Článek
Plán podle vlády zahrnuje záchranu ukrajinských Židů, jejich přesun do Izraele i přechodné bydlení. Kabinet na něm pracuje už několik týdnů, podrobnosti ale podle The Jerusalem Post zůstávají tajné.
Vláda odhaduje, že na Ukrajině žije asi 200 tisíc lidí, kteří mohou využít izraelského zákona o návratu, na jehož základě mohou všichni lidé se židovskými kořeny i se svými příbuznými získat izraelské občanství.
Ministryně pro imigraci Pnina Tamanová-Šataová řekla, že její úřad se v případě ruského útoku připravuje „na tisíce“ imigrantů. Na otázku, kolik ukrajinských Židů podle ní v případě invaze bude mít zájem o okamžitou evakuaci, odpověděla, že zřejmě „desítky nebo jednotky tisíc“.
Premiér Naftali Bennett vyzval v neděli k cestě domů i Izraelce momentálně přebývající na Ukrajině.
„Pojďte domů. Nepodstupujte zbytečné riziko. Nečekejte na situaci, kdy se budete opravdu chtít vrátit, ale už to nebude možné. Projevte zodpovědnost za vaše životy, opusťte co nejdřív Ukrajinu a pojďte domů,“ řekl Bennett podle The Jerusalem Post před zahájením nedělní schůze kabinetu.
Ministr zahraničí Jair Lapid uvedl, že podle posudků zpravodajských služeb, ke kterým má Izrael přístup „zbývá už málo času“, a proto vláda Izraelce vyzývá, aby se vrátili domů, než se situace zkomplikuje.
Lidí s izraelským občanstvím je nyní na Ukrajině podle odhadů mezi deseti a patnácti tisíci, přičemž o víkendu z Ukrajiny do Izraele letělo deset nenaplněných letů. Asi šest a půl tisíce Izraelců na území Ukrajiny se spojilo s ambasádou v Kyjevě, a má tak přístup k aktualizovaným pokynům vlády.
V sobotu všechny k návratu oficiálně vyzvalo i ministerstvo zahraničí a vyhlásilo i varování před cestováním na Ukrajinu.
V neděli ministerstvo zahraničí poslalo domů i rodiny izraelských diplomatů, ambasáda v ukrajinském hlavním městě ale vyklizena nebyla. „V zemi, kde je deset až patnáct tisíc Izraelců a 150 až 200 tisíc Židů, si nemůžeme dovolit nemít diplomaty. Budou tam potřeba,“ řekl k tomu Lapid.
Izrael už také podle The Jerusalem Post s Ukrajinou projednal pohotovostní plán na otevření druhé diplomatické kanceláře ve Lvově, což by mohlo pomoct při zařizování případných evakuací po zemi přes západní hranice. Možnost pomoci s evakuacemi už Izrael dále probral i s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Moldavskem a Rumunskem.
Izraelská vláda o víkendu absolvovala několik schůzek týkajících se rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Premiér přiznal, že vláda nedokáže odhadnout, jak se situace bude vyvíjet a jestli dojde k další eskalaci.
Na otázku, proč Izrael zůstává ve sporu neutrální, ministr zahraničí Lapid řekl, že postoj Izraele je jasný a zakládá se na snaze předejít ozbrojené konfrontaci mezi Ruskem a Ukrajinou. Izrael ale podle Bennetta zároveň „do sporu není zapojen, a proto postupuje opatrně“.
„Možná jsem opatrnější než ostatní ministři zahraničí, ale mám problém, který oni nemají: Rusko a Ukrajina mají velké židovské menšiny, takže my opatrní být musíme,“ dodal.