Článek
Česku se na summitu Evropské rady podařilo prosadit všechny požadavky, o které mu šlo. Podle premiéra Petra Fialy Evropská rada jasně ukázala, kdo je v konfliktu na Blízkém východě agresorem.
„Evropská rada uznala právo Izraele na sebeobranu, odsoudila útoky Hamásu, vyzvala k okamžitému propuštění všech rukojmí a rovněž je zde kladen důraz i na to, že humanitární pomoc nesmí být zneužívána teroristy,“ řekl Fiala po summitu.
Dodal, že se Česku také podařilo do textu prosadit zmínku o nutnosti nešíření dezinformací v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem. Společným zájmem všech lídrů sedmadvacítky je podle Fialy, aby se podařilo zabránit regionální eskalaci konfliktu.
Podle českého premiéra znamená kompromisní pozice EU k válce na Blízkém východě podporu Izraeli. „Deklarace k Izraeli je velmi důležitá. Hlavně že jsme dokázali najít jednotnou řeč. Deklarace splňuje všechny požadavky: právo Izraele na sebeobranu, odsouzení útoků, není tam žádná relativizace, současně je tam i zmínka o potřebě kontroly humanitární pomoci, kterou EU posílá Palestincům,“ dodal Fiala.
V oblasti migrace Fiala zmínil deportace neúspěšných žadatelů o azyl. „Evropská unie finančně i materiálně podporuje třetí země v tom, aby bránily migrantům na cestě do Evropy. To je cesta, která je určitě správná,“ řekl.
Přestože v pátek měli na stole lídři a lídryně sedmadvacítky ekonomická témata a podporu Ukrajině – tedy žádnou malou násobilku –, byl to ten klidnější den z podzimního summitu v Bruselu.
Sedmadvacítka se pět hodina přela o situaci na Blízkém východě
Po včerejší složité diskuzi o situaci v Izraeli a v Pásmu Gazy byla na „menu“ podpora Ukrajiny, debaty o rozpočtu a migrace. Mluvilo se například o návrhu Evropské komise vyčlenit na další čtyři roky 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč) na obnovu Ukrajiny, podporu jejího sbližování s EU a další potřeby. A nakonec se na ní našla v sedmadvacítce shoda.
„Důležité je, že tu je ochota pomoct Ukrajině v zimě. Lze předpokládat, že Rusko bude znovu cílit na kritickou infrastrukturu a bude potřebovat humanitární pomoc,“ uvedl k jednání o pomoci Ukrajině premiér Petr Fiala.
Unijní politické špičky se shodovaly, že krize na Blízkém východě nesmí zastínit válku v sousedství EU na Ukrajině. Napínavým momentem byl postoj staronového slovenského premiéra Roberta Fica a jeho spojence maďarského premiéra Viktora Orbána.
Fico, který byl teprve ve středu jmenovaný do funkce premiéra, se v Bruselu během summitu sešel s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. V pátek ráno jednal také s českým premiérem Petrem Fialou.
„Přijde mi logické, že se premiéři ČR a Slovenska setkávají. My jsme politici, veřejnost v obou zemích po nás chce, abychom spolu dokázali mluvit. Ano, budeme mít rozdílné názory na řadu mezinárodněpolitických otázek, ale naší povinností je hledat společnou řeč,“ uvedl Fiala.
Slovenský předseda vlády svůj postoj během pátečního jednání zveřejnil na sociální síti Facebook. „Jsem připraven podpořit v následujících čtyřech letech navýšení našeho příspěvku do rozpočtu EU přibližně o 400 milionů eur navzdory tomu, že slovenské veřejné finance jsou devastované,“ zdůraznil slovenský premiér.
Fico dodal, že nebude respektovat žádné škrty v unijních fondech určených na podporu zemědělství, ale ani v kohezních fondech. „Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny,“ uvedl Fico k pomoci Ukrajině.
