Článek
Izrael se v pátek může dočkat další rány na své mezinárodní reputaci. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se totiž chystá zveřejnit svůj posudek týkající se izraelské okupace palestinských území.
Hodnocení důsledků izraelských akcí na Západním břehu Jordánu, ve Východním Jeruzalémě a v Pásmu Gazy může zesílit tlak na Izrael, který už nyní čelí žalobě Jihoafrické republiky, jež tvrdí, že Židovský stát páchá genocidu v Gaze.
Mezinárodní trestní soud (ICC) se pak podle zpráv zahraničních médií chystá v blízké době vydat mezinárodní zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Gallanta kvůli válečným zločinům v Gaze, z nichž je podezřívá.
Důsledky budou „velmi špatné až katastrofální“
Nejmenovaný izraelský představitel serveru Ynetnews řekl, že potenciální důsledky posudku pro Izrael se pohybují na škále od „velmi špatné po katastrofální“.
Skepsi vyjádřily podle serveru i ministerstva spravedlnosti a zahraničí s tím, že posudek jen zhorší mezinárodní postavení země a může vést k dalším sankcím – už nyní přitom USA i Evropská unie zařadily na své sankční seznamy násilí páchající osadníky.
Izrael a Palestina: Kdo ovládá jaké území
Konflikt mezi Izraelem a Palestinou se táhne již po celé generace. V roce 2005 se Izrael stáhl z Pásma Gazy, o dva roky později tam moc převzalo radikální hnutí Hamás. Palestinci usilují o vznik vlastního nezávislého státu i na Západním břehu Jordánu, ale území dál okupuje Izrael a současná vláda tam podporuje výstavbu dalších židovských osad.
Oranžové území na severu jsou Golanské výšiny, mezinárodně uznané jako součást Sýrie, ale od roku 1967 okupované Izraelem.
Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy by podle mezinárodních dohod měly být součástí budoucího nezávislého palestinského státu.
Své argumenty k izraelské okupaci palestinských území předložilo před ICJ rekordních 52 států. Byly mezi nimi například JAR, Saúdská Arábie, Francie, USA, Nizozemsko, Čína, Velká Británie, Švýcarsko a další. Premiér Netanjahu nicméně soudí, že Valné shromáždění OSN „zkresluje fakta“ a že Izrael „nemůže být okupantem ve své vlastní zemi“.
Expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů Seznam Zprávám upřesnila, že posudek ICJ není právně závazný, ale má velkou politickou, právní a morální sílu. „Mezinárodní soudní dvůr rozhoduje ve dvou typech řízení. Jedno jsou spory mezi státy, což je třeba spor JAR versus Izrael, tam je rozsudek závazný pro strany sporu. Druhý typ řízení je řízení posudkové. Posudky si může vyžádat buď orgán OSN, nebo jiná mezinárodní organizace. Tento posudek si vyžádalo Valné shromáždění OSN.“
Samotný Izrael se řízení ICJ neúčastnil, otázku, k níž se soud vyjadřuje, označil za „předpojatou a tendenční“.
PRESS RELEASE: the #ICJ will deliver its Advisory Opinion in respect of the Legal Consequences arising from the Policies and Practices of Israel in the Occupied Palestinian Territory, including East Jerusalem on 19 July 2024 at 3 p.m. https://t.co/y0CgVd2hss Watch live @UNWebTV pic.twitter.com/C9skl1mAGN
— CIJ_ICJ (@CIJ_ICJ) July 12, 2024
Izraelské úřady se obávají, že soud může rozhodnout, že mezinárodní právo zakazuje zemím spolupracovat s Izraelem kvůli jeho okupaci, nebo že nařizuje úsilí o její ukončení. Takové rozhodnutí by mohlo přimět různé země, aby podnikly konkrétní kroky proti Izraeli.
Nařídí soud stažení? Nepravděpodobné
Že by ale soud nařídil ukončení okupace, tedy stažení izraelských sil z palestinských území, si expertka Veronika Bílková nemyslí: „To je velmi nepravděpodobné, protože jde o posudek, ne o rozsudek. Není to akt, který by se obracel k jakémukoliv státu. Implicitně tam může být doporučeno vhodné chování, ale rozhodně tam nebude přímý pokyn, aby se (Izrael) nějak choval,“ zdůrazňuje.
I když podle ní většina států kvůli posudku ICJ své vztahy s Izraelem pravděpodobně nezmění, má i tak posudek svoji váhu.
„Některé praktiky, jako je budování osad na okupovaných územích, jsou nepochybně nelegální. Z tohoto hlediska by ICJ jen potvrdil to, co už je všeobecně známé. Na druhou stranu je potvrzení mezinárodní soudní institucí, byť v nezávazném posudku, poměrně silný argument. Už samotné zhodnocení stavu okupace pro některé země, jako je Česká republika, která má jednoznačně proizraelskou politiku, může být signálem toho, že jejich politika může být problematická,“ upozorňuje expertka.
Historicky získalo mezinárodní hnutí proti jihoafrickému apartheidu významný impuls po posudku z Haagu. Následné sankce ale vyplynuly spíše z veřejného tlaku na vlády než ze samotného poradního stanoviska.
