Izrael jedná v Gaze v duchu pomsty, tvrdí hlas palestinských liberálů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Politik, lékař a aktivista Mustafa Barghútí je jedním z nejčastěji citovaných palestinských hlasů ve světě.

V posledním roce ho zpovídaly americké stanice CNN a CBS News, britské televize BBC a Sky News, opakovaně ho cituje The Financial Times. Nedávno mu vyšel komentář v časopisu Time.

Když v roce 2005 kandidoval v palestinských prezidentských volbách, byl favoritem mladých, liberálních a sekulárních Palestinců. Nestála za ním ale žádná velká strana a proti favorizovanému Mahmúdu Abbásovi neměl šanci.

Držitel diplomu ze Stanfordovy univerzity odmítal násilí jako prostředek boje proti izraelské okupaci.

Ani po teroristickém útoku proti Izraeli z loňského 7. října a následné izraelské odvetě nechce hájit hnutí Hamás, přesto v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká: „Útok ze 7. října není příčinou současné války, ale výsledkem 57 let trvající okupace. Lidé musí pochopit, proč k tomu výbuchu násilí došlo. A nejsem tu proto, abych obhajoval Hamás. Já sám jsem strávil spoustu času přesvědčováním Hamásu, aby se věnoval pouze nenásilnému odboji proti Izraeli,“ argumentuje.

7. říjen je podle Barghútího „výsledkem 76 let etnických čistek, při nichž se 70 procent palestinské populace stalo uprchlíky bez naděje, že se někdy vrátí do svých domovů“.

„Je sice pravda, že se izraelská armáda z Gazy stáhla, její okolí ale okupovala stále, což vedlo k sedmnáctileté blokádě,“ říká a popisuje podmínky, které v Pásmu Gazy panovaly ještě před útokem Hamásu.

„Izrael dostal Gazu do strašné situace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lidé neměli elektřinu kromě tří nebo čtyř hodin denně, pitná voda byla z 95 procent zasolená nebo znečištěná, 80 procent mladých vzdělaných lidí nemělo práci. Ekonomika se hroutila a OSN oznámila, že do roku 2020 nebude Gaza obyvatelná,“ připomíná.

Barghútí mluví i o tom, že izraelské síly celý rok před 7. říjnem útočily na obyvatele Západního břehu Jordánu. Politik zmiňuje více než čtyři stovky zabitých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ podle organizace Lékaři bez hranic zahynulo loni při izraelských operacích na Západním břehu nejméně 450 Palestinců, z toho 106 tvořili nezletilí. Od ledna do října to bylo přes 200 lidí, v roce 2022 pak podle údajů OSN 156 lidí.

Ze statistik není jasné, v kolika případech šlo o civilisty a v kolika o členy Hamásu, Islámského džihádu a dalších extremistických skupin.

„Kromě toho (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu dva týdny před 7. říjnem ukázal na Valném shromáždění OSN mapu Izraele, která obsahovala i všechna okupovaná území, celý Západní břeh i Pásmo Gazy a Golanské výšiny. A pak řekl, že to je konec palestinské otázky. Lidé v Gaze to tak brali jako konec nadějí na cokoliv,“ říká Barghútí.

Podobnou mapu použil izraelský premiér vícekrát a někteří jeho ministři opakovaně mluví o anexi palestinských území. Ministr financí Becalel Smotrič dokonce nedávno v dokumentu televize Arte řekl, že židovský stát by měl v budoucnu zahrnovat i syrský Damašek.

Na otázku, zda teroristický útok Hamásu poškodil palestinské úsilí o vlastní sebeurčení v očích světa, odpovídá palestinský liberál negativně.

„Myslím, že palestinskou věc poškodila izraelská reakce a pokračování izraelské politiky. Samozřejmě byli Izraelci zabití, když ale porovnáme čísla… Izrael říká, že bylo zabito 1200 lidí, při jeho útoku bylo ale zabito 51 tisíc lidí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ počítám i deset tisíc lidí, kteří jsou stále pod troskami. Izrael zabil 17 tisíc dětí,“ zmiňuje počty uváděné Hamásem ovládaným ministerstvem zdravotnictví, které ale vesměs potvrzují mezinárodní organizace včetně OSN.

„Genocida, kterou páchá Izrael v Gaze, nevytvoří dobrou budoucnost ani pro Izraelce, ani pro Palestince. Izrael jednal v duchu pomsty. Snaží se dehumanizovat všechny Palestince, aby ospravedlnil jejich zabíjení. Otázka je, zda i Palestinci mají právo na obranu jako Izrael, nebo ne,“ pokračuje Barghútí.

Zda se ale jedná o genocidu, není zatím jasné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ obvinění z ní zkoumají vyšetřovatelé Mezinárodního soudního dvora. Izrael obvinění odmítá a v justici na něj panují rozdílné názory.

O dehumanizaci mluví i někteří Izraelci. Například byznysmen Maoz Inon v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že v jeho zemi dochází k dehumanizace Palestinců například už tím, že izraelská média ani neuvádějí počty jejich obětí. „Panuje tu informační blackout, nulová empatie,“ argumentuje.

Právě verdikty mezinárodních soudů mohou podle Barghútího změnit situaci ve prospěch Palestinců. „Generální prokurátor Karim Khan je vystaven dlouhou dobu obrovskému tlaku poté, co požádal o to, aby ti lidé byli zatčení,“ naráží na prokurátorův záměr vydat mezinárodní zatykače na premiéra Netanjahua a ministra obrany Joava Gallanta, ale také na představitele Hamásu.

„Víme také, že Kongres hrozil soudu, že potrestá soudce, pokud se budou řídit mezinárodním právem,“ naráží Barghútí na dopis 12 amerických republikánských senátorů, kteří skutečně prokurátorovi a soudcům vyhrožovali.

„Pokud přikročíte k opatřením naznačeným ve zprávě (vydáte mezinárodní zatykače, pozn. red.), ukončíme veškerou americkou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, uvalíme sankce na jeho zaměstnance a pomocníky a zakážeme vám i vašim rodinám vstup do USA,“ stojí v dopise podepsaném například někdejšími prezidentskými kandidáty Marcem Rubiem nebo Tedem Cruzem.

„Bylo by velmi smutné, kdyby nakonec ICC nepřikročil k rozhodnutí. Já ale věřím, že je velká šance, že rozhodne. Pokud bude zatykač vydán, Netanjahu nebude moci cestovat do 134 států, to by bylo velmi vážné. Možná by to také sloužilo jako odstrašení pro ostatní, aby se už v budoucnu nedopouštěli podobných válečných zločinů,“ věří umírněný palestinský hlas.

Mustafa Barghútí je přesvědčen, že i přes útok Hamásu a následnou odpověď Izraele je stále šance, aby se mírumilovní lidé na obou stranách dali dohromady. „Obávám se ale trendu, který vede Izrael k fašismu, a to se netýká jen lidí, jako jsou Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir (ministr veřejné bezpečnosti, pozn. red.), které dokonce i izraelské soudy obvinily z členství v teroristických skupinách, ale bojím se o izraelskou společnost, která tyto tendence také vykazuje,“ tvrdí.

Pro úplnost je třeba říci, že strany výše zmíněných extremistů dostaly v posledních volbách něco přes 12 procent hlasů a Smotričova partaj by se podle posledních průzkumů do Knesetu znovu nedostala.

Izraelská expertka na veřejné mínění Dahlia Scheindlinová ale Seznam Zprávám řekla, že mladí Izraelci volí pravicověji než jejich rodiče, a demografický vývoj posiluje voličskou skupinu náboženských nacionalistů.

Barghútí poukazuje i na Izraelce, s nimiž se shodne. „Jsem hrdý na mladé židy ve Spojených státech, kteří se zapojují do protestů proti genocidě v Gaze. Mám mnoho židovských přátel, kteří naši věc podporují, jako je slavný hudebník Daniel Barenboim, historici Ilan Pappé, Avi Šlaim, novinářka Amira Hassová a další. Jsou pořád v menšině, další se ale posouvají správným směrem, například (publicista) Daniel Levy… a tito lidé nám dávají naději, že jednou budeme moci žít vedle sebe v míru,“ věří.

Barghútího vzdáleným bratrancem je Marván Barghútí, na doživotí odsouzený vůdce hnutí Fatah, který by podle mnoha Palestinců, ale i expertů z řad Izraelců mohl jednou Palestince sjednotit.

Mustafa Barghútí si nicméně nemyslí, že by jeho národ potřeboval nového Jásira Arafata ani jednoho konkrétního vůdce. „Marván Barghútí by ale byl dobrý v tom, že by sjednotil hnutí Fatah (hlavní síla vládnoucí na Západním břehu Jordánu, pozn. red.), které je nyní rozdělené. Byl by dobrým vůdcem i pro sjednocení všech Palestinců. Znám ho velmi dobře, jsme bratranci a přátelé, i když máme různé politické názory a jsme členy různých politických stran. Myslím ale, že potřebujeme kolektivní vedení, v němž by byl Marván důležitým prvkem,“ vysvětluje.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, když on sám před 19 lety kandidoval v prezidentských volbách proti Mahmúdu Abbásovi, neměl za sebou žádnou velkou stranu a proti kandidátovi Fatahu neměl šanci. Po volbách řekl, že se vrátí a ty příští vyhraje. „Čekal jsem na volby čtyři roky, nikdy k nim ale nedošlo,“ poznamenává.

„Volby jsme měli v roce 2005, v roce 2009 nebyly, stejně jako v následujících letech 2013, 2017 a 2021. Neměli jsme už šanci soupeřit. V roce 2021 Abbás volby zrušil pod záminkou, že by Izraelci nedali povolení k volbám v Jeruzalémě… Naší odpovědí bylo to, že je uspořádáme i bez izraelského povolení. Udělali bychom to jako čin nenásilného odporu. Abbás ale volby bohužel zrušil. A myslím, že kdyby byly proběhly, k této válce by nedošlo,“ spekuluje a potvrzuje, že je znovu připraven kandidovat.

V současném rozšíření války do Libanonu, kde Izrael bojuje s šíitským hnutím Hizballáh, vidí Barghútí snahu odvést pozornost od toho, co se děje v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. „Pokud Netanjahu zítra odsouhlasí příměří v Gaze, Hizballáh přestane s útoky a nic nebude dělat ani Írán,“ tvrdí.

Denní ostřelování izraelského území by nejspíš skutečně skončilo, nepřátelství ze strany Íránu a jeho proxy skupin ale nejspíš ne. Ostatně válka s Hizballáhem není první.

Podle Barghútího ale jde jen o maskování problémů. „Když dáme vedle sebe Izrael a Palestinu, lidé se začnou ptát, proč Izrael Palestinu okupuje. Ukáže se, že my jsme ty oběti, ne Izraelci… Není to nic nového, dělaly to i předchozí vlády. V 60. letech tvrdily, že je problémem Sovětský svaz, později zase Egypt, jindy Sýrie, Irák, teď pro změnu Írán. Vždy hledají nějakou cizí zemi, s níž by mohli řešit problémy, aby odvedli pozornost od reality okupace,“ myslí si.

Spojené státy podle jeho slov Palestince zklamaly a slouží jako izraelský partner ve válečných zločinech. „Americká administrativa tu odvedla velmi špatnou práci,“ je přesvědčen.

Navzdory tomu zůstává optimistou: „Stále věřím, že v USA přijde změna. Palestinu podporuje 77 procent mladých demokratů, v zemi dochází k dramatické změně povědomí. Nás nepodporuje jen Írán nebo Hizballáh, podporují nás skvělí lidé na demonstracích v Británii, Jeremy Corbyn, který se mohl stát britským premiérem, a mnoho solidárních skupin po celém světě, včetně těch židovských.“