Gaze, kteří bezmocně sledují, jak jejich domovy a vše, co měli rádi, vybuchuje, píše BBC.